Pražský hrad

Zkontroloval jsem na MAPY.CZ převrácený pythagorejský trojúhelník. Strany mají příznivé poměry 503:668:840.

---------------------------------------------------
Další kontrola dopadla také dobře. Rovnoramenný trojúhelník Vojtěch, Křtitel a Svatý Duch má základnu 729 m a ramena 1321/1328 m. Nápadná je časová souvislost.

-------------------------------------------------
Další rovnoramenný trojúhelník Václavova hrobka, Vojtěch a Haštal má základnu 1568 m a ramena 1701/1702 m.
Se základnou je totožná přepona pravoúhlého trojúhelníku, v jehož pravoúhlém vrcholu je kostel sv. Jindřicha a Kunhuty. Odvěsny jsou 835 a 1322 m.

Znovu jsem přeměřoval na MAPY.CZ poměr 7/9. Vzdálenost Kříž-Longin je stejná. Na fotomapě jsem upřesnil místo Václavova hrobu a středu rotundy. Vzdálenosti od Kříže jsou větší o 2 m, což je nevýrazné zlepšení. Ovšem délka spojnice mezi kaplí na sev. straně baziliky a Křížem je 1352 m. Podíl 1048/1352 má skoro ideální výsledek 0,775. Zatím nevím jak se ta kaple jmenovala a k čemu sloužila. Na půdorysu vypadá jako přístavba, která narušuje symetrii baziliky.

Spojnice Longin-kaple K prochází 8 m od středu Kříže. Linie je tedy nepatrně zalomená. Zároveň vzniká dojem, že přímková linie vede do přilehlého komplexu Kapitulního kláštera kostela pražského. Původně jsme uvažovali o kněžišti baziliky.

Měření poměru 7/9 na linii k Jeruzalému mě příliš nepotěšilo. Výslek je 1048/1324=0,792. Pokud by linie vedla až do středu rotundy, výsledek se zlepší, ale stále je neuspokojivý, 1048/1332=0,787. Téměř ideální je poměr 1048/1350=0,776. K tomu chybí 18 m. Příčinou může být mapové zkreslení nebo chyba královských zeměměřičů. Vzdálenost Kříž-Longin mohla být změřena přesně, ale měření k Václavovu hrobu bylo obtížné. Na trase je řeka a svah. Zde mohli udělat chybu +18 m. Napadlo mě, že rozhodující nemusejí být vodorovné vzdálenosti a uplatňuje se značné převýšení Hradu nad sv.Křížem. Zdání klame a výpočtem jsem zjistil, že šikmá vzdálenost je delší o pouhých 1,6 m. A tak si nakonec myslím, že oním hledaným bodem může být malá kaple na levé straně baziliky.

Ortofotomap Prahy na internetu je několik, nezávislých na sobě, z různých období (ortofota jsou dělána opakovaně, např. na serveru wgp.praha-mesto.cz jsou ortofotomapy z l. 1938,1953, 1975, 2000, 2003), jsou nepochybně konfrontovány s jinými geografickými metodami, podrobnost je vysoká, nejvyšší, co vím, na http://wgp.urhmp.cz/tms/urm_ver/rozpis.html. Mapy na google.com jsou konstruovány jinak - satelitní, v oblasti Prahy nedochází k setkání více snímků, nelze předpokládat větší relativní zkreslení, leda s ohledem na výškopis a úhel pohledu, google však má zmáklý i výškopis, každpádně, aspoň co jsem konfrontoval, se GPS souřadnice shodují. Ve 12. století bylo nepochybně na dotyčné stavby vidět vzájemně pouhým okem, dnes nikoli, nevidím instruktivnější možnost než použít tyto mapy. Pokud naše hypotézy přijmeme, je přesnost udivující, ovšem diference jednoho stupně na vzdálenost Vít-Longinus činí tuším 46 km na vzdálenost Vít-Jeruzalém, diference 1 metr je cca 1 km.

Znovu jsem všechno zvažoval. Přesnost měření ve středověku nemohla být velká. Ani současné mapy nejsou dost přesné. Letecké fotomapy jsou zkreslené, neboť území je zaznamenáno pod dosti rozdílnými úhly a pochybuji o provedení korekce. Běžně dostupné programy sice umožňují rychle a přesně počítat azimuty a vzdálenosti, ale souřadnice jsou odečítané na zkresleném podkladě. Využívání programů je při malých vzdálenostech problematické. Chyby jsou nezanedbatelné a přesnost značně proměnlivá. Musíme připustit, že spojnice je v Kříži trochu zalomená a vychází z hrobu sv. Václava. Tím není vyloučena druhá možnost, protože střed kněžiště baziliky je též významným bodem. Doporučuji uznat všechny 4 azimuty a případně jejich průměry.

