Z. Homola (Sobota 13. září 2008)  ⇑

No, Bořivoj založil dle Kristiánovy legendy, psané asi 992-4, "in ipsa civitate Pragensi (na samém sídlišti–hradě Praze" kostel Panny Marie, byly nalezeny pozůstatky ještě staršího opevnění atd., takže v době prvních křesťanů už byl hrad jistě nazvaný a dotyčné se mohlo týkat nejvýš onoho svatého okrsku (dejme tomu Žiži) a ne celého hradu.
Mimochodem, poměrně nedávno byl nalezeno pravděpodobně hradiště Pravý Hradec naproti Levému, předpokládá se, že obě byla propojena brodem (což se mi moc nezdá, tam je slušný kaňon, nanejvýš tam mohl být tak přívoz). Bořivoje pohané vyštvali z Hradce, kde byl před tím založil kostel, na Moravu, on se vrátil a založil nový kostel jinde - na samém hradě Praha, na skvělém místě, kontrolujícím velký brod, již dříve opatřeném hradbami. Zřejmě tam byli vstřícnější k novým mravům, nebo ev. slabší. Pokud patřilo toto větší hradiště nějakému tolerantnímu staršímu bráchovi, měla by možná logiku i mnou neoblíbená teorie, že by dovolil Bořivojovi postavit kapličku někde za hradní zdí, to si teda dal...

J. Čihák (Sobota 13. září 2008)  ⇑

Roku 845 bylo v Řezně pokřtěno 14 českých knížat. Počátky křesťanství v Čechách nebyly snadné. Nové náboženství se šířilo pomalu a těžko nacházelo pochopení mezi lidem i některými knížaty. Pohanské rituály počal nahrazovat křesťanský obřad. Obětování, věštění, čarování a orgie byly odsuzovány. Křesťané se modlili k Hospodinu, doptávali se na Jeho vůli a prosili o Jeho milost. Pohanskou přírodní svatyni Žiži nahradila druhá/?/ rotunda v Čechách. Význam slov vradža i germánského fraga se začal pomalu měnit. Název Frága mohl původně znamenat Orákulum a později začal vyjadřovat smysl ústřední křesťanské svatyně, kde urození prosili Hospodina o přízeň a nějaká znamení, která jim usnadní rozhodnout v nelehké situaci.

Z. Homola (Pátek 12. září 2008)  ⇑

No jen nadhazuju různé nápady, aniž bych je prosazoval, jen pro případ, že by k tomu někoho napadlo něco jiného. Další nápad, už úplně bláznivý, je, že by to třeba mohl být dobový přepis jména Jiří s hrdelním ř (ev. Dźiŕi (přibližně [Džiři]; srbsky je Jiří Džordže), jinak se ovšem v kronice píše latinsky (v genitivu) Georgii.
K tomu, kde to vyvýšené místo vlastně bylo, mám zas takovýto komentář: byť se událost odehrávala půl století před Kosmovým narozením, zdá se, že toto místo i jeho název Kosmas znal se soudobého reálu. Pokud přijmeme soudobý konsensus, že urbs v daném případě znamenalo pouze hradiště, připadá v úvahu ostroh, na kterém dnes stojí katedrála (jiná místa by asi Kosmu k označení "uprostřed" nevybízela). Že církev postavila kostel na hypoteticky posvátném pohanském místě, bylo pravidlem, že by si přímo na ďáblově chřtánu postavil biskup obytný dům, se mi nezdá pravděpodobné, proto se mi tezi, že by Žiži bylo v místě proboštství či obelisku, nechce věřit. Podíváme-li se na obrázky z doby před Plečnikovým vyrovnáním terénu třetího nádvoří, táhnul se od proboštství vyvýšený jazyk v půdorysu katedrály (či baziliky). Rotunda na něm zabírala poměrně malý prostor a a hřbet byl natolik nápadný, že si mohl zachovat svůj název. A - jsou to samozřejmě čiré spekulace - na západ od rotundy mohlo být dost místa na sněmovní pole s knížecím stolcem. Pak byl na témže místě postaveno západní kněžiště baziliky zasvěcené Panně Marii a později o pár metrů severněji hrobní kaple sv. Vojtěcha. Sice bych tím naboural svoji teorii (z Hypotéz), že slepý Jaromír nemohl vést Břetislava ze sv. Jiří moc daleko, ale i z oken horní síně proboštství mohly být lidu házeny peníze...

J. Čihák (Pátek 12. září 2008)  ⇑

Pozorování oblohy z posvátných míst bývalo obvyklé. Proto spojování pahorku, názvu Čihi a pozorovatelny dává smysl. Praslova a jejich pozdější tvary jsou zmatek převeliký a tak nevím, jestli čihi-pozorovatelna je to pravé. Spíše sázím na obětiště a věštírnu. Je rozšířena domněnka, že v Praze existuje slunovratová linie Žiži-Kříž-Longin. To odmítám, neboť spojení pohanské skály s rotundami nedává smysl. Naopak, skála byla zasypána při postupném vyrovnávání vrcholu kopce, což mělo asi další účel - pohřbít kamenný pozůstatek pohanského období. Původně posvátná skála byla zavržena, nahrazena křesťanskou rotundou a kopec zůstal důstojným místem pro křesťanské sídlo králů.

