J. Čihák (Čtvrtek 7. ledna 2010)  ⇑

Azimut linie má stálou platnost a tak by se hypotéza dala udžet při životě, ale musela by projít úpravami. Sv.Václav by bohužel vypadl a prioritu by převzala rotunda sv.Kříže umístěná podle čistě geomantických principů. Rotunda sv.Longina (tehdy Štěpána) byla založena později směrem k Jeruzalému a slunovratovému východu Slunce. Z hypotézy by také vypadla bazilika sv.Víta, Václava a Vojtěcha, ale Kapitulní klášter kostela pražského by mohl mít k linii vztah, třeba prostřednictvím kaple nebo kapitulní síně. Badatelé ley lines požadují alespoň 3 sakrální stavby, mezi kterými je přímá viditelnost. Samotné dvě rotundy jsou málo uspokojivé.

Nemá se předem strašit, avšak malé zlomy jsou všude a místy vytvářejí celou síť. Vznikly později než velké zlomy a tak je často protínají. Pokud by se pod rotundou sv.Kříže zlomy křížily, pak se dá oponovat, že to tehdy nemohli vědět. Nikdo neví, jestli se kdysi křížení zlomů projevovalo na povrchu. Ovšem mohlo, protože jak píšete, nábřeží v těch místech bývalo skalnaté. Dnes je všechno pod navážkami a zástavbou. Nic o tom nevíme a zbývá jen připomenout, že geomancie patřila mezi nejtajnější hermetická učení.

Z laického pohledu mám dojem, že tady bylo ve vltavském toku více přírodních zpomalovačů, 3 praga v meandru a 2-3 praga před ním.

J. Čihák (Čtvrtek 7. ledna 2010)  ⇑

Malé zlomy se vyskytují všude a dosti hustě. Našel jsem několik lokálních map vltavského údolí a okolí, kde jsou takové zlomy zakresleny. Bohužel podobnou geologickou mapu Starého Města zatím nemám. Nelze zatím vyloučit, že se pod rotundou sv.Kříže neprotínají dva zlomy. Taková místa byla v geomancii považována za nejenergičtější centra. To by potom dostala na frak hypotéza o jeruzalémsko-slunovratové linii.

J. Čihák (Středa 6. ledna 2010)  ⇑

Názvy Pravý a Levý Hradec vznikly podle toho, co bylo pro pevnosti charakteristické. Vyjímaly se nad pravým a levým břehem Vltavy. Uvažujme podobně také o Praze. Pražský hrad byl dominantou okolní kotliny, která měla hospodářský a strategický význam už před založením hradiště. Kotlina tedy musela mít název, který se vztahoval i na osadu, brody a mýto. Později bylo založeno hradiště, stalo se dominantní součástí kotliny a tak ho kníže zakladatel nemohl nazvat jinak. Zabývejme se raději otázkou, proč se kotlina mohla jmenovat Praga. Skaliska v řece tady nebyla, ale tím říčním prahem mohl být celý meandr, který divokou Vltavu zklidnil. Řeka se rozlévala do šířky a zpomalila se. Meandr měl schopnost řeku omezit. Jedním z významů slova prag je omezení. Míst, která nápadně omezovala říční proud, bylo v meandru více. Každé bylo pragem a dohromady tam byla praga (pomn. stř.). Celému meandru se začalo říkat Praga a název se rozšířil na celou kotlinu. Dalimil se k tomu přiblížil, když básnil, že podle prahu dali městu název. Trochu mi to připomíná původ názvu města Záporoží.

J. Čihák (Středa 6. ledna 2010)  ⇑

Loni jsem důkladně prohledával web a nejlepší mapku pražského zlomu nabízí ten vlastafiller. Jinak tam jsou nepřesné náčrty a čmáranice, v knihách také. Našel jsem jen tvrzení, že zlom pod rotundou prochází a dále se tam kříží s dalším zlomem, který dělal potíže při stavbě nějakých kolektorů.

