TISK
HLEDÁNÍ
PŘIDAT VZKAZ
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
PŘIDAT VZKAZ
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
J. Čihák (Čtvrtek 6. prosince 2007) ⇑
Dokázat smysl linie je zatím nemožné. Někdo tomu bude věřit a jiný to bude odpírat jako podivuhodnou náhodu. Astrologové budou nadále linii směrovat ke slunovratu. Nakonec mají možná pravdu, neboť slunovratových linií je více. V křesťanské době se stále objevovali uctívači Slunce a souhvězdí. Utajená hereze v hermetických vědách také nebyla zvláštností.
J. Čihák (Čtvrtek 6. prosince 2007) ⇑
Řád johanitů-Maltézský řád byl potvrzen 1113, ale jeho kořeny sahají až do roku 1050. Do Prahy přišli v 50. letech 12. stol. na pozvání krále Vladislava II., který se s nimi seznámil za své účasti na II. křížové výpravě. Není známo jaké diplomatické vztahy s nimi měli jeho předchůdci, což je podobné jako s templáři.
Z. Homola (Čtvrtek 6. prosince 2007) ⇑
Mimochodem, čas od času mě popadne pochybnost, jestli je hypotéza o linii k Jeruzalému pravdivá, zkoušel jsem to znovu velmi názorně v programu Google Earth, který je volně ke stažení pro všechny operační systémy (ale ve veřejných počítačích asi není možné jakékoli programy instalovat). Postup jsem popsal tady. Fakt to vychází.
Z. Homola (Čtvrtek 6. prosince 2007) ⇑
Jak známo, nejsem odborník, nevím jak v období křížových výprav, ale je všeobecně známo, že Prahu navštívil Ibrahim ibn Jakub, vyslanec z arabského Španělska v roce 965 či 966, kontakty s arabským světem tedy byly (Ibrahim je znám jen díky popisu Prahy ve své zprávě) a teoreticky mohlo tak být využito i technických služeb arabských učenců.
J. Čihák (Čtvrtek 6. prosince 2007) ⇑
Podle mé úvahy muselo být astronomické měření předem důkladně domluveno s arabskými hvězdáři. Myslím si,že templáři byli prostředníky celé akce. Ovšem nemůžeme přehlédnout johanity, kteří v Jeruzalémě působili před templáři. Pokud rotunda sv.Kříže vznikla koncem 11. stol., pak musíme uvažovat o kontaktech s tímto řádem.
J.Čihák (Čtvrtek 6. prosince 2007) ⇑
Podle odhadů byla rotunda sv.Kříže postavena na konci 11. nebo na začátku 12. století. Častěji se vyskytuje údaj 1. pol. 12. století. Možná byla postavena po velké povodni, která postihla Prahu r. 1118. Archeologové našli v rotundě románskou dlažbu ze třetí čtvrtiny 12. stol., avšak není jisté, zda tato dlažba byla první. Proto někteří autoři uvažují spíše o době po polovině 12. století.Rotunda sv.Longina je datována do 1. pol. 12. století.
J. Čihák (Středa 5. prosince 2007) ⇑
Zatím nebyly nalezeny věrohodné záznamy odkud k nám templáři přišli a jaké tomu předcházely vztahy. Zájem českých rytířů byl nejspíš převeliký už od r. 1119.
Z. Homola (Úterý 4. prosince 2007) ⇑
Asi jsem tedy nepochopil, proč o nich mluvíme v tomto kontextu (mluvíme-li o stavbách z přelomu 11. a 12. století). Templáři přišli do Prahy za Václava I., který byl korunován 1230, řád byl založen 1118 nebo 1119...
J. Čihák (Úterý 4. prosince 2007) ⇑
Templáři byli uvedeni do Čech za Václava I. Nevíme jaké diplomatické styky udržovali už předtím. Mám takové tušení, že česká šlechta a církev měly značný zájem o jejich činnost.
Z. Homola (Úterý 4. prosince 2007) ⇑
Čtení o templářích je poučné. Přišli do Prahy po r. 1232, víc jak sto let po vybudování dotyčných rotund. Nicméně měli svébytné znalosti převzaté z Blízkého východu.
Rotunda sv. Vavřince a další méně známá (nově objevená) rotunda sv. Václava uprostřed dnešního severního křídla býv. Jezuitské koleje při sv. Mikuláši na Malé Straně by mohly být také zajímavé. Vavřinec byl postaven ve stejném období jako Kříž a Longin, Václav je prvně zmiňován v polovině 13. století, byl postaven na místě zázraku, tedy asi ne dle nějakého prostorového plánu.
