J. Čihák (Středa 10. září 2008)  ⇑

Dosledovat původ názvu asi zatím není možné. Kdy a kdo založil hrad? Bořivoj, Spytihněv nebo záhadné příkopy pocházejí už z 1.pol.9.století? Byl název převzatý z ostrožny nebo opevnění dostalo nový název? Kronikám lze jenom věřit. Často jsou v rozporu s archeologickými nálezy, které samotné bývají záhadami. Odborné výklady dějin se liší a často bývají předmětem bezvýsledných diskusí. 10. století a zejména 9. století jsou stále hodně zamlžené. Potom je těžké a snad i nemožné upřesňovat podrobnosti.

Uzavřel bych to tím, že Frága je v přepisu Ibrahimových zpráv asi pravdivá. Velmi se podobá slovům vradža a fradža. Je docela možné, že fraga vznikla komolením těchto slov, které znamenají věštění či věštírnu. Na ostrožně bylo původně slovanské obětiště a věštírna, takže tady asi bude původ názvu Praha. Fraga je zárověň starogermánské slovo vyjadřující dotazování nebo dozvídání, což také může znamenat věštění. Velká podobnost ve výslovnosti a významu obou cizích slov mohla mít vliv na vývoj staroslovanského vraža, vradža.

Z. Homola (Středa 10. září 2008)  ⇑

Ještě k mému předminulému příspěvku - dal jsem si čas s přehlédl pasáž budyšínského opisu Kosmovy kroniky, kterou psal stejný písař jako ono Žiži. Stejným znakem jako první písmeno zapisuje třetí písmeno ve jméně Božena a páté ve slově Boleslav, tedy zřejmě ž a s. Takže opravdu Ži-i nebo Si-i. To h s dvojitou čárkou nad ním jsem ovšem nikde nenašel.

Z. Homola (Úterý 9. září 2008)  ⇑

Škoda, míváte dobré nápady, myslím, že nikdy neškodí, když někdo mimo obor, kdo není svázaný vědeckými dogmaty, chrlí neotřelé náměty. Omlouvám se, že když se mi zdá něco příliš nepravděpodobné, resp. těžko prokazatelné, snažím se to tu korigovat, aby stránky nepůsobily neseriosně. Nicméně myslím, že z této debaty vzešlo pár hodnověrných námětů, které možná dosud nebyly publikovány, a které se myslím nejeví být podřadnější, než hypotézy dosavadní.

J. Čihák (Úterý 9. září 2008)  ⇑

Je to opravdu na zblbnutí, raději se vrátím ke svým obrazcům a leylinkám.

Z. Homola (Neděle 7. září 2008)  ⇑

Mimochodem, na internetu je oskenován budyšínský rukopis Kosmovy kroniky z první třetiny 13. století (sto let po Kosmovi), nejstarší dochovaný z 15 rukopisů (nejstarší - Lipský - z konce 12. století je zřejmě zničen). Viz http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/volne_dostupne_dokumenty.asp
Je psán gotickým písmem latinsky, latinský text se dá i bez speciálního vzdělání bez problémů číst. Praha je tam zapsána jednoznačně jako Praga (no úplně přesně Praga). Ovšem slovanské názvy jsou psány nejasnými znaky s jakousi diakritikou, nikde jsem nenašel, jakým způsobem se to interpretuje (určitě to nemá nic společného s hlaholicí). Zejména mě vždycky zajímalo, jak bylo zapsáno ono Žiži, které souvisí s tím, o čem debatujeme. Takže takhle nějak: . Není divu, že se to přepisovalo různými způsoby - Žiži, Zizi, Ziscis, Sizi, Sixi (no já bych to přepsal ještě jinak, co třeba Čihi ;), ať už by to souviselo s číhat (viz protější Čihadlo na Točné, nebo třeba s onou bohyní Ciza).

Z. Homola (Sobota 6. září 2008)  ⇑

Dalimilova kronika byla psána česky ve 14. století, tedy po zmíněných hláskových změnách v češtině (půl tisíciletí po událostech, které nás zajímají).
To ostatní už je na mě moc zamotané, mohlo se to sice hypoteticky vyslovovat Fradža, i arabská transkripce by to údajně umožňovala, ta spekulace by se ale musela pečlivě jazykově zdůvodnit, přeci jen je to o hodně větší skok, než o jaké jsme se zatím pokoušeli, a co se pračeských základů týče, každý by spíš sázel na ono práh či pražit. Jestli to dobře chápu, domníváte se, že původní název byl dle hypotetického oracula, a to ne germánský, ale původně český (Vraža, Vradža) a germanizací (ev. - dodávám - změnami hlásek v češtině mluvené či psané či přijetím latinky místo hlaholice) se Vraža změnila na Fraga, Praga, Praha.
Moc o tom nevím, ale tuším, že Němci přicházeli do Čech ve velkém až ve 12. století. Zda formální podřízenost církevní či světská mohla mít vliv na název hlavního města, mi přijde nepravděpodobné.

