J. Čihák (Úterý 11. listopadu 2008)  ⇑

Našel jsem v pragogramu přirozený logaritmus. Součet ramen ku základně se nápadně přibližuje základu přirozených logaritmů 2,718. Poměry v trojúhelníku asi umožňují nahlédnout do středověkých hermetických věd, protože první tabulky logaritmů se základem blízkým základu e byly vydány až roku 1614, John Napier (Neper)1550-1617. Samozřejmě jeden nález může být náhoda, ale je stejně pravděpodobný jako ta náhoda.

J. Čihák (Pátek 7. listopadu 2008)  ⇑

Jižní vrchol trojúhelníku leží na hřbitově, kde je možná pod dnešními hroby krypta s ostatky čes. panovníků. Základy románského a gotického kostela leží z větší části východně od dnešního kostela. Takže Longinovy pozůstatky mohly ležet v jižním vrcholu. Tím trojúhelník získal větší magický účinek a vlastně i celý obrazec. To mohl být důvod, proč pozůstatky nebyly uloženy na Pražském hradě.

Z. Homola (Úterý 4. listopadu 2008)  ⇑

No, nevím, jestli stojí tumba na původním místě, a ostatně, jak říkáte, tam byly ostatky uloženy o dobrých tři sta let později, než je doba, kdy ty domnělé linie asi vznikaly.
Ta doba přelomu 11. a 12. století je pro mě nepřehledná, nevím, z čí iniciativy by mohly tyto magické vztahy vzniknout. Mimochodem v této souvislosti jsem uvažoval o tom, proč vznikla rotunda sv. Martina na Vyšehradě, ta se zdá mimo našich obrazců...

J. Čihák (Úterý 4. listopadu 2008)  ⇑

Trojúhelník a hvězda směřují na opačné strany. V tom spatřuji rovnováhu v symbolice onoho pragogramu. V takovém obrazci by případné černé rituály neměly účinek. Tuším, že správný směr pohledu je od jihu, odkud přichází "světlo poznání", tedy od Slunce, které bylo symbolem všemohoucího či zosobňovalo Krista. V roce 1409 byly z Říma dovezeny domnělé pozůstatky sv Longina. Kdoví proč byly tyto vzácné a přesvaté kosti uloženy v kostele na Vyšehradu a nikoliv na Hradu. Doporučuji posunout vrchol trojúhelníku do místa, kde byla uložena tumba s Longinovými pozůstatky a odchylky se možná vyrovnají. Je zajímavé, že pozůstatky nebyly uloženy v kněžišti. Znovu dávám v úvahu, že ústřední bod nemusel vždy být v místě hlavního oltáře.

Z. Homola (Sobota 1. listopadu 2008)  ⇑

Je fakt, že kdyby obrazec nebyl v zemské rovině, ale "visel" šikmo mezi Hradem (257 m), Hradíštkem na Poříčí (190 m) a Vyšehradem (230 m), byl by přesnější či přesný (jestli mě neklame představivost). Diference vlivem převýšení tvoří např. na kilometr délky a 100 m převýšení 5 metrů, náš obrazec se pohybuje v řádu 3 kilometrů a 60 m převýšení, což zhruba odpovídá odchylkám, které mne zlobí, protože jednak se nelze domoci přesných údajů, jednak šťourové můžou tu hypotézu díky tomu odrovnat.
Nicméně, v té době mohli pásmem změřit jen dílčí úsečky, jinak tomu bránil terén, a museli tedy vycházet z úhlů, tedy z klasického geodetického polygonu (třeba pentagonu ;)). Jistě byli tak znalí, že s vlivem převýšení museli počítat. Jestli by mohlo mít smysl, že obrazec je nakloněn k východu, či jeho svislá osa v nějakou magickou chvíli mířila k nějakému souhvězdí, nemám ponětí.

Jinak v tom odkazu na Wikipedii: co si z toho člověk může vzít, když je tam stále opakovaný blud, že kostely jsou směrovány k východu. To není pravda, takové jsou v Praze snad jen 2, co já vím, ostatní míří zpravidla někam k severovýchodovýchodu, dle mne k východu Slunce o Dnu zmrtvýchvstání, který je pohyblivým svátkem, v roce založení kostela.

J. Čihák (Sobota 1. listopadu 2008)  ⇑

Nevíme, jestli byly body obrazce promítány do vodorovné roviny. Nedávno jsem spočítal šikmou vzdálenost mezi hrobem sv. Václava a sv. Křížem. Je nepatrně delší než vodorovná vzdálenost. Má to malý vliv na nepřesnosti a proto bych si nedělal problémy s výškovými rozdíly. Největší chyby způsobilo samotné vyměřování. K tomu se může přičítat zkreslení současných map.

J. Čihák (Sobota 1. listopadu 2008)  ⇑

A pentagram vytvořený k ley linek chránil před démony celé město.

J. Čihák (Sobota 1. listopadu 2008)  ⇑

Obrazec je nejspíš orientován podle světových stran. Nemá smysl s ním manipulovat jako s nějakým magickým předmětem. Můžeme se na něj dívat ze všech stran a stále je natočen mezi zemskými protipóly. Trojúhelník ukazuje směr polední a pentagram směr půlnoční. Obrazec znázorňuje rovnovážný stav. V protikladu (v rovnováze) je také Severní kříž a nepravý jižní kříž. Další zajímavé vysvětlení směru jih-sever je na http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel ...Obsah: Prostor a architektura.

Z. Homola (Pátek 31. října 2008)  ⇑

Pentagram se umísťoval na prahy místností, na kolébky nebo postele, aby chránil před démony.

Z. Homola (Pátek 31. října 2008)  ⇑

Jak s tím souvisí souhvězdí Labuť? Nezdá se mi, že by tvarem měco připomínalo.

J.Č. (Pátek 31. října 2008)  ⇑

K symbolice ještě patří: nahoru Slunce, dolů Měsíc. Takže nahoru a k jihu může souviset, ale to jsou opravdu jen náhlé nápady.

J. Čihák (Pátek 31. října 2008)  ⇑

Ostatní směry trojúhelníku mají významy při čarování a věštění. Vodorovné otáčení znamená třeba budoucnost, minulost, požehnání a prokletí. To spíš patří k magickým úkonům.

J. Čihák (Pátek 31. října 2008)  ⇑

souhvězdí Labuť (Severní kříž)
http://encyklopedie.seznam.cz ... Hledej: Labuť (souhvězdí)

Z. Homola (Pátek 31. října 2008)  ⇑

Víto o tom něco? Já znám ten nahoru (oheň, vzduch) a dolů (voda, země). Konec konců by to mohlo být komplikované i tím, jak v dané vnímali nahoře a dole, nejstarší mapa Čech - renesanční Klaudiánova je opačně, než jsme zvyklí dnes. Ale že by byl pentagram satanistický, se mi přeci jen nezdá ;).
Pokud bychom hypotézu o těch obrazcích pokládali za platnou, bylo by zajímavé, jestli všechny stavby vznikly podle určitého magického plánu, nebo jak to vlastně bylo...

J. Čihák (Pátek 31. října 2008)  ⇑

Ve složeném obrazci lze nalézt dva kříže, např. poledníková výška trojúhelníku křížená rovnodenní spojnicí u pentagramu. Může to nějak souviset s astrologií. Z Čech je vidět nepravý jižní kříž (souhvězdí Nepravého kříže).
http://cs.wikipedia.org ... Hledání: Souhvězdí Jižního kříže