ZH (Středa 6. ledna 2010)  ⇑

Trochu jsem to s tím nadšením přehnal, tady (http://vlastafiller.sweb.cz/v137r.html) je podrobněji pražský zlom, ukazuje ne směrem na Boleslav, ale někam na Poděbrady, což jinak je také zajímavý směr, zlom jde přes Vítkov a Smetanku - za ní je Hloubětínský kostelík sv. Jiří (těsně u něj je přírodní památka, kde je zlom odkryt), zde je bohaté archeologické naleziště všech možných kultur, zdá se předpokládat, že nápadný vrch Smetánka byl ostrožnou. Nicméně zlom opravdu dle uvedené mapky prochází přes rotundu sv. Kříže (vy to asi znáte líp).
No a ten sázavský hlubinný zlom jsem podrobně zakreslený nenašel, resp. jsem našel jen jiný schematický nákres, kde má zlom jiný směr - severně od Brna. Mapový server na geology.cz je impozantně komponovaný, ale jaksi jsem tam nic pozoruhodného nenašel, asi to s ním neumím. Je tam taky inzerovaná tištěná geologická mapa ČR. Ještě podotýkám, že dle Květa navazuje vedení starých stezek v krajině na síť poruch zemské kůry a hydrografickou síť

ZH (Středa 6. ledna 2010)  ⇑

Za prvé bych chtěl upozornit na krásnou tabulu Rogerianu datovanou 1154 (Al-Idrisi) (zde), která je mapou světa relativně věrnou v porovnání s ostatními soudobými, nicméně je z dnešního hlediska natolik nepřesná, že to trochu nahlodává naši hypotézu o tehdejších dokonalých možnostech určení směru na velké vzdálenosti (ale je něco jiného vyměřit jednu linii a něco jiného zkomponovat mapu světa). A otázkou je, zda autorovi mapy vůbec šlo o geometrickou přesnost a ne jen o schematický názorný výtvarně pojatý výčet světových lokalit, něco jako jsou dnes třeba mapy v metru.

Našel jste někde přesný průběh pražského zlomu? Já jsem narazil na toto, kde se pražský zlom v centru Prahy kříží se sázavským hlubinným zlomem, který má nápadně podobný průběh jako vaše jeruzalémská linie (ten pražský je zase nápadně podobný, jako linie ke Staré Boleslavi). Já jsem dosud vaše teorie o zlomech podceňoval, ale tohle mě překvapilo. No, nadšenec na dálnice by zase řekl, že to má stejný průběh jako D1 a boleslavská...

J. Čihák (Úterý 5. ledna 2010)  ⇑

Ještě se musím zmínit o pražském zlomu. Loni jsem prozkoumal motolské okolí této významné geologické poruchy a našel jsem několik skalnatých míst, kde se střídají břidlicové a křemencové vrstvy. Již jsem psal o tom, že taková neobvyklá místa asi měla význam v pohanské mytologii a to se promítlo až do křesťanské mystiky. Předpokládám, že v geomancii byly nestejnorodé skalní výchozy chápány jako esoterická centra.

J. Čihák (Úterý 5. ledna 2010)  ⇑

V odborných knihách zaměřených na geologii a hydrogeologii Pražské kotliny se píše, že ve vltavském korytě byly nánosy. Geologové se občas zmiňují o nepravděpodobných vysvětleních názvu Praha. Nelíbí se jim skalnaté říční prahy ani hrad na vyprahlém kopci. Mimochodem mě napadlo, jestli byla vedle Národní nějaká skalní vyvýšenina, pak se tam mohl nějak projevit pražský zlom, třeba výchozem jako v Hloubětíně nebo na Vítkově. Zakládání sakrálních staveb se většinou neobešlo bez geomancie. V tom je možná vysvětlení, proč rotunda sv. Kříže stojí právě tam, na průsečíku jeruzalémské (i slunovratové) linie a zlomu.

ZH (Neděle 3. ledna 2010)  ⇑

Doplnil jsem sekci o mostech a brodech ve "Vzniku Prahy" i v "Nápadech a hypotézách". Mj. o nápad o provizorním řetězovém mostě mezi Řetězovou ulicí a kostelem Panny Marie pod řetězem na konci mostu. Jistě nejsem první, koho to napadlo, ale nikde jsem to nečetl. Možná, že vzdělanější takový nápad rovnou zavrhli, např. nevím, od kdy je přídomek doložen.

