Pražský hrad

Našel jsem v pragogramu přirozený logaritmus. Součet ramen ku základně se nápadně přibližuje základu přirozených logaritmů 2,718. Poměry v trojúhelníku asi umožňují nahlédnout do středověkých hermetických věd, protože první tabulky logaritmů se základem blízkým základu e byly vydány až roku 1614, John Napier (Neper)1550-1617. Samozřejmě jeden nález může být náhoda, ale je stejně pravděpodobný jako ta náhoda.

Jižní vrchol trojúhelníku leží na hřbitově, kde je možná pod dnešními hroby krypta s ostatky čes. panovníků. Základy románského a gotického kostela leží z větší části východně od dnešního kostela. Takže Longinovy pozůstatky mohly ležet v jižním vrcholu. Tím trojúhelník získal větší magický účinek a vlastně i celý obrazec. To mohl být důvod, proč pozůstatky nebyly uloženy na Pražském hradě.

No, nevím, jestli stojí tumba na původním místě, a ostatně, jak říkáte, tam byly ostatky uloženy o dobrých tři sta let později, než je doba, kdy ty domnělé linie asi vznikaly.
Ta doba přelomu 11. a 12. století je pro mě nepřehledná, nevím, z čí iniciativy by mohly tyto magické vztahy vzniknout. Mimochodem v této souvislosti jsem uvažoval o tom, proč vznikla rotunda sv. Martina na Vyšehradě, ta se zdá mimo našich obrazců...

Trojúhelník a hvězda směřují na opačné strany. V tom spatřuji rovnováhu v symbolice onoho pragogramu. V takovém obrazci by případné černé rituály neměly účinek. Tuším, že správný směr pohledu je od jihu, odkud přichází "světlo poznání", tedy od Slunce, které bylo symbolem všemohoucího či zosobňovalo Krista. V roce 1409 byly z Říma dovezeny domnělé pozůstatky sv Longina. Kdoví proč byly tyto vzácné a přesvaté kosti uloženy v kostele na Vyšehradu a nikoliv na Hradu. Doporučuji posunout vrchol trojúhelníku do místa, kde byla uložena tumba s Longinovými pozůstatky a odchylky se možná vyrovnají. Je zajímavé, že pozůstatky nebyly uloženy v kněžišti. Znovu dávám v úvahu, že ústřední bod nemusel vždy být v místě hlavního oltáře.

Je fakt, že kdyby obrazec nebyl v zemské rovině, ale "visel" šikmo mezi Hradem (257 m), Hradíštkem na Poříčí (190 m) a Vyšehradem (230 m), byl by přesnější či přesný (jestli mě neklame představivost). Diference vlivem převýšení tvoří např. na kilometr délky a 100 m převýšení 5 metrů, náš obrazec se pohybuje v řádu 3 kilometrů a 60 m převýšení, což zhruba odpovídá odchylkám, které mne zlobí, protože jednak se nelze domoci přesných údajů, jednak šťourové můžou tu hypotézu díky tomu odrovnat.
Nicméně, v té době mohli pásmem změřit jen dílčí úsečky, jinak tomu bránil terén, a museli tedy vycházet z úhlů, tedy z klasického geodetického polygonu (třeba pentagonu ;)). Jistě byli tak znalí, že s vlivem převýšení museli počítat. Jestli by mohlo mít smysl, že obrazec je nakloněn k východu, či jeho svislá osa v nějakou magickou chvíli mířila k nějakému souhvězdí, nemám ponětí.

Jinak v tom odkazu na Wikipedii: co si z toho člověk může vzít, když je tam stále opakovaný blud, že kostely jsou směrovány k východu. To není pravda, takové jsou v Praze snad jen 2, co já vím, ostatní míří zpravidla někam k severovýchodovýchodu, dle mne k východu Slunce o Dnu zmrtvýchvstání, který je pohyblivým svátkem, v roce založení kostela.

Nevíme, jestli byly body obrazce promítány do vodorovné roviny. Nedávno jsem spočítal šikmou vzdálenost mezi hrobem sv. Václava a sv. Křížem. Je nepatrně delší než vodorovná vzdálenost. Má to malý vliv na nepřesnosti a proto bych si nedělal problémy s výškovými rozdíly. Největší chyby způsobilo samotné vyměřování. K tomu se může přičítat zkreslení současných map.

Obrazec je nejspíš orientován podle světových stran. Nemá smysl s ním manipulovat jako s nějakým magickým předmětem. Můžeme se na něj dívat ze všech stran a stále je natočen mezi zemskými protipóly. Trojúhelník ukazuje směr polední a pentagram směr půlnoční. Obrazec znázorňuje rovnovážný stav. V protikladu (v rovnováze) je také Severní kříž a nepravý jižní kříž. Další zajímavé vysvětlení směru jih-sever je na http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel ...Obsah: Prostor a architektura.

Víto o tom něco? Já znám ten nahoru (oheň, vzduch) a dolů (voda, země). Konec konců by to mohlo být komplikované i tím, jak v dané vnímali nahoře a dole, nejstarší mapa Čech - renesanční Klaudiánova je opačně, než jsme zvyklí dnes. Ale že by byl pentagram satanistický, se mi přeci jen nezdá ;).
Pokud bychom hypotézu o těch obrazcích pokládali za platnou, bylo by zajímavé, jestli všechny stavby vznikly podle určitého magického plánu, nebo jak to vlastně bylo...

Ve složeném obrazci lze nalézt dva kříže, např. poledníková výška trojúhelníku křížená rovnodenní spojnicí u pentagramu. Může to nějak souviset s astrologií. Z Čech je vidět nepravý jižní kříž (souhvězdí Nepravého kříže).
http://cs.wikipedia.org ... Hledání: Souhvězdí Jižního kříže