Dolores (Neděle 6. prosince 2009)  ⇑

Je moc pěkně zpracované, lépe než jakékoliv státní oficiální stránky. Ještě se přihlásím!

ZH (Neděle 6. prosince 2009)  ⇑

Ještě bych chtěl přidat poznámku k těm pražským ostrovům.
Zpracováno je to mj. na Wikipedii pod heslem Ostrovy v Praze.
Nicméně je v tom zmatek, jak už to tak bývá.

Ostrov u Křížovnického kláštera (který jej částečně zastavuje) se jmenuje Křížovnický nebo Mostomlýnský. Ten ostrůvek od Novotného lávky ke Karlovu mostu je údajně nepojmenovaný (to se mi nechce věřit, nicméně jsem název taky nenašel). Jelikož však Křížovnický ostrov je od staroměstských mlýnů stranou, zatímco Novotného lávka, na které mlýny stály, vede na tento ostrůvek, který od ní vede k mostu, mohl název Mostomýnský příslušet jemu - ale nemám pro to žádné podklady, jen selský rozum.

Kampa se zřejmě stala ostrovem (vykopáním náhonu - dnešní Čertovky) až po příchodu Maltézských rytířů po r. 1150, první zmínka 1169. Říkalo se jí Ostrov pod mostem nebo Dolejší ostrov, Ostrov či Malé Benátky (na rozdíl od Hořejšího ostrova - Střelecký a Velkých Benátek - Štvanice). No, ale myslím si, že tam proměnlivé rameno Vltavy mohlo být i dřív, podle průřezu terénu (který je dodnes plochý a tvořený zčásti štěrkopísky) a existence ostrova v oblasti Klárova.

Klárov byl původně ostrovem osídleným údajně od 9. století sporadicky, v 11.-13. století velmi intenzivně, osídlení zaniklo na přelomu 13./14. století údajně kvůli vzdutí Vltavy po výstavbě jezů (?). Jednalo se o řemeslnickou osadu zaměřenou na výrobu a zpracování železa a barevných kovů a na rybolov. Byl zde i kostel, jiný, než dnes také zaniklý kostel sv. Petra v pozdější osadě Na písku; blíže Vltavy pak byla osada Rybáře.

Takže onen ostrov pod mostem pražským asi nebyl někde uprostřed dnešní Vltavy pod Karlovým mostem, ale - dle různých pramenů - mohl být Kampou, oním ostrovem na místě Klárova (Ostrov na Brusnici?), nebo dokonce ostrovem Střeleckým, jak se někde nepravděpodobně tvrdí.

Mimochodem - tady (wikimedia) je rozložení štvanických ostrovů před pouhými 100 lety.

ZH (Čtvrtek 3. prosince 2009)  ⇑

To je super. V článku jsem sice mapy nenašel, ale některé našel tady:
mapa z Herefordu: http://www.verasir.dk/images/Gamle%20kort%20Richard%20of%20Haldingham%201285_6.jpg
(větší, ale taky nečitelná tady: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/archive/9/92/20090101051616!Hereford_Mappa_Mundi.jpg)
Podobná od Isidora Hispánského: http://www.hs-augsburg.de/~harsch/Chronologia/Lspost07/Isidorus/isi_etma.html
A nejlepší Ebstorferova: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ebstorfer-stich2.jpg ze 13. století, je pod ní odkaz na zdroj, který se dá pomocí pravého tlačítka myši zvětšit a nalézt tam Prahu a Čechy. Praga je v tom vykousnutí asi v 8 hodin imaginárního ciferníku).

J. Čihák (Čtvrtek 3. prosince 2009)  ⇑

Středověké kostelní mapy, katedrála v Herefordu, nápis Braga metropolis Boemariorum, 1280, ?1110.
www.geogr.muni.cz/ucebnice/dejiny/obsah.php?show=73

J. Čihák (Středa 2. prosince 2009)  ⇑

Je Praha jako Bražná a Bražec? www.svatyjan-obec.cz/brazna.htm

ZH (Úterý 1. prosince 2009)  ⇑

To je geniální nápad!
Doplním, že Machek píše, že kymersky a kornsky (keltské jazyky) je slad brag, což bylo Slovany přejato jako brak. Rusky domácí pivo, medovina je brága, ukrajinsky bráha, snad poněkud pejorativní.
Dodal bych k tomu, že - jak píšu zde ve Vzniku Prahy - braga je prý starokeltsky bahno, špína, což asi odpovídá tomu sladu i břečce.
Takže, podotkl bych prozaičtěji, tu nemusel být pivovar, ale proslulá bažina, což asi byla, když byla Vltava rozlita do spousty ramen...

