J. Čihák (Pátek 19. září 2008)  ⇑

Zjistil jsem, že stsl. práh je velký přitesaný kmen a nikoliv jenom odvětvený kmen s kruhovým průřezem. Práh je vlastně trám se čtvercovým nebo obdélníkovým průřezem. Tesání bylo velmi namahavé a proto se také přitesávala jen jedna nebo dvě protilehlé strany. Čas a dřina byly věnovány tomu co bylo nezbytně nutné. Takže ten kládový most nelze nazvat prahový. Bude lepší uvažovat o trámovém mostu, který je konstrukčně pokročilejší. Dále jsem zjistil, že starší kládové mostovky se skládaly z více podélných klád(neotesané kmeny), na které byla nasypána vrstva štěrkové směsi.

Z. Homola (Pátek 19. září 2008)  ⇑

Inu, proč Římané stavěli velkolepé akvadukty, 400 amfiteátrů ve Středomoří, nejspíš podobné množství teátrů, lázní a jánevímčeho, zatímco za Dunajem žili lidé ještě 1000 let potom v polozemnicích (a za dalších 900 let někde v Podkarpatí taky), je otázka. Je za tím organizace společnosti, kterou měli Římané vypracovanou; křesťanství, které přineslo centralizaci společnosti, asi přálo jiným cílům, než techickému pokroku, ten pak přišel přes Araby, kteří nezapomněli antickou vzdělanost, nějaká residua zůstávala i v Irsku a Skotsku a jejich misiích. No, abych nebyl nespravedlivý, první zděný most (Juditin) byl postaven druhé polovině 12. století a předcházel mu most dřevěný - ten je prý zmiňován r. 935 (938/9), kdy bylo převáženo tělo knížete Václava ze Staré Boleslavi do Prahy (Kristiánova legenda: "Pospíchajíce pak dále k řece Vltavě a most pobořený nalézajíce, jali se bědovati." Kdy byl dřevěný most prvně postaven, se asi neví, kronákář Hájek (známý svou nepodloženou obrazotvorností) uvádí rok 795 za vlády bájného Mnaty. Nejspíš se most během každé generace (resp. povodně) stále zdokonaloval podle mustru, který popisujete.

J. Čihák (Pátek 19. září 2008)  ⇑

První mosty vytvořila sama příroda v podobě vyvrácených stromů. Toho využívala zvířata i pravěký člověk, který později začal přírodu napodobovat. Byl stále zručnější a vynalézavější a tak se dopracoval až ke stavbě dodnes obdivovaných kamenných akvaduktů. Proto vzniká otázka, proč by se lidé v pražské kotlině o tisíc let později měli brodit nebo svazovat z prahů nějaké problematické přechody. Příroda sama dala podnět jak udělat kládové lávky. Široké koryto Vltavy museli přemostit více lávkami, které byly ve vodě pravděpodobně podpírány hromadami kamenů. Obrázek malého kládového mostu(lávky) je na http://en.wikipedia.org/wiki/Log_bridge . V pověstech bývá trochu pravdy a tak si říkám, že Libuše spíše věštila na vrchu Vítkově a viděla v zákrutě muže jak tesají prahy k novému mostu, který proslaví budoucí město.

J. Čihák (Čtvrtek 18. září 2008)  ⇑

Našel jsem pěkné clapper bridge.
http://digfoto.wz.cz/anglie/ipage00086.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/Clapper_bridge (dole dva odkazy na další)
Prahový most mohl vypadat podobně, ovšem místo plochých kamenů jsem si představoval několik trámů nebo kmenů vedle sebe. Kulaté kmeny mohly být posypány drobným štěrkem. V oněch dobách byly pilíře naskládané z neopracovaných kamenů, tedy spíše připomínaly haldu balvanů. Ke stavbě takového mostu stačila sekyra, motyka a silné paže.

Z. Homola (Čtvrtek 18. září 2008)  ⇑

Na http://en.wikipedia.org/wiki/Ford_(crossing) je pojednání o brodech vč. tzv. irského brodu (ten je blízký naší teorii). Je tam i odkaz na vyobrazení všech britských brodů (asi jen přes potoky, neměl jsem čas to zkoumat, přes řeky už jsou nahrazeny mosty). Také je tam pozoruhodná zmínka o tom, že brody, jakožto velmi strategická místa, byly velmi často místy bitev.