Dle Uměleckých památek Prahy, kde se podrobně hovoří o bazilice, není umístění hrobu sv. Vojtěcha známo a přepodkládá se prostředek chrámu (podobně jako později v plánované a nakonec dostavěné hlavní lodi katedrály). Hlavní oltář byl umístěn uprostřed kněžiště vzhledem k tomu, že je za ním popisován prostor pro duchovenstvo, to odpovídá našim výpočtům.
Co se týče vzdáleností, nejpřesněji je lze určit podle GPS kót, které jsem uvedl v textu a zde, programem, na nějž je níže odkaz.
Dík za tu pověst, našel jsem to teď taky ve Svátkovi (1883). Kupec prý byl ve Svaté zemi uvězněn spolu s jinými křižáky v křesťanské kapli a slíbil, vrátí-li se, vystavět v Praze kapli podobnou.

Rotunda sv. Kříže byla po několik století významnou svatyní. Proti tomu stojí skutečnost, že nikdy nebyla přestavěna na větší kostel. Rotundu musely často zaplavovat povodně, což mohlo odrazovat od vystavění velkého kostela. Rotunda je centrálním objektem geometricko-astronomického systému. Možná proto zůstala zachována, neboť k tomu účelu vyhovovala malá kruhová stavba.
-------------------------------------------------
Dochovala se pověst vysvětlující původ rotundy. Vyprávění je ovlivněno nadšením pro zázraky, ale podstata pověsti nemusí být pouhý výmysl. Německé křižácké vojsko táhlo přes Prahu. Tady se k němu připojil bohatý kupec, který chtěl dojít do Jeruzaléma. Po návratu nechal vystavět kapli. Takže pověst datuje vznik rotundy spíše do 12. století.

Zatím nevím, kudy přehodnocená linie přesně prochází, ale přesto vyslovím domněnku. Dovezené ostatky sv. Vojtěcha byly uloženy v rotundě. Není známa přesná poloha, avšak mohlo to být ve východní apsidě, která se nacházela v místě kněžiště baziliky. Rotunda byla zbořena, ale ostatky sv. Vojtěcha mohly zůstat v nově postavené bazilice nedotčené. Sice trochu doprava od osy stavby, ovšem hrob sv. Václava nakonec zůstal mimo kněžiště u boční zdi. Dělá to dojem jakoby v té době byl více ctěn někdo jiný. Linie odhadem současně prochází severní apsidou. Také zde mohly být ostatky sv. Vojtěcha. Pak by měly v bazilice rovnocenné postavení s Václavovými ostatky.
Linie míjí Václavův hrob přes východní a severní apsidu, kde mohly být ostatky Vojtěchovy. Proto bych přehodnocenou linii popsal takto: pražský hrob sv. Vojtěcha-rotunda sv. Kříže-rotunda sv. Štěpána. Při stavbě katedrály byly Vojtěchovy ostatky přeneseny na místo, které zůstalo zachováno dodnes. Umístění v bazilice je stále neznámé.

No bazilika byla zasvěcena společně sv. Vítu, Václavu, Vojtěchu a Panně Marii, sv. Jiří má svou vlastní. Ale já se nerad pouštím do něčeho, co se nedá ověřit a na co nemám dostatečné vzdělání.
Uvažoval jsem tedy jinak: podle mé oblíbené teorie je centrem těchto obrazců rotunda sv. Kříže, od které jde linie ve směru letního slunovratu přes sv. Jindřicha, Petra, Václava na Proseku k Václavovi ve St. Boleslavi a ve směru k letnímu slunovratu (vzhledem k převýšení terénu) jde tato naše linie, u které jste předpověděl onen možný směr k Jeruzalému. Vzhledem k tomu, že kýžený bod na Sv. Vítovi je sporný a i trochu těžko technicky určitelný, zkusil jsem vzít souřadnice rotundy sv. Kříže a Longina, které lze určit jednoznačně (spolehl jsem se na určení GPS pravým tlačítkem myši na amapy.cz na tzv. základní mapě ("orto"fotomapy nejsou snímány po celé ploše přesně z vertikálního pohledu) a vyšly mi souřadnice 50°4'58.22",14°24'52.92" pro Kříže a 50°4'35.52",14°25'32.3" pro Longina, Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě je na 31°46'42.73", 35°13'45.80". (Amapy.cz se mi pro tyto krátké vzdálenosti jeví nejvhodnější, protože kliknutí zanechává kruhový otisk, který lze přesně umístit.)
Dotyčným programem (http://williams.best.vwh.net/gccalc.htm) vyšel azimut Kříž - Longin 228.150947° (tj. 131.849053° měřeno od severu) a Kříž - Boží hrob v Jeruzalémě 228.1564197°, což znamená, že na těch 2666 km se linie netrefí o pouhých 250 metrů! Pokud bychom naopak brali za základ azimut k Jeruzalému, byla by diference k azimutu Kříž - Longin 9 cm na onen 1 km. Kdo nevěří, může si to snadno ověřit, třeba se strefí o těch 9 cm lépe do středu rotundy a vyjde to zcela přesně ;). Když se jde opačným směrem, dospěje se do kněžiště zaniklé baziliky, o kousek se mine hrob sv. Václava.
Každopádně si myslím, že taková shoda, ač jde vlastně o nepodloženou spekulaci, se prakticky rovná důkazu. Taky lze žasnout, jak to tehdy mohli, zřejmě pomocí ortogonálního astrolábu, tak přesně vyměřit.