J. Čihák (Úterý 1. prosince 2009)  ⇑

Byla v centru Čech přemyslovská sladovna nebo dokonce pivovar nazývaný Braga? Podle toho, co píše Václav Machek pod heslem břečka, to považuji za velmi pravděpodobné. Pivo bylo vařeno už v dobách nejstarší sumerské dynastie. První písemně doložená zpráva o vaření piva v Čechách je z roku 1088, avšak Slované vařili pivo už předtím.

J. Čihák (Neděle 29. listopadu 2009)  ⇑

Stalo se zvykem uvažovat tak, jakoby Praga byla názvem hradiště od jeho založení. Není však dokázáno, kdo a kdy hradiště založil a jak ho pojmenoval. Známá vysvětlení původu názvu se odvíjejí od slova Praga, ale původní název hradiště se mohl lišit. Zkomolení mohlo proběhnout tak, že se v základu nového názvu objevilo slovo prag (práh). Potom by tato zavádějící okolnost způsobila mnoho mylných vysvětlení, kterým se věřilo od Dalimila až po dnešek. Tuto diskusi bych chtěl ukončit tím, že pravá příčina záhady může být v neznalosti původního názvu. Pravděpodobná je Braga od Fraga (orakulum) nebo od Baraga/Faraga (přechod přes řeku). Denár s nápisem BRAGA CIVITAZ je asi jediným věrohodným zdrojem informací, že původní název Braga existoval a za vlády Boleslava I. dožíval.

J.Čihák (Pátek 27. listopadu 2009)  ⇑

Perokresby nejstarších přemyslovských denárů nejsou vždy povedené. Při srovnání s fotografiemi je někdy zcela jasné, že si autoři vymýšlí a nezřetelné části mincí nějak doplňují. Našel jsem několik zřetelných nápisů, např. Bolezlav, Boleclav, Boleslavz, Praga civitas, další civita, civitr, civito, civitac a civit. Je patrné, že se jazyky bez rozvinutého písemnictví rychle měnily. Nedivil bych se, kdyby se dočasně ujaly zkomoleniny Braga, Baraga a podobné. Další zajímavé nápisy jsou Praga gavi, givi, Pragagvai, Praga gacvi, Pragagiz a Pragav. Na fotografii jsem našel zachovalou minci s nápisem SEGRADICITAS nebo SEGRADIGITAS. Slovo je složené. Ve slovníku jsem vysvětlení nenalezl. Je to hádanka pro znalce latiny.

J. Čihák (Středa 25. listopadu 2009)  ⇑

Nápisy snad dokazují, že se názvy Praga, Braga, (Fraga) pletly i místním obyvatelům. Na nejstarších denárech jsou uprostřed další zajímavé nápisy, Cach 3-PER, Cach 4-PRA. Po obvodu Cach 60 je PRAGA+O (PRAGAO?). Slova jsou většinou nesrozumitelná. O jejich významu lze opět jenom spekulovat.

J. Čihák (Středa 25. listopadu 2009)  ⇑

Numismatika není moje záliba, ale přesto jsem si se zájmem prohlédl perokresby denárů ražených za Boleslava I.. Denár (Cach 4) má nápis PRAGA CIVITAS a denár (Cach 8) je překvapivě opatřen nápisem BRAGA CIVITAZ. Co si o tom mám myslet?

J. Čihák (Úterý 24. listopadu 2009)  ⇑

Původ názvu Praga mohou dokázat jenom fakta. Zbývá tedy doufat, že archeologové někde najdou plaketu nebo pamětní minci, která všechno osvětlí. Zajímavé čtení: http://scienceworld.cz/historie/pocatky-ceskych-minci-1437 www.richtera.cz/numismatics/literature/slavnikovci.pdf

J. Čihák (Úterý 24. listopadu 2009)  ⇑

Slovo praga je možná složené z indoevropských kořenů, ale slovanské prