Z. Homola (Pátek 11. ledna 2008)
No bazilika byla zasvěcena společně sv. Vítu, Václavu, Vojtěchu a Panně Marii, sv. Jiří má svou vlastní. Ale já se nerad pouštím do něčeho, co se nedá ověřit a na co nemám dostatečné vzdělání.
Uvažoval jsem tedy jinak: podle mé oblíbené teorie je centrem těchto obrazců rotunda sv. Kříže, od které jde linie ve směru letního slunovratu přes sv. Jindřicha, Petra, Václava na Proseku k Václavovi ve St. Boleslavi a ve směru k letnímu slunovratu (vzhledem k převýšení terénu) jde tato naše linie, u které jste předpověděl onen možný směr k Jeruzalému. Vzhledem k tomu, že kýžený bod na Sv. Vítovi je sporný a i trochu těžko technicky určitelný, zkusil jsem vzít souřadnice rotundy sv. Kříže a Longina, které lze určit jednoznačně (spolehl jsem se na určení GPS pravým tlačítkem myši na amapy.cz na tzv. základní mapě ("orto"fotomapy nejsou snímány po celé ploše přesně z vertikálního pohledu) a vyšly mi souřadnice 50°4'58.22",14°24'52.92" pro Kříže a 50°4'35.52",14°25'32.3" pro Longina, Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě je na 31°46'42.73", 35°13'45.80". (Amapy.cz se mi pro tyto krátké vzdálenosti jeví nejvhodnější, protože kliknutí zanechává kruhový otisk, který lze přesně umístit.)
Dotyčným programem (http://williams.best.vwh.net/gccalc.htm) vyšel azimut Kříž - Longin 228.150947° (tj. 131.849053° měřeno od severu) a Kříž - Boží hrob v Jeruzalémě 228.1564197°, což znamená, že na těch 2666 km se linie netrefí o pouhých 250 metrů! Pokud bychom naopak brali za základ azimut k Jeruzalému, byla by diference k azimutu Kříž - Longin 9 cm na onen 1 km. Kdo nevěří, může si to snadno ověřit, třeba se strefí o těch 9 cm lépe do středu rotundy a vyjde to zcela přesně ;). Když se jde opačným směrem, dospěje se do kněžiště zaniklé baziliky, o kousek se mine hrob sv. Václava.
Každopádně si myslím, že taková shoda, ač jde vlastně o nepodloženou spekulaci, se prakticky rovná důkazu. Taky lze žasnout, jak to tehdy mohli, zřejmě pomocí ortogonálního astrolábu, tak přesně vyměřit.
Uvažoval jsem tedy jinak: podle mé oblíbené teorie je centrem těchto obrazců rotunda sv. Kříže, od které jde linie ve směru letního slunovratu přes sv. Jindřicha, Petra, Václava na Proseku k Václavovi ve St. Boleslavi a ve směru k letnímu slunovratu (vzhledem k převýšení terénu) jde tato naše linie, u které jste předpověděl onen možný směr k Jeruzalému. Vzhledem k tomu, že kýžený bod na Sv. Vítovi je sporný a i trochu těžko technicky určitelný, zkusil jsem vzít souřadnice rotundy sv. Kříže a Longina, které lze určit jednoznačně (spolehl jsem se na určení GPS pravým tlačítkem myši na amapy.cz na tzv. základní mapě ("orto"fotomapy nejsou snímány po celé ploše přesně z vertikálního pohledu) a vyšly mi souřadnice 50°4'58.22",14°24'52.92" pro Kříže a 50°4'35.52",14°25'32.3" pro Longina, Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě je na 31°46'42.73", 35°13'45.80". (Amapy.cz se mi pro tyto krátké vzdálenosti jeví nejvhodnější, protože kliknutí zanechává kruhový otisk, který lze přesně umístit.)
Dotyčným programem (http://williams.best.vwh.net/gccalc.htm) vyšel azimut Kříž - Longin 228.150947° (tj. 131.849053° měřeno od severu) a Kříž - Boží hrob v Jeruzalémě 228.1564197°, což znamená, že na těch 2666 km se linie netrefí o pouhých 250 metrů! Pokud bychom naopak brali za základ azimut k Jeruzalému, byla by diference k azimutu Kříž - Longin 9 cm na onen 1 km. Kdo nevěří, může si to snadno ověřit, třeba se strefí o těch 9 cm lépe do středu rotundy a vyjde to zcela přesně ;). Když se jde opačným směrem, dospěje se do kněžiště zaniklé baziliky, o kousek se mine hrob sv. Václava.
Každopádně si myslím, že taková shoda, ač jde vlastně o nepodloženou spekulaci, se prakticky rovná důkazu. Taky lze žasnout, jak to tehdy mohli, zřejmě pomocí ortogonálního astrolábu, tak přesně vyměřit.