J. Čihák (Sobota 6. září 2008)  ⇑

Už vývoj politické situace v 9.stol. mohl mít vliv na změnu názvu. Slovanský název osady či kopce mohl být zaměněn germánským slovem, které bylo použito jako název pro opevnění.

J. Čihák (Pátek 5. září 2008)  ⇑

No nakonec připouštím možnost, že vraža nebo vradža /vrhání losu/ je totéž co frága /dotazovat se losem, dozvídat se losem/ budoucnost. Fraga mohla mít v různých dobách různé významy od umělých praktik až po přirozené věštectví.

J. Čihák (Pátek 5. září 2008)  ⇑

Na webu je zveřejňována Dalimilova kronika. Vyskytuje se tam název Praha. Je onen uváděný český text věrohodný?
--------------------------------------------------
Domnívám se, že slovanský název byl germanizován v souvislosti se zmíněnými událostmi roku 929 nebo 950.

Z. Homola (Pátek 5. září 2008)  ⇑

Stydím se, že nejsem v lingvistice dost vzdělán, i když to mám v rodinné tradici. Nicméně: ve 12. - 13. století došlo v češtině ke změně g na h. Někde se lze dočíst, že to souviselo se přechodem z hlaholice, která neměla grafém pro h (a h se tedy zapisovalo jako g), na latinku. Jinde se popisuje přechod z g přes γ (znělé ch) na h ve skutečné mluvě. Můžu spekulovat, jak se kdy chrčelo, když se řeklo Praga, jak to znělo za Kosmy a jak on to vůbec přesně zapsal, ale to nevím. Jinak pračeština měla vůbec řadu hlásek jiných než nyní. Viz např http://is.muni.cz/th/180665/ff_b/Text_prace.txt.
Co prosím znamená toto: "Pravděpodobná je změna názvu v 10. století, například Vradža na Fraga. Není třeba o tom dlouho přemýšlet. Fakta hovoří jasně. 929? 950?"?

J. Čihák (Pátek 5. září 2008)  ⇑

Praha zní v latině a ve většině románských a slovanských jazyků Praga. Německy Prag, anglicky a francouzsky Prague. Další změny zůstávají záhadou.

J. Čihák (Pátek 5. září 2008)  ⇑

Pravděpodobná je změna názvu v 10. století, například Vradža na Fraga. Není třeba o tom dlouho přemýšlet. Fakta hovoří jasně. 929? 950?

Václav, zvaný Svatý, z rodu Přemyslovců, od roku 924 český král, roku 929 uznal lenní závislost českých knížat na Německé říši a byl zavázán platit saskému králi daň z míru.

Boleslav I., mladší bratr Svatého Václava, český kníže v letech 935-967/972. Usiloval o zrušení závislosti své země na Německu. Po dlouhých bojích se roku 950 poddal a rozšířil panství na Moravu, Slezsko a část Polska.

Ibráhím ibn Jákub, obchodník, cestovatel, vyslanec. Navštívil v letech 955-6 střední Evropu a zanechal o své cestě zprávu obsahující nejstarší popis Prahy a Krakova. V přepisech zprávy je Praha nazývána Frága, Fáraga nebo Báraga.

Z. Homola (Čtvrtek 4. září 2008)  ⇑

Dobrý zdroj informací o Markomanech, kteří před stěhováním národů českou kotlinu obývali, je na stránkách Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou: http://uprav.ff.cuni.cz/Marobud.doc, dle soudobých antických zdrojů.

J. Čihák (Čtvrtek 4. září 2008)  ⇑

Pročetl jsem spoustu naučných slovníků a encyklopedie. Jsou tam stručné zmínky o všem možném, ale odůvodnění nebo zdroj nejsou uvedeny. Taká narážím na rozporné údaje, historické prameny bývají zprostředkované, každý si lecos vysvětluje po svém, mluvíme o dlouhém období.

--------------------------------------------------

Našel jsem další zajímavé slovo woda - poblázněný, podrážděný, excitovaný, vzrušený. Samozřejmě se hned nabízí podobnost se jménem hlavního boha, Wodan. Woda je možná člověk komunikující s bohy ve stavu "odpoutání duše". Bůh Wodan byl nejspíš nejžádanějším z bohů, jenž byl dotazován urozenými.

Z. Homols (Čtvrtek 4. září 2008)  ⇑

Zajímal by mě zdroj vašich informací o Germánech z dneška. Zatím jsem narazil na rozporné údaje, někde se význam kněží vyzdvihuje, jinde naopak. Zdrojů o životě a náboženství Germánů je zřejmě málo, nejvíce od římského historika a etnografa Tacita, cosi od germánských křesťanů ve Skandinávii a na Islandu, co je sepsané dle ústní tradice.