Jan Cinert (Čtvrtek 1. března 2012)

To je zajímavé, v Kralické bibli jsou jiná jména. V předchozím verši je: Zdali jste mně oběti a dary obětovali na poušti za čtyřicet let, dome Izraelský? Vždycky mi čtyřicítky připadaly podezřelé, protože nevychází z astronomie. Jsou tyto možnosti, buď byla ke čtyřem rokům přidána nula, nebo je původní smysl "po uplynutí 30 let, tedy na počátku čtyřicátých let". Jinou možností je, že se jedná o 4 x 10 roků poloviny Metonova cyklu a tím by byl původně myšlen Kallippův cyklus (4 x 19) v délce 76 let. Možností je zatím mnoho, ale původní smysl "na počátku čtvrtého desetiletí" mi je zatím bližší.

Trochu mi v hlavě uzrála včerejší myšlenka o záměrném umístění narození Ježíše do Betléma pouze kvůli blíženeckému názvu a připadá mi to celkem perspektivní. Název by pak ale byl filištínsko - akkadský Beth-lehm a názvy složené z kořenů různých jazyků nejsou obvyklé. Jenže následný útěk do Egypta, čili na západ, zase odpovídá putování slunečního kotouče potom co se v poledne objevil nad Betlémem. Vypadá to na epický příběh původně založený na jednoduchých časových poučkách a pozorováních, později rozvinutý ve vyprávění do postav a tím s potřebou časové úseky prodloužit. Takže na počátku by byl denní pohyb Slunce a na závěr nejdelší pozorovatelný planetární čas, tedy Saturnův rok.

K heliaktickému východu Saturnu došlo v roce 47 př. n. l. a potom by se Ježíšovo ukřižování mělo odehrát v roce 16 př. n. l.