Z. Homola (Čtvrtek 11. září 2008)  ⇑

Jak už jsem tu nedávno psal, našel jsem i tvar Sixi (dle přepisu kronikáře Karla IV. Marignoly), což možná připomínalo latinské saxum - kámen, viz Kosmovo "principali throno, quodam saxo ... in medio ciuitatis".
Neviděl jsem originály jiných přepisů než onoho budyšínského, kde teda onen třetí znak moc "z" nepřipomíná, x už vůbec. A ten první znak bych přecijen chápal jako Z či Ž (stejný je tam ve slově Božena, sice je stejný i ve slově Wenceslav a Bracislav, nicméně jinde je vesměs s psáno jinak, tak to mohl písař myslet jako Wencezlav. V latině h znali, a když na ně písař posadil takové mohutné znaménko, mohlo to třeba znamenat ono znělé ch, které předcházelo h a bylo by to přecijen žihi.
Přepis ve tvaru Žiži nejspíše pochází z jiného rukopisu. V tom budyšínském by bylo s podivem, kdyby stejné hlásky v jednom slově písař nezapsal stejnými nebo podobnými znaky, byť jeden je majuskule, druhý minuskule - ale ten první znak je identický s minuskulí ve slově Božena.
Otázkou je, zda přepisovači byli Češi a Pražáci, tj. zda znali sto let po Kosmovi v reálu ono místo a jeho název, anebo zda se jen snažili otrocky přepsat třeba špatně čitelný originál.
Také je otázkou, jak tehdejší písař zapsal sykavky a polosykavky š, ž, ć, dz´, č, které jsou si podobné. My už máme zažitou systematiku, že ž patří k z atd., ale v dobách, kdy to takhle systematizováno nebylo, a zřejmě ani čeština ještě neměla latinkou psanou podobu, to asi nemuselo být podle našeho usu. Takže třeba ani to Čihi (pozorovatelna) by nemuselo být nesmyslem.

J. Čihák (Čtvrtek 11. září 2008)  ⇑

Nelze přehlédnout podobnost mezi sigiz, sigi, sizi a staroslovanským slovem sieža-seděti, usednouti. Podle některých výkladů vznikl název Žiži ze sieža, což má být místo, kde sedí knížata.

J. Čihák (Čtvrtek 11. září 2008)  ⇑

Občas nacházím názor, že Žiži je snad správnější ve tvaru Sizi. Je to zajímavé, neboť starogermánsky sigiz a sigaz znamená vítězství. Další tvary sigis, sieg, sigi a sige. To by mohl být kamenný stolec vítězných /vládnoucích/ knížat.

Z. Homola (Čtvrtek 11. září 2008)  ⇑

"U žiži" znamená v jihoslavanských jazycích "v ohnisku". Doufám, že překladatel věděl, co dělá, když to jakési žihi s diakritickým znaménkem nad h převedl jako žiži, ostatně žihi by bylo ještě bližší tomuto výkladu. Napadla mě i souvislost s pražit (Praha).
Mimochodem, v oné stati o etymologii jsem zlehka nadhodil domněnku o původu názvu Praga od keltské bohyně matky Brighid (a Žiži od germánské bohyně kojení Ciza). Když jsem se nyní chtěl dozvědět na internetu něco o kultu ohně, narazil jsem na tuto pasáž, cituji: "Bohyně Brighid vládla v předkřesťanských dobách Slunci a ohni - ti, kdo ji uctívali, na její počest udržovali věčný oheň. Byla také bohyní básnictví, věštění, léčení i kovářství." (druidova.mysteria.cz) Brighid byla i bohyní posvátných vod, studánek. Mimochodem, snažil jsem se v Tacitově Germanii najít jména germánských bohů, něco tam je, ale nic to nepřipomíná (http://www.fordham.edu/halsall/basis/tacitus-germanygord.html), ta Frigg či Freya je - jestli se nemýlím - severská a pozdější.
Jak už jsem psal dříve, v ulici Úvoz byly při kopání výtahové šachty objeveny stopy po železné rudě z laténského období.
Aby bylo jasno, považuju tohle jen za jakousi hru či cvičení, prokázat se asi nic nedá.

J. Čihák (Čtvrtek 11. září 2008)  ⇑

Žiži může mít spojitost s výrazy pro žhnouti, žehnouti, žíhati a žhavý. Žhnouti je staroslovansky žešti, staročesky žžeš a žéci, jiné tvary žedzi, žega, žeža, žeg-, žig-, žyža, atd.. Hned se nabízí souvislost se spalováním, sežehnutím, žíháním, rozžehnutím, žhavením nebo žárováním darů bohům. Mám pocit, že název nějak vyjadřuje žárové obětiště, obětní žároviště nebo rituální žároviště.

