J. Čihák (Sobota 12. ledna 2008)  ⇑

Pythagorejský trojúhelník zůstane zachován neporušený. Nyní musíme zjistit přesnou vzdálenost Kříž-Longin a z poměru 7/9 určit bod na Hradě. Doufám, že to vyjde do zaniklé baziliky. Očekávanými místy jsou osa kněžiště baziliky a zmíněné apsidy rotundy.

J. Čihák (Sobota 12. ledna 2008)  ⇑

Zatím nevím, kudy přehodnocená linie přesně prochází, ale přesto vyslovím domněnku. Dovezené ostatky sv. Vojtěcha byly uloženy v rotundě. Není známa přesná poloha, avšak mohlo to být ve východní apsidě, která se nacházela v místě kněžiště baziliky. Rotunda byla zbořena, ale ostatky sv. Vojtěcha mohly zůstat v nově postavené bazilice nedotčené. Sice trochu doprava od osy stavby, ovšem hrob sv. Václava nakonec zůstal mimo kněžiště u boční zdi. Dělá to dojem jakoby v té době byl více ctěn někdo jiný. Linie odhadem současně prochází severní apsidou. Také zde mohly být ostatky sv. Vojtěcha. Pak by měly v bazilice rovnocenné postavení s Václavovými ostatky.
Linie míjí Václavův hrob přes východní a severní apsidu, kde mohly být ostatky Vojtěchovy. Proto bych přehodnocenou linii popsal takto: pražský hrob sv. Vojtěcha-rotunda sv. Kříže-rotunda sv. Štěpána. Při stavbě katedrály byly Vojtěchovy ostatky přeneseny na místo, které zůstalo zachováno dodnes. Umístění v bazilice je stále neznámé.

Z. Homola (Pátek 11. ledna 2008)  ⇑

No bazilika byla zasvěcena společně sv. Vítu, Václavu, Vojtěchu a Panně Marii, sv. Jiří má svou vlastní. Ale já se nerad pouštím do něčeho, co se nedá ověřit a na co nemám dostatečné vzdělání.
Uvažoval jsem tedy jinak: podle mé oblíbené teorie je centrem těchto obrazců rotunda sv. Kříže, od které jde linie ve směru letního slunovratu přes sv. Jindřicha, Petra, Václava na Proseku k Václavovi ve St. Boleslavi a ve směru k letnímu slunovratu (vzhledem k převýšení terénu) jde tato naše linie, u které jste předpověděl onen možný směr k Jeruzalému. Vzhledem k tomu, že kýžený bod na Sv. Vítovi je sporný a i trochu těžko technicky určitelný, zkusil jsem vzít souřadnice rotundy sv. Kříže a Longina, které lze určit jednoznačně (spolehl jsem se na určení GPS pravým tlačítkem myši na amapy.cz na tzv. základní mapě ("orto"fotomapy nejsou snímány po celé ploše přesně z vertikálního pohledu) a vyšly mi souřadnice 50°4'58.22",14°24'52.92" pro Kříže a 50°4'35.52",14°25'32.3" pro Longina, Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě je na 31°46'42.73", 35°13'45.80". (Amapy.cz se mi pro tyto krátké vzdálenosti jeví nejvhodnější, protože kliknutí zanechává kruhový otisk, který lze přesně umístit.)
Dotyčným programem (http://williams.best.vwh.net/gccalc.htm) vyšel azimut Kříž - Longin 228.150947° (tj. 131.849053° měřeno od severu) a Kříž - Boží hrob v Jeruzalémě 228.1564197°, což znamená, že na těch 2666 km se linie netrefí o pouhých 250 metrů! Pokud bychom naopak brali za základ azimut k Jeruzalému, byla by diference k azimutu Kříž - Longin 9 cm na onen 1 km. Kdo nevěří, může si to snadno ověřit, třeba se strefí o těch 9 cm lépe do středu rotundy a vyjde to zcela přesně ;). Když se jde opačným směrem, dospěje se do kněžiště zaniklé baziliky, o kousek se mine hrob sv. Václava.
Každopádně si myslím, že taková shoda, ač jde vlastně o nepodloženou spekulaci, se prakticky rovná důkazu. Taky lze žasnout, jak to tehdy mohli, zřejmě pomocí ortogonálního astrolábu, tak přesně vyměřit.

J. Čihák (Pátek 11. ledna 2008)  ⇑

Domnělé ostatky sv. Jiří se uctívají na mnoha místech Evropy. Jeho relikvie bývaly symbolem rytířství. Mužeme jenom spekulovat o tom, jaké cenné relikvie z Jeruzaléma ukrývala bazilika v období křižáckých válek.

J. Čihák (Pátek 11. ledna 2008)  ⇑

Ostatky světců byly často přenášeny a rozdělovány do mnoha svatyní. Nevíme, čí ostatky nebo jaké posvátné předměty mohly být ukryty v bazilice, přesněji pod podlahou kněžiště. Musíme připustit, že Václavův hrob vždy nebyl považován za ústřední bod baziliky. A opět se v úvahách dostávám k tajným vědám a mystice.

