Pražský hrad

J. Čihák: je s podivem, že odborníci na toponomastiku - aspoň pokud já vím - se těmito možnostmi (brod, trh, oraculum) dávno nezabývali a pokud snad ano, nestálo za veřejnou publikaci aspoň zmínit, proč by byly nepravděpodobné. Hledal jsem průběžně v toponomastických a ethymologických slovnících a různých publikacích o Praze. Tak třeba podnítíme my, v daném oboru neodborníci, odbornou diskusi.

K tématu brody: na Homanově vojenském nákresu Prahy z r. 1743 je zakreslen funkční brod pod Štvanicí. (Dále několik přívozů (nad Vyšehradem, přes Štvanici, přes Trojský ostrov, a dvě přemostění - přes Střelecký ostrov a Karlův most.) Brod v centru Prahy už nebyl potřeba, je nicméně zdokumentováno, že v přirozeném korytu Vtavy byl ještě v 18. století brod pod Štvanicí.

Vývoj názvu by musel být podroben lingvistické analýze, aby se došlo k věrohodnému závěru. Toho nejsem schopen a nevím, jak v diskusi dále pokračovat. Přesto jsem si utvrdil domněnku, že Praha možná vyjadřuje místo, kde se lidé obraceli s žádostmi o radu a pomoc k vyšší moci. Původně se asi jednalo o výraz pro pohanský obřad, který se později stal názvem obřadiště a pak se přenesl na hrad.

Ještě jsem si uvědomil, že na Velké Moravě, byť s velkými obtížemi, koexistovaly obě církve (západní a východní), bylo tomu tak později i na Pražském hradě (kostel západního obřadu sv. Jiří byl založen 921, kostel východního obřadu - sv. Vít snad 930. Tudíž půtky Bořivoje na Levém Hradci nemusely být s pohany, ale s vyznavači jiné liturgie (resp. s vlivem říše, která vyznávala jinou liturgii), a na Pražském hradě mohly obě liturgie již tehdy koexistovat. Tím by se vysvětlila přítomnost čtverhranné svatyně (ztotožňované obvykle s Bořivojovým kostelem P. Marie) i okrouhlé rotundy sv. Václava. Tím chci říct, že onen čtverhranný kostelík u IV. nádvoří by mohl příslušet západnímu obřadu a kulatý (pod vlivem Velké Moravy) východnímu, přičemž mám na paměti svoji hypotézu, že Svatovítské rotundě předcházela na stejném místě menší, Bořivojova, tj. Panny Marie.

Omlouvám se, nějak jsem opomenul, že jste kalkuloval s oněmi pokřtěnými knížaty, což se stalo přibližně v době, do které se datuje ono starší opevěnění.
Uvádí se, že Mojmír I. (zemřel patrně 846) podporoval misie latinských kněží vysílaných na Moravu z Pasova. Zdá se logické, že řezenští misionáři (Bavoři přijali křesťanství již v 7. století), či pasovští, či iroskotští, brousili po české kotlině. Geograf Bavorský (cca 850) uvádí pro Čechy 15 občin (Beheimare, in qua sunt civitates XV), Fuldské anály uvádějí oněch 14 českých knížat (duces Boemanorum), jestli to však znamená, že skoro celé Čechy (a co se tím označením vlastně rozumí) byly pokřtěny, je otázka. Nicméně se zdá opravdu zjevné, že dávno před Bořivojem zde byly kontakty s křesťanstvím, že řada knížat byla pokřtěna a byly zde asi i misijní stanice.
Nicméně: pokud by se to místo jmenovalo (tehdy evidentně) po nějaké pohanské věštírně, neměli by křesťané tendenci ho přejmenovat zgruntu, dokud ještě nebylo ničím jiným než věštírnou proslulé?

No, Bořivoj založil dle Kristiánovy legendy, psané asi 992-4, "in ipsa civitate Pragensi (na samém sídlišti–hradě Praze" kostel Panny Marie, byly nalezeny pozůstatky ještě staršího opevnění atd., takže v době prvních křesťanů už byl hrad jistě nazvaný a dotyčné se mohlo týkat nejvýš onoho svatého okrsku (dejme tomu Žiži) a ne celého hradu.
Mimochodem, poměrně nedávno byl nalezeno pravděpodobně hradiště Pravý Hradec naproti Levému, předpokládá se, že obě byla propojena brodem (což se mi moc nezdá, tam je slušný kaňon, nanejvýš tam mohl být tak přívoz). Bořivoje pohané vyštvali z Hradce, kde byl před tím založil kostel, na Moravu, on se vrátil a založil nový kostel jinde - na samém hradě Praha, na skvělém místě, kontrolujícím velký brod, již dříve opatřeném hradbami. Zřejmě tam byli vstřícnější k novým mravům, nebo ev. slabší. Pokud patřilo toto větší hradiště nějakému tolerantnímu staršímu bráchovi, měla by možná logiku i mnou neoblíbená teorie, že by dovolil Bořivojovi postavit kapličku někde za hradní zdí, to si teda dal...