Vzpomněl jsem si na kněze a kouzelníky ohně. Za tmy razhrabovali žhavý popel v rituálním ohni, ze kterého vylétal sloupec žhavých jisker. Ohňové obřady na kopcích musely být působivým a z daleka viditelným představením. Žiži může vyjadřovat v pozměněném významu jiskroviště, jiskrový kopec, jiskrovou skálu nebo jiskrové obětiště.

Z. Homola (Středa 10. září 2008)  ⇑

No, já bych nezavrhoval ani ty své koně - far-aha (přechod přes řeku) a phragen (tržiště), viz níže. Pro pořádek: že bylo na ostrožně slovanské obětiště a věštírna, či pohanská svatyně, je - nemýlím-li se - jen hypotéza, byť je velmi pravděpodobné, že tam odedávna něco na ten způsob bylo. Nicméně brod tam byl určitě a tržiště u brodu přes velkou řeku na křižovatce obchodních stezek je též téměř nepochybné. Pochopitelně platí i dosavadní konsensuální hypotézy o prazích (brod mohl být zpevněn a dno zvýšeno štěrkem, který částečně propouštěl proud, ev. je možný i přírodní práh, navazující na onen příčný kopec s Kramářovou vilou a na druhém břehu staroměstskou terasu), pražení (železné rudy, lesa, vatry) atd. viz kapitola Vznik Prahy.

J. Čihák (Středa 10. září 2008)  ⇑

Dosledovat původ názvu asi zatím není možné. Kdy a kdo založil hrad? Bořivoj, Spytihněv nebo záhadné příkopy pocházejí už z 1.pol.9.století? Byl název převzatý z ostrožny nebo opevnění dostalo nový název? Kronikám lze jenom věřit. Často jsou v rozporu s archeologickými nálezy, které samotné bývají záhadami. Odborné výklady dějin se liší a často bývají předmětem bezvýsledných diskusí. 10. století a zejména 9. století jsou stále hodně zamlžené. Potom je těžké a snad i nemožné upřesňovat podrobnosti.

Uzavřel bych to tím, že Frága je v přepisu Ibrahimových zpráv asi pravdivá. Velmi se podobá slovům vradža a fradža. Je docela možné, že fraga vznikla komolením těchto slov, které znamenají věštění či věštírnu. Na ostrožně bylo původně slovanské obětiště a věštírna, takže tady asi bude původ názvu Praha. Fraga je zárověň starogermánské slovo vyjadřující dotazování nebo dozvídání, což také může znamenat věštění. Velká podobnost ve výslovnosti a významu obou cizích slov mohla mít vliv na vývoj staroslovanského vraža, vradža.

Z. Homola (Středa 10. září 2008)  ⇑

Ještě k mému předminulému příspěvku - dal jsem si čas s přehlédl pasáž budyšínského opisu Kosmovy kroniky, kterou psal stejný písař jako ono Žiži. Stejným znakem jako první písmeno zapisuje třetí písmeno ve jméně Božena a páté ve slově Boleslav, tedy zřejmě ž a s. Takže opravdu Ži-i nebo Si-i. To h s dvojitou čárkou nad ním jsem ovšem nikde nenašel.

Z. Homola (Úterý 9. září 2008)  ⇑

Škoda, míváte dobré nápady, myslím, že nikdy neškodí, když někdo mimo obor, kdo není svázaný vědeckými dogmaty, chrlí neotřelé náměty. Omlouvám se, že když se mi zdá něco příliš nepravděpodobné, resp. těžko prokazatelné, snažím se to tu korigovat, aby stránky nepůsobily neseriosně. Nicméně myslím, že z této debaty vzešlo pár hodnověrných námětů, které možná dosud nebyly publikovány, a které se myslím nejeví být podřadnější, než hypotézy dosavadní.

J. Čihák (Úterý 9. září 2008)  ⇑

Je to opravdu na zblbnutí, raději se vrátím ke svým obrazcům a leylinkám.

Z. Homola (Neděle 7. září 2008)  ⇑

Mimochodem, na internetu je oskenován budyšínský rukopis Kosmovy kroniky z první třetiny 13. století (sto let po Kosmovi), nejstarší dochovaný z 15 rukopisů (nejstarší - Lipský - z konce 12. století je zřejmě zničen). Viz http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/volne_dostupne_dokumenty.asp
Je psán gotickým písmem latinsky, latinský text se dá i bez speciálního vzdělání bez problémů číst. Praha je tam zapsána jednoznačně jako Praga (no úplně přesně Praga). Ovšem slovanské názvy jsou psány nejasnými znaky s jakousi diakritikou, nikde jsem nenašel, jakým způsobem se to interpretuje (určitě to nemá nic společného s hlaholicí). Zejména mě vždycky zajímalo, jak bylo zapsáno ono Žiži, které souvisí s tím, o čem debatujeme. Takže takhle nějak: . Není divu, že se to přepisovalo různými způsoby - Žiži, Zizi, Ziscis, Sizi, Sixi (no já bych to přepsal ještě jinak, co třeba Čihi ;), ať už by to souviselo s číhat (viz protější Čihadlo na Točné, nebo třeba s onou bohyní Ciza).