Z. Homola (Čtvrtek 10. ledna 2008)  ⇑

Já mám trochu problém o tom veřejně diskutovat, protože nezastírám, že jsem jen poučený laik. Přiznám se, že nevím, kde byly v bazilice umístěny ostatky sv. Vojtěcha (o umístění v rotundě a za existence gotické katedrály je pojednání v oddílu o Katedrále). Ale z hlediska našich spekulací o linii k Jeruzalému bych spíš viděl logické, že kótou mohl být střed kněžiště a jeho okna, nevím, každopádně se nám to hodí do krámu ;).

J. Čihák (Čtvrtek 10. ledna 2008)  ⇑

Za 2. patrona české země byl pokládán sv. Vojtěch údajně od počátku 12. století. Tak mě napadá, že nové upřesnění možná vypovídá o proměnlivosti uctívání.

Křižáci přinesli kult sv.Jiří, který možná dočasně zastínil Vojtěcha i Václava.
http://home.zcu.cz/~ksdv/antropologie/krizove.htm

J. Čihák (Čtvrtek 10. ledna 2008)  ⇑

To je zase překvapení. Ovšem v časových souvislostech se mi to zdá logické.

Z. Homola (Středa 9. ledna 2008)  ⇑

Dávám na vědomí, že jsem na aktualizovaných internetových ortofotomapách zjistil, že linie hrob sv. Václava - rotunda sv. Kříže a sv. Longina nejsou přesně v jedné přímce, jak jsme se dle méně podrobných map domnívali, sv. Kříž je asi o 3 metry mimo. Přímka je přesná, vychází-li ne od hrobu sv. Václava (tento bod jsme tuším převzali z nějaké knihy o magii), ale od středu kněžiště zaniklé baziliky sv. Víta. V tom případě se ještě víc zpřesňuje i směr na Jeruzalém, navíc když se použije program na měření ortodrom nikoliv na kulové ploše, ale na modelu Země (rotační elipsoid). Odchylka linie od 2667 km vzdáleného chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě je 2,3 km. Podrobnosti viz stránka Hypotézy.

J. Čihák (Pátek 7. prosince 2007)  ⇑

Vpád Maďarů do Karpatské kotliny zablokoval nejdůležitější arabskou cestu vedoucí přes Francii do Porýní a podél Dunaje do Kyjeva až na arabský východ. Cesta uhnula z Řezna na Prahu a Krakov.
http://cs.wikipedia.org Hledání: Otrokářství
Obsah: Otroctví na našem území.

Z. Homola (Pátek 7. prosince 2007)  ⇑

Po evropských stezkách raného středověku jsem svého času hodně pátral, koupil jsem i monografii na to téma, ale nic moc jsem se nedozvěděl. Odkud máte tu informaci, to je zajímavé. Zpravidla se tuším využívala podunajská stezka, pražská jen pokud podunajská byla neprostupná pro válečný konflikt ap.

J. Čihák (Pátek 7. prosince 2007)  ⇑

Nakonec uvažuji o tom, že využití rytířských řádů je druhořadá možnost. Obě rotundy mohly být postaveny už v 11. stol. a opět tím není zpochybněna hypotéza o linii k Jeruzalému.

J. Čihák (Pátek 7. prosince 2007)  ⇑

V 10. stol. vedla významná obchodní cesta z arabského Španělska přes Prahu na arabský východ. Obchodování bylo nebezpečné, ale přesto obchod fungoval po celá tisíciletí i přes neustálé válčení. Obchodníci mimo zboží převáželi zprávy, sloužili jako vyjednavači a prováděli tajné diplomatické mise. Těžko bychom hledali způsob, kterým se česká šlechta či církev mohla domluvit s arabskými učenci. Možností bylo hodně a pravděpodobně o tom nezůstaly žádné záznamy. Na druhé straně můžeme být spokojeni, protože domluvit hypotetické měření bylo docela dobře možné a hypotéza o linii k Jeruzalému nemá v tomto bodě nedostatek.

J. Čihák (Čtvrtek 6. prosince 2007)  ⇑

Arabové ovládali Španělsko v letech 711-1492. Nepochybně spojovali arabskou a evropskou vědu.
http://praga.cervantes.es/Cultura/Fichas/Ficha40932_63_12.htm

Z. Homola (Čtvrtek 6. prosince 2007)  ⇑

No já se mám nejlíp, protože od Kříže se linie k Jeruzalému shoduje se slunovratovou ;).
Bohužel mám pocit, že konsumenti magické literatury jsou ochotni věřit čemukoliv magickému, co někdo s jistotou tvrdí, ani nemají potřebu to ověřit, seriosněji zaměření lidé to apriori zavrhnou, a 95% lidí to nezajímá vůbec ;).