Když bádáte o Jeruzalémě, Karel IV., jak známo, naplánoval prý Nové Město podle půdorysu Jeruzaléma, zejména část kolem Karlova náměstí prý opakuje i rozměry chrámového okrsku a přilehlých ulic. Tradují se i různé magické motivace při stavbě Karlova mostu aj. My sice diskutujeme o románském období, ale nelze vyloučit něco podobného (co se Jeruzaléma týče) i v té době.
Rotunda sv. Vavřince a další méně známá (nově objevená) rotunda sv. Václava uprostřed dnešního severního křídla býv. Jezuitské koleje při sv. Mikuláši na Malé Straně by mohly být také zajímavé. Vavřinec byl postaven ve stejném období jako Kříž a Longin, Václav je prvně zmiňován v polovině 13. století, byl postaven na místě zázraku, tedy asi ne dle nějakého prostorového plánu.
Když bádáte o Jeruzalémě, Karel IV., jak známo, naplánoval prý Nové Město podle půdorysu Jeruzaléma, zejména část kolem Karlova náměstí prý opakuje i rozměry chrámového okrsku a přilehlých ulic. Tradují se i různé magické motivace při stavbě Karlova mostu aj. My sice diskutujeme o románském období, ale nelze vyloučit něco podobného (co se Jeruzaléma týče) i v té době.
J. Čihák (Úterý 4. prosince 2007) ⇑
Templáři- křížem a mečem pro slávu Boží a vlastní moc a bohatství (dvě části)
www.esoterika.cz Zde vyhledej: templáři
Usazení templářů u sv.Vavřince. Kostel sv.Vavřince a sv.Anny.
www.tradice.com/realizace/aktual/Anna/historie1.htm
www.techartis.cz/Anna/Historie1.htm
Pražské památky-sv.Anna
www.pis.cz/cz/praha/pamatky/sv_anna
www.esoterika.cz Zde vyhledej: templáři
Usazení templářů u sv.Vavřince. Kostel sv.Vavřince a sv.Anny.
www.tradice.com/realizace/aktual/Anna/historie1.htm
www.techartis.cz/Anna/Historie1.htm
Pražské památky-sv.Anna
www.pis.cz/cz/praha/pamatky/sv_anna
Z. Homola (Pondělí 3. prosince 2007) ⇑
Pokusil jsem se poslední nepřehldenou diskusi shrnout do stránky Hypotézy k pojednání o jeruzalémské linii zde.
Z. Homola (Neděle 2. prosince 2007) ⇑
Na www.ian.cz lze vyhledat informace o astrolábu a o staroměstském orloji, o orloji i tady: http://www.rozhlas.cz/veda/technologie/_zprava/310872.
Podrobněji o astrolábu: http://www.hr-xml.wz.cz/home/clanky/ar11.html.iso-8859-1.
O přístroji antikythera, který je podobný astrolábu, si lze přečíst na wikipedia.cz a v jeho odkazech.
Existuje publikace: Křišťan z Prachatic, Stavba a Užití astrolábu (Cristannus de Prachaticz, Composition and Use of the Astrolabe) Hadravová, A., Hadrava, P., Filosofia, Praha 2001, 520 s.
Existuje publikace: Křišťan z Prachatic, Stavba a Užití astrolábu (Cristannus de Prachaticz, Composition and Use of the Astrolabe) Hadravová, A., Hadrava, P., Filosofia, Praha 2001, 520 s.
J. Čihák (Pátek 30. listopadu 2007) ⇑
Prahu známe a tak bude dobré trochu přiblížit památky a život v Jeruzalémě.
www.multiweb.cz/izrael/jeruzalem.htm
www.stejskal5.estranky.cz V MENU klikni na Izrael objektivem Lumíra Hanuše.
Zajímavé dokumenty: www.techartis.cz/Anna/Anastasis01.htm
www.techartis.cz/Anna/Anastasis02.htm
www.multiweb.cz/izrael/jeruzalem.htm
www.stejskal5.estranky.cz V MENU klikni na Izrael objektivem Lumíra Hanuše.
Zajímavé dokumenty: www.techartis.cz/Anna/Anastasis01.htm
www.techartis.cz/Anna/Anastasis02.htm
J. Čihák (Čtvrtek 29. listopadu 2007) ⇑
V mé úvaze může hvězdu nahradit Slunce. Nesmíme opomenout, že pro vznik a upřesňování lunisolárního kalendáře bylo nutné měřit pohyby Měsíce i Slunce. Tyto poznatky mohly posloužit k odvození metody na určení směru.
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
PŘIDAT VZKAZ