Roku 845 bylo v Řezně pokřtěno 14 českých knížat. Počátky křesťanství v Čechách nebyly snadné. Nové náboženství se šířilo pomalu a těžko nacházelo pochopení mezi lidem i některými knížaty. Pohanské rituály počal nahrazovat křesťanský obřad. Obětování, věštění, čarování a orgie byly odsuzovány. Křesťané se modlili k Hospodinu, doptávali se na Jeho vůli a prosili o Jeho milost. Pohanskou přírodní svatyni Žiži nahradila druhá/?/ rotunda v Čechách. Význam slov vradža i germánského fraga se začal pomalu měnit. Název Frága mohl původně znamenat Orákulum a později začal vyjadřovat smysl ústřední křesťanské svatyně, kde urození prosili Hospodina o přízeň a nějaká znamení, která jim usnadní rozhodnout v nelehké situaci.

No jen nadhazuju různé nápady, aniž bych je prosazoval, jen pro případ, že by k tomu někoho napadlo něco jiného. Další nápad, už úplně bláznivý, je, že by to třeba mohl být dobový přepis jména Jiří s hrdelním ř (ev. Dźiŕi (přibližně [Džiři]; srbsky je Jiří Džordže), jinak se ovšem v kronice píše latinsky (v genitivu) Georgii.
K tomu, kde to vyvýšené místo vlastně bylo, mám zas takovýto komentář: byť se událost odehrávala půl století před Kosmovým narozením, zdá se, že toto místo i jeho název Kosmas znal se soudobého reálu. Pokud přijmeme soudobý konsensus, že urbs v daném případě znamenalo pouze hradiště, připadá v úvahu ostroh, na kterém dnes stojí katedrála (jiná místa by asi Kosmu k označení "uprostřed" nevybízela). Že církev postavila kostel na hypoteticky posvátném pohanském místě, bylo pravidlem, že by si přímo na ďáblově chřtánu postavil biskup obytný dům, se mi nezdá pravděpodobné, proto se mi tezi, že by Žiži bylo v místě proboštství či obelisku, nechce věřit. Podíváme-li se na obrázky z doby před Plečnikovým vyrovnáním terénu třetího nádvoří, táhnul se od proboštství vyvýšený jazyk v půdorysu katedrály (či baziliky). Rotunda na něm zabírala poměrně malý prostor a a hřbet byl natolik nápadný, že si mohl zachovat svůj název. A - jsou to samozřejmě čiré spekulace - na západ od rotundy mohlo být dost místa na sněmovní pole s knížecím stolcem. Pak byl na témže místě postaveno západní kněžiště baziliky zasvěcené Panně Marii a později o pár metrů severněji hrobní kaple sv. Vojtěcha. Sice bych tím naboural svoji teorii (z Hypotéz), že slepý Jaromír nemohl vést Břetislava ze sv. Jiří moc daleko, ale i z oken horní síně proboštství mohly být lidu házeny peníze...

Pozorování oblohy z posvátných míst bývalo obvyklé. Proto spojování pahorku, názvu Čihi a pozorovatelny dává smysl. Praslova a jejich pozdější tvary jsou zmatek převeliký a tak nevím, jestli čihi-pozorovatelna je to pravé. Spíše sázím na obětiště a věštírnu. Je rozšířena domněnka, že v Praze existuje slunovratová linie Žiži-Kříž-Longin. To odmítám, neboť spojení pohanské skály s rotundami nedává smysl. Naopak, skála byla zasypána při postupném vyrovnávání vrcholu kopce, což mělo asi další účel - pohřbít kamenný pozůstatek pohanského období. Původně posvátná skála byla zavržena, nahrazena křesťanskou rotundou a kopec zůstal důstojným místem pro křesťanské sídlo králů.

