J. Čihák (Středa 29. února 2012)  ⇑

No, něco tam je, ale na těchto obrázcích je někdy těžké rozeznat co. Je to kostelík nebo vysoký dům?

Sklepení Klementina je bohatým zdrojem pro archeologický výzkum. Révové nádvoří je též obklopeno sklepními prostory, ale nevím, jestli se i tam bude kopat v dalších etapách rekonstrukce. Předpokládám, že oba kostely měly orientaci přibližně na východ a základy proto mohou ležet pod budovou. Ovšem nepříznivá je možnost, že byly odstraněny při zakládání sklepů. Na druhé straně víme, že Staré Město stojí na navážkách, takže základové zdivo mohlo zůstat pod sklepením. Mě by se samozřejmě hodilo, kdyby kostely stály v severovýchodním rohu nádvoří, ale zatím je to jen přání.

ZH (Úterý 28. února 2012)  ⇑

Znáte tohle z MKM, 1611?

J. Čihák (Úterý 28. února 2012)  ⇑

O cechovním kostelíku sv.Eligia víme jen to, že stál v Platnéřské ulici, patřil zlatníkům, kterým se za Karla IV. dařilo v Praze dobře, v kostelíku měli Eligiův poklad a modrou korouhev se zlatým kalichem. Poklad sv. Eligia je uložen v Národním muzeu. Mitra sv.Eligia, deskový plenář a váček s relikviemi sv.Eligia jsou dary ze 14. století.

J. Čihák (Úterý 28. února 2012)  ⇑

Rekonstrukce Klementina má probíhat až do roku 2016. Ve IV.etapě se předpokládá rekonstrukce povrchu všech nádvoří, nahrazení asfaltu dlažbou a parkovou úpravou. Realizace se předpokládá v letech 2013-2014. Už brzy se dovíme více. Kostel sv.Martina byl předchůdcem kostela sv.Eligia, který nechal postavit Karel IV. a proto předpokládám, že základové zdivo zůstalo zachováno. Doufejme, že ze základů obou kostelů zůstaly alespoň části.

J. Čihák (Neděle 26. února 2012)  ⇑

Pohřebiště u Klementina, ČT24. Škoda, že se kopalo mimo Révové nádvoří, kde stál sv.Martin. Zajímala by mě přesná poloha a hlavně místo presbytáře.

J.Čihák (Sobota 25. února 2012)  ⇑

To mi také blesklo hlavou. Země Praga a země Dúlaba. Lid se mohl třeba jmenovat Dulěbi (Doliňané), zemi říkali Dulěba a al-Masúdí to zkomolil na Dúlaba.

Jan Cinert (Sobota 25. února 2012)  ⇑

Skutečně, jedině Dúlaba je s takovou koncovkou. Ostatní jména jsou názvy lidů s koncovkami -i a -ani. Nejspíše se tedy jedná o záznam názvu země přenesený na hradiště, podobně jako v případě Prahy. Použití koncovky -a podle arabštiny by bylo unikátní, ve všech ostatních případech jsou, byť zkomolené, slovanské koncovky.

J. Čihák (Sobota 25. února 2012)  ⇑

...napadá mě spojení "država Dúlaba".

J. Čihák (Sobota 25. února 2012)  ⇑

Ovšem nesedí mi tam koncovka -a. V arabské výslovnosti takto obvykle končí podst. i příd. jména ženského rodu, např. madína-město(v arab.r.ž.), džamíla madína-hezké město.

Jan Cinert (Pátek 24. února 2012)  ⇑

Aha, tak jsem zase něco jen tak rychle přelétl. Domníval jsem se, že J. Č. napsal, že al-Masúdí mohl zkomolit Dudlebi, čili s -d-. Omlouvám se.

Jan Cinert (Pátek 24. února 2012)  ⇑

Zkomolit jej nemohl, když jsou doložena toponyma bez -d- i jinde (Dulěby, Dulepska, Dulieb a Dulěbo). Vždyť to vše v mém článku je.

J. Čihák (Pátek 24. února 2012)  ⇑

Pokud existoval slovanský tvar Dulěbi, pak ho al-Masúdí mohl zkomolit po svém na Dúlaba.

J. Čihák (Pátek 24. února 2012)  ⇑

Jan Cinert (Pátek 24. února 2012)  ⇑

Jak uvádím také ve svém článku, tak zápis v al-Masúdího Zmínce o Slovanech je tvar "Dulaba", což je možno číst i jako "Dulava". Je tím vyloučené, aby Dudlebi s vloženým -d- bylo původní a "Dud-" nemohlo dát základ vzniku názvu.

J. Čihák (Čtvrtek 23. února 2012)  ⇑

Ještě mě napadlo, že když se na píšťaly dudá, tak se přitom píšťaly dudlají (cucají). Z toho mohlo vzniknout jméno Dudlabi, pak Dudlebi a Doudlebi.