J. Čihák (Úterý 7. října 2008)  ⇑

Uvedený archeologický sborník v knihovně zatím nemají. Opravy: Autor knihy Věk barbarů se správně jmenuje Droberjar, chyba je také ve www adrese.

J. Čihák (Úterý 7. října 2008)  ⇑

Eduard Drobejdar, autor knihy, která se snaží poodhrnout roušku nad temnou dobou stěhování národů v českých zemích. Svébové údajně žili na území Čech a stali se základem vznikajících Bavorů, kromě těch, kteří odešli do Galicie či ještě jinam. To nahrává úvaze, že původ názvu české Prahy může mít souvislost s těmi hispánskými Fragami a Bragami. www.knihovnice.cz/recenze/drobejdar-e-vek-barbaru.html

Archeologie ve středních Čechách 10/2, 2006, 599-712, E. Drobejdar, Hornolabští Svébové-Markomani.

Z. Homola (Neděle 5. října 2008)  ⇑

Ještě bych se chtěl vrátit k vašemu Vraža ap. Narazil jsem na kopec Vrážná naproti přes potok Mastník od keltského oppida Hrazany. Což mi trochu připomnělo pražskou situaci v uvedeném kontextu. Ale tomponomastický slovnik Zeměpisná jména Československa uvádí praslovanský základ vorg (vrhat), který v slovanské toponomii znamená buď pahorek, vrch, svah, nebo rokli, strž údolí (čili asi cosi strmého).

Z. Homola (Neděle 5. října 2008)  ⇑

Z jiného soudku: udělal jsem si výlet k oné skále druhdy s křížkem, na kterou jste upozorňoval, co je asi kilometr východně od kostela sv. Prokopa v Čestlicích (kde prý chodil sv. Prokop ze Sázavy do Prahy).
Moc z ní nezbylo, asi posloužila na stavební kámen - je v ní několik lůmků, nicméně existuje. U průhonického kostela (který leží přesně na oné jeruzalémské linii) byl nalezen patník při cestě do Sázavy, ta tedy snad pokračovala přes Čestlice (které jsou už stranou linie). Kam dál nevím, ta skála není v rozumném směru k Sázavě (předpokládám, že ve finále údolím Mnichovky kolem Ježova ke Zlenici a jiná větev možná přes Ondřejov a Stříbrnou Skalici). Müllerova mapa z r. 1720 má jen jednu silnici jihovýchodním směrem, ta jde po trase dnešní staré Benešovské, další mapa z r. 1764-87 už zas má cest tolik, že se z toho stejně nedá nic vydedukovat. Našel jsem ještě Klaudyánovu (1518), Crigingerovu (1968), Aretinovu (1619), Vetterovu (1668), Vogtovu (1712) mapu, ale taky tam taková trasa není. V patrně jediné monografii o stezkách (Duše krajiny) je toho sice hodně o Brně a okolí, ale o tomto nic. A lítat po análech nemám čas. Odkazy na staré mapy:http://projekty.geolab.cz/gacr/b/files/miksovsky_zimova_x_07.pdf a http://mapserver.fsv.cvut.cz/antos/zoomify/klaudyan.html

Z. Homola (Neděle 5. října 2008)  ⇑

Téze, že název ve všech dobách důležitého místa s brody se dědil s obměnami od doby kamenné, nám skýtá alibi, abychom se mohli vyřádit s hypotézami o různých slovech, která mohl tomu kterému národu předchozí název připomínat.
Tak bych ještě do vějíře méně pravděpodobných možností přidal: obce se často jmenují dle svého majitele (či naopak) - stará domácká podoba jména Přemysl je Přech.
Brah je seník s vertikálně posuvnou střechou dle množství sena či slámy, bráh hranice dříví, brh hromada, kupa, stoh. Praslovanské borgЪ je substantivum od bergǫ - střežiti, brániti, tedy snad ostrožna, příbuzné s německým bergen - ukrývat, chránit.
Z legrace mě napadlo, že Bořivoj, když ho vylískali z Levého Hradce a útočiště našel na třebas bráchově hradě, mohl tomu říkat: Bracha.
Možná naše rozpravy budou nezasvěcenému návštěvníkovi připadat pošetilé či diletantské, ale já si myslím, že takto nepoznatelná vzdálená historie a prehistorie jen hra, i když možná že na akademické půdě válka.