ZH (Sobota 2. ledna 2010)  ⇑

Tak jsem byl zas po pár letech v Muzeu hl. m. Prahy, je tam zajímavý film o Juditině mostě, mj. tam připomínají primitivní způsob stavby mostních pilířů - materiál se sype z loděk nebo se lodice ve tvaru půdorysu pilíře na daném místě plní tak dlouho, než se s materiálem potopí, no spíš ji asi umně ve vhodnou chvíli navrtali (to je pěkná technologie, představuju si, že místo kýlu byly kotvící hroty a že byla tak vysoká, aby se do ná dal vkládat materiál i po potopení, no navíc si je třeba uvědomit, že Vltava tehdy nebyla vybagrovaná a nadržená jezem, asi nebyla nikde víc jak metr hluboká - což ostatně dokládá i existence brodů).
Říkali, nevím teď, jestli v onom filmu, že se Praha jmenuje snad podle brodů, tj. prahů, které překonávali loďaři převážející snad už od 8. století sůl. To se ale nezdá pravděpodobné - všude v Praze (nejen v dnešním korytu) byly štěrkopísky, jediný skalnatý "ostrov" byla ona část města mezi Národní, Platnéřskou, Vltavou a Husovou. Čili přirozené prahy zde patrně nebyly, a pokud by to byly sypané brody, tak v té době asi Praha už jméno měla.
Z hlediska mé hypotézy o předchůdci Juditina mostu, který by ležel mezi malostranskými mosteckými věžemi a Platnéřskou, a hledal jsem ostrovy, které by mostu pomohly, je zajímavá Huberova panoramatická mapa z r. 1769 (viz ukázka), kde je jednak Křížovnický ostrov (je-li to týž) větší než dnes a vysunutý více do středu koryta a na druhé straně při Kampě je další ostrov, který tam dnes není, to by mohl být onen Ostrov pod mostem pražským. Tím by se potřebná délka mostu podstatně zkrátila. A bůhví, jak byly ostrovy rozloženy na úsvitu dějin.

J. Čihák (Sobota 19. prosince 2009)  ⇑

Pro pivo je ve všech slovanských jazycích znám výraz braga a braha (brag-slad/braga-sladovina/braga-sladovarna?). Pivo a slad bývaly používány do omítkové malty jako provzdušňující přísada. Pivo tehdy vypadalo jinak, byl to kalný mok, slovansky bračka, což má blízko k braga.

ZH (Středa 9. prosince 2009)  ⇑

No to mě tehdy fakt nenapadlo ;). Musel bych přeplavat přehradu...
Nicméně je pozoruhodné, že Chotim hlídal velevýznamnou stezku ze Skandinávie do Řecka, takže tam musel být brod přes Dněstr. Je to podobné jako v Praze. Ještě podotýkám, že ukrajinsky se Braga čte Braha.
Tak mi ještě napadá, že per-aha ("přes řeku") nemuselo znamenat brod, ale třeba i Záříčí (jako je Zálabí ap.), tj. osadu za řekou.

J. Čihák (Středa 9. prosince 2009)  ⇑

Ukrajinské město Braga leží 1 km od Chotynské pevnosti, kterou jste navštívil a fotografoval. Škoda, že jste do Bragy nezašel a nezeptal se, jestli náhodou něco vědí o původu názvu.

J. Čihák (Středa 9. prosince 2009)  ⇑

Nedávno jsem přečetl starší knihu o historii Pražské kotliny. Autor píše, že se koryto Vltavy měnilo každý rok a s ním také brody. Větší povodně byly časté. Středověká krajina sice pohltila více vody, ale zase nebyly přehrady. Na území Starého Města byla niva. Naproti pod Opyšem stála osada už dlouho před založením hradiště. Takže pojmenování knížecího sídla podle zažitého názvu osady je možné. Z Čech se vyváželo různé zboží, hlavně prý kožešiny, slad a med. Kvalitní slad nelze vyrobit všude a z každého druhu obilí a tak si myslím, že v osadě pod Opyšem mohla být důležitá sladovna. Kde byl dostatek kvalitního sladu, tam musela být i pivovarna proslulá chutnou bragou. Tehdejší pivo mělo malou trvanlivost a proto předpokládám, že bylo vyváženo omezeně a jenom do okolních českých knížectví. Pokud se pivovarně a sladovně začalo říkat Braga, pak se název přenesl na celou osadu. Později bylo založeno hradiště a chytrý vladař ponechal prosperující lokalitě na obchodní stezce starý známý název. No, možná by rád nazval nové sídlo třeba Přemyslograd nebo Bořivojnice, avšak obchod a zisky byly důležitější.

ZH (Pondělí 7. prosince 2009)  ⇑

Dík, přihlaste se zase ;).