Jak už jsem tu nedávno psal, našel jsem i tvar Sixi (dle přepisu kronikáře Karla IV. Marignoly), což možná připomínalo latinské saxum - kámen, viz Kosmovo "principali throno, quodam saxo ... in medio ciuitatis".
Neviděl jsem originály jiných přepisů než onoho budyšínského, kde teda onen třetí znak moc "z" nepřipomíná, x už vůbec. A ten první znak bych přecijen chápal jako Z či Ž (stejný je tam ve slově Božena, sice je stejný i ve slově Wenceslav a Bracislav, nicméně jinde je vesměs s psáno jinak, tak to mohl písař myslet jako Wencezlav. V latině h znali, a když na ně písař posadil takové mohutné znaménko, mohlo to třeba znamenat ono znělé ch, které předcházelo h a bylo by to přecijen žihi.
Přepis ve tvaru Žiži nejspíše pochází z jiného rukopisu. V tom budyšínském by bylo s podivem, kdyby stejné hlásky v jednom slově písař nezapsal stejnými nebo podobnými znaky, byť jeden je majuskule, druhý minuskule - ale ten první znak je identický s minuskulí ve slově Božena.
Otázkou je, zda přepisovači byli Češi a Pražáci, tj. zda znali sto let po Kosmovi v reálu ono místo a jeho název, anebo zda se jen snažili otrocky přepsat třeba špatně čitelný originál.
Také je otázkou, jak tehdejší písař zapsal sykavky a polosykavky š, ž, ć, dz´, č, které jsou si podobné. My už máme zažitou systematiku, že ž patří k z atd., ale v dobách, kdy to takhle systematizováno nebylo, a zřejmě ani čeština ještě neměla latinkou psanou podobu, to asi nemuselo být podle našeho usu. Takže třeba ani to Čihi (pozorovatelna) by nemuselo být nesmyslem.

"U žiži" znamená v jihoslavanských jazycích "v ohnisku". Doufám, že překladatel věděl, co dělá, když to jakési žihi s diakritickým znaménkem nad h převedl jako žiži, ostatně žihi by bylo ještě bližší tomuto výkladu. Napadla mě i souvislost s pražit (Praha).
Mimochodem, v oné stati o etymologii jsem zlehka nadhodil domněnku o původu názvu Praga od keltské bohyně matky Brighid (a Žiži od germánské bohyně kojení Ciza). Když jsem se nyní chtěl dozvědět na internetu něco o kultu ohně, narazil jsem na tuto pasáž, cituji: "Bohyně Brighid vládla v předkřesťanských dobách Slunci a ohni - ti, kdo ji uctívali, na její počest udržovali věčný oheň. Byla také bohyní básnictví, věštění, léčení i kovářství." (druidova.mysteria.cz) Brighid byla i bohyní posvátných vod, studánek. Mimochodem, snažil jsem se v Tacitově Germanii najít jména germánských bohů, něco tam je, ale nic to nepřipomíná (http://www.fordham.edu/halsall/basis/tacitus-germanygord.html), ta Frigg či Freya je - jestli se nemýlím - severská a pozdější.
Jak už jsem psal dříve, v ulici Úvoz byly při kopání výtahové šachty objeveny stopy po železné rudě z laténského období.
Aby bylo jasno, považuju tohle jen za jakousi hru či cvičení, prokázat se asi nic nedá.

Žiži může mít spojitost s výrazy pro žhnouti, žehnouti, žíhati a žhavý. Žhnouti je staroslovansky žešti, staročesky žžeš a žéci, jiné tvary žedzi, žega, žeža, žeg-, žig-, žyža, atd.. Hned se nabízí souvislost se spalováním, sežehnutím, žíháním, rozžehnutím, žhavením nebo žárováním darů bohům. Mám pocit, že název nějak vyjadřuje žárové obětiště, obětní žároviště nebo rituální žároviště.

Vzpomněl jsem si na kněze a kouzelníky ohně. Za tmy razhrabovali žhavý popel v rituálním ohni, ze kterého vylétal sloupec žhavých jisker. Ohňové obřady na kopcích musely být působivým a z daleka viditelným představením. Žiži může vyjadřovat v pozměněném významu jiskroviště, jiskrový kopec, jiskrovou skálu nebo jiskrové obětiště.

No, já bych nezavrhoval ani ty své koně - far-aha (přechod přes řeku) a phragen (tržiště), viz níže. Pro pořádek: že bylo na ostrožně slovanské obětiště a věštírna, či pohanská svatyně, je - nemýlím-li se - jen hypotéza, byť je velmi pravděpodobné, že tam odedávna něco na ten způsob bylo. Nicméně brod tam byl určitě a tržiště u brodu přes velkou řeku na křižovatce obchodních stezek je též téměř nepochybné. Pochopitelně platí i dosavadní konsensuální hypotézy o prazích (brod mohl být zpevněn a dno zvýšeno štěrkem, který částečně propouštěl proud, ev. je možný i přírodní práh, navazující na onen příčný kopec s Kramářovou vilou a na druhém břehu staroměstskou terasu), pražení (železné rudy, lesa, vatry) atd. viz kapitola Vznik Prahy.