Z. Homola (Sobota 4. října 2008)  ⇑

To jste dobrý, že jste to dohledal, já bohužel nemám čas a rád bych si to přečetl.
Ten autor uvádí jako jedinou ethymologii tu germánskou? A z jakého významu? Já ve Vesmíru 1998 četl pojednání jiné autorky (Pavla Loucká) na totéž téma, kde vidí ethymologii (dle španělských pramenů) ve slovech zřejmě románského původu - fraga (od frangere-lámat) znamená španělsky hornaté, strmé, kamenité místo, pokryté houštím.
Že jiné české, americké (ty jistě), polské ap. Prahy můžou být podle naší Prahy, je evidentní.
Že se názvy přenášely na další etnikum - intuitivně si myslím, že to mohlo být takto, jindy ale jinak, záleželo na dosavadním významu a věhlasu města, jakým způsobem bylo obsazeno - zda došlo k asimilaci z té či druhé strany. Když třeba útočník dobyl a vyvraždil neznámou obec nějakého pro něj podřadného národa, nebo dejme tomu našel místo opuštěné (mor, přírodní pohroma), asi si to nazval po svém. Praha ale asi významná byla vždycky svým umístěním příhodným pro přebrodění a tím předurčením pro obchodní uzel, takže tady jsem si vždycky intuitivně myslel, že se název v obměnách přenášel odpradávna, viz to mé pátrání po keltských kořenech. Keltové ovšem měli hlavní centra jinde (Závist, Stradonice, ale stopy po nich jsou i na Hradčanech. Pokud se ale název přenesl z neolitu, tak to jsme v pytli... ;) Jak teda mluvili neolitičtí lidé na našem území, zda už měli něco společného s indoevropskou jazykovou skupinou, to já nevím, ani nevím, zda jsou na to věrohodné hypotézy. Nicméně každý národ asi původní název přizpůsobil svému jazyku podle toho, jak uměl či neuměl původní název vyslovit a jaká jeho slova mu to připomínalo. Takže si umím představit, že Keltové v tom předchozím názvu slyšeli třeba vršek kopce, Germáni třeba brod, věštírnu nebo trh a Češi prahy nebo spálený kopec.
Má ten autor pro své tvrzení, že se názvy přenášely z neolitu, nějaké podklady?

J. Čihák (Sobota 4. října 2008)  ⇑

Ten článek jsem přečetl. Autor nalezl na P. p. 105 místních jmen se základem Frag-, z toho 48 Fraga. Jména se vyskytují na celém P. p., ale jsou nahuštěna v severozápadní části. Autor se zmiňuje o složité cestě Vizigótů na P. p. a jiné cestě, poněkud více na sever, kterou se ubírali Svébové. Ovšem žádné závěry z toho nedělá. Zmiňuje se také o českých Prahách. Podle A. Profouse se jeví jako původní jenom název hl. města. Jiný autor píše ve sborníku o Moravě, že se názvy přenášely upraveně od jednoho etnika zde usídleného na další od neolitu přes Kelty a Germány až ke Slovanům.

J. Čihák (Pátek 3. října 2008)  ⇑

Názvy na P. p. byly u nás zkoumány, ale asi to nebylo dost popularizováno.
Acta onomastica 36, 1995, 207-215, Ota Pokorný, Místní jména Fraga a Praga na Pyrenejském poloostrově.