Z. Homola (Čtvrtek 18. září 2008)  ⇑

No ty předešlé výklady jsou myslím trefnější, ale zajímavé to je, ostatně dávno mě napadla možnost se slovem prát, pražit jako bojovat, že to bylo místo nějaké významné pranice čili bitvy, ale ani jsem se nepokoušel to prosazovat.
Jako starý vodák přemýšlím o hrázích kladených z velkých balvanů, kde skutečně voda přes korunu neproudí - proudí skrz. Jsou ovšem neschůdné, či s velkými obtížemi, musely by být sypány drobnějším štěrkem, který by asi v důsledku hráz ucpal. Kdyby byly ovšem přes takovou hráz kladeny dřevěné prahy, to by byla jiná.Sice by to každá menší povodeň odnesla, nebyl by však problém to obnovit. Řetězy už předpokládám známy byly, tak to nakonec menšímu rozvodnění odolávat mohlo.

J. Čihák (Čtvrtek 18. září 2008)  ⇑

Praha může mít trojí původ názvu. Našel jsem germ. slova prangan, prangian a prange. Kromě mačkání a utiskování také vyjadřují tlačenici, která musela být kolem brodu a na tržišti veliká. Praga tedy může být místem na obchodní stezce, kde byla převeliká tlačenice nebo to tak vnímali při tehdejší malé hustotě obyvatelstva.

J. Čihák (Čtvrtek 18. září 2008)  ⇑

Na stránce Vznik Prahy píšete, že prahy mohly být umělé náspy pro přebrodění. Našel jsem na webu podobný názor, ale autor článku uvažuje o vysokém náspu z kamení. Voda protékala mezi kamením a přecházelo se po suchém vrcholu, podobně jako po mostě. To mě zaujalo. Praslovansky porg a staroslovansky prag není jenom práh domu a skalnatý práh v řece, ale také zásep, násep, násypová cesta a chodník nasypaný ze štěrku. Takže prag může být vysoký propustný násep v řece nebo propustný násepový chodník přes řeku. V místě, kde je široké mělké koryto, malý spád, rovné dno a líný proud, nemusel být násep příliš vysoký, mohlo to docela dobře fungovat a odolávat malým povodním. Také jsem kdysi uvažoval o primitivním mostě. Místo pilířů mohl mít haldy balvanů, které byly spojeny dřevěnými trámy(prahy). Haldy odolávaly povodním a prahy se daly uchránit před odplavením. Třeba byly uvázány, shozeny do vody a odtaženy na břeh.
Mohlo by se to nazývat prahový most neboli praga?

Z. Homola (Středa 17. září 2008)  ⇑

Souhlasím. S tou vícečetnou ethymologií jsem se kdysi vyřádil na stránce Vznik Prahy, byť s jinými slovy. Sice to bylo žertem, ale věřím, že se to i takto mohlo vyvíjet - pro Pražáky to byla třeba věštírna, pro středočechy trh, pro cizince hlavně brod, viz ono Ibrahimovo "Farag, jež oni Paraga zovou". A slovo dalo slovo... V tom textu jsem sice říkal, že možná všude na Vltavě byly peřeje, jen v Praze zrovna ne, ale, jak už jsem tu nedávno zmínil, masiv Letné, který se náhle přibližuje až k řece, mohl na dně pokračovat kamennými prahy. Hlavní brod prý byl v místě Mánesova mostu. Tam mohly být naplaveniny nad těmi kamennými prahy, částečně i z Brusnice a Malostranského potoka. Mně to místo připomíná soutok Vltavy s Křemží u Dívčího Kamene, kde je podobná konfigurace terénu včetně mělčiny na jakémsi stupni, pokud si to dobře vybavuju. Mimochodem Záporoží je údajně nazváno podle kamenných porogů v Dněpru. Že by v Praze byly přirozeně balvany v takovém množství, se mi ale nezdá, ty bývají v krajinách, kde přešel ledovec a přirozené balvanové přechody asi lze čekat jen na menších bystřinách. Nicméně všemožné pokusy o úpravu brodu pro snazší přechod jsem si taky domýšlel, viz ta stránka. Mimochodem německé Prahm (a z něj italské prama a francouské prame) prý pochází z českého prám, má stejný indoevropský kořen (per) jako keltské (a germánské) faran či řecké poros (brod). Uvádí se, že skutečně existovaly pontonové mosty z vorů - prámů.