J. Čihák (Pátek 3. října 2008)  ⇑

Hypotetizování o Praze vede v bludném kruhu od jednoho nápadu k dalšímu. Pravda je možná prostá, ale důkaz je navždy ztracený. Třeba nějaká kněžka mluvila v extázi o městě, které bohové chtějí pojmenovat podle přitesané klády. Knížecí sněm potom dospěl k vysvětlení, že vyvěštěný práh má symbolický význam. Základ domu připodobnili k vladařskému sídlu země. Tak bylo rozhodnuto o názvu, který dostal mystický původ. Hradiště pak zajisté bylo v přízni bohů.

Z. Homola (Čtvrtek 2. října 2008)  ⇑

K těm hatmatilkám: google překládá i ze španělštiny a tuším i portugalštiny do češtiny. Sice dost komicky, ale s přihlédnutím k originálu tomu lze rozumět.

J. Čihák (Čtvrtek 2. října 2008)  ⇑

Někomu se může zdát málo pravděpodobné, že název důležitého místa ve středu Čech pochází z předslovanského období. Názvy Fraga na Pyrenejském poloostrově mohou napovědět jak to bylo tady. Výbojné kmeny z Povislí pronikaly do české kotliny a byly tady podrobeny Germány, kteří měli v kotlině značný vliv. Germáni časem oblast uvolnili, Slované zde zůstali a název Fraga už považovali za vlastní. Zněl sice neslovansky, ale byl zakořeněný a na českém území originální. Ani Přemyslovci možná nevěděli co znamená, ale název nezměnili. Změna názvu významného místa na obchodní stezce by nikomu neprospěla. Vladaři neměli důvod nazývat centrum moci obyčejně, třeba U líné řeky, Brod na velké zákrutě, Na vyprahlém kopci, Trámový hrad a podobně. Pozdější tvar Praga mohli tehdy chápat jako práh (hranice) mezi západem a východem.

J. Čihák (Čtvrtek 2. října 2008)  ⇑

Nelze přehlédnout skutečnost, že Fragy, Bragy a Braganca jsou na území, které ovládali Svébové.

J. Čihák (Čtvrtek 2. října 2008)  ⇑

Na Intenetu je hodně českých stránek, kde se zabývají původem názvu Praha, avšak o větším výskytu názvů Fraga a Braga na Pyrenejském poloostrově se nikdo nezmiňuje. Je to divné, i když pro mne byly tyto skutečnosti také dosud neznámé. O historii Frag a Brag jsou napsány stránky ve španělštině a portugalštině, ale jak to má našinec přečíst. Lze jen spekulovat, že názvy jsou nevysvětlené a existuje o nich více hypotéz podobně jako o Praze. Španělé a Portugalci znají řadu slov začínajících na frag- a proto se domnívám, že si názvy každý vysvětluje jak se mu to líbí. Možná už Vandalové a Vizigóti pojmenovali kultovní a vladařská místa v Hispánii Fraga. Názvy se tak zakořenily, že přežily období arabské nadvlády a neustálou tendenci ke hláskovým změnám. Podobně uvažuji o Praze. Germánský název asi převzali Slované a teprve později se prosadily hláskové změny. Název Fraga mohl mít v 9. a 10. stol. více tvarů. Z tohoto pohledu můžeme věřit Ibráhímovi a přepisovatelům, avšak pochybností se nezbavíme.

Z. Homola (Středa 1. října 2008)  ⇑

Nebylo by špatné prostudovat portugalský a španělský toponomastický slovník. Mimochodem, jak už jsem psal, farag znamená v (dnešní) arabštině díra, průrva, laguna ap. Arabšina, odhaduju, měla na P.p. na názvy osad velký vliv. Ibrahim (pořád nevím, kde se přesně tento citát vzal a jak je přesný) napsal prý Farag, jež oni Paraga zovou.

J. Čihák (Středa 1. října 2008)  ⇑

No... pokud připustíme vliv španělštiny, pak by to mohlo znamenat Svatý Jan od Fragy, mající vztah k Fraze, působící tam, např. sv.Jan od Kříže, ale nevím, tyto jazyky neovládám.