J. Čihák (Středa 17. září 2008)  ⇑

Pojem pro přechod přes řeku je také velmi pravděpodobný jako původ názvu. Far-aha nemusí být jenom brod, ale také umělý balvanový přechod, který lze vylepšit dřevěnými trámy nebo plochými kameny. Mezi významy první části slova patří jeti, jíti a nikoliv čvachtati se. Ale raději do toho nebudu kecat. Jenom upozorním, že slova fraha(faraha) a fraga nebo fradža jsou si podobná. Takže název Praha může mít dvojí původ. Přechod přes řeku byl nazýván Faraha a posvátný kopec nad ním Fraga. Nakonec se to popletlo dohromady a kdo chce, může tomu věřit.

brody,přechody, mosty
www.libri.cz/databaze/mosty/uvod.php
přírodní balvanové přechody
http://wiki.mapy.cz Hledat: čertova stěna-luč(lipensko)

Z. Homola (Úterý 16. září 2008)  ⇑

J. Čihák: je s podivem, že odborníci na toponomastiku - aspoň pokud já vím - se těmito možnostmi (brod, trh, oraculum) dávno nezabývali a pokud snad ano, nestálo za veřejnou publikaci aspoň zmínit, proč by byly nepravděpodobné. Hledal jsem průběžně v toponomastických a ethymologických slovnících a různých publikacích o Praze. Tak třeba podnítíme my, v daném oboru neodborníci, odbornou diskusi.

Z. Homola (Úterý 16. září 2008)  ⇑

K tématu brody: na Homanově vojenském nákresu Prahy z r. 1743 je zakreslen funkční brod pod Štvanicí. (Dále několik přívozů (nad Vyšehradem, přes Štvanici, přes Trojský ostrov, a dvě přemostění - přes Střelecký ostrov a Karlův most.) Brod v centru Prahy už nebyl potřeba, je nicméně zdokumentováno, že v přirozeném korytu Vtavy byl ještě v 18. století brod pod Štvanicí.

J. Čihák (Úterý 16. září 2008)  ⇑

Vývoj názvu by musel být podroben lingvistické analýze, aby se došlo k věrohodnému závěru. Toho nejsem schopen a nevím, jak v diskusi dále pokračovat. Přesto jsem si utvrdil domněnku, že Praha možná vyjadřuje místo, kde se lidé obraceli s žádostmi o radu a pomoc k vyšší moci. Původně se asi jednalo o výraz pro pohanský obřad, který se později stal názvem obřadiště a pak se přenesl na hrad.

Z. Homola (Neděle 14. září 2008)  ⇑

Ještě jsem si uvědomil, že na Velké Moravě, byť s velkými obtížemi, koexistovaly obě církve (západní a východní), bylo tomu tak později i na Pražském hradě (kostel západního obřadu sv. Jiří byl založen 921, kostel východního obřadu - sv. Vít snad 930. Tudíž půtky Bořivoje na Levém Hradci nemusely být s pohany, ale s vyznavači jiné liturgie (resp. s vlivem říše, která vyznávala jinou liturgii), a na Pražském hradě mohly obě liturgie již tehdy koexistovat. Tím by se vysvětlila přítomnost čtverhranné svatyně (ztotožňované obvykle s Bořivojovým kostelem P. Marie) i okrouhlé rotundy sv. Václava. Tím chci říct, že onen čtverhranný kostelík u IV. nádvoří by mohl příslušet západnímu obřadu a kulatý (pod vlivem Velké Moravy) východnímu, přičemž mám na paměti svoji hypotézu, že Svatovítské rotundě předcházela na stejném místě menší, Bořivojova, tj. Panny Marie.

Z. Homola (Neděle 14. září 2008)  ⇑

Omlouvám se, nějak jsem opomenul, že jste kalkuloval s oněmi pokřtěnými knížaty, což se stalo přibližně v době, do které se datuje ono starší opevěnění.
Uvádí se, že Mojmír I. (zemřel patrně 846) podporoval misie latinských kněží vysílaných na Moravu z Pasova. Zdá se logické, že řezenští misionáři (Bavoři přijali křesťanství již v 7. století), či pasovští, či iroskotští, brousili po české kotlině. Geograf Bavorský (cca 850) uvádí pro Čechy 15 občin (Beheimare, in qua sunt civitates XV), Fuldské anály uvádějí oněch 14 českých knížat (duces Boemanorum), jestli to však znamená, že skoro celé Čechy (a co se tím označením vlastně rozumí) byly pokřtěny, je otázka. Nicméně se zdá opravdu zjevné, že dávno před Bořivojem zde byly kontakty s křesťanstvím, že řada knížat byla pokřtěna a byly zde asi i misijní stanice.
Nicméně: pokud by se to místo jmenovalo (tehdy evidentně) po nějaké pohanské věštírně, neměli by křesťané tendenci ho přejmenovat zgruntu, dokud ještě nebylo ničím jiným než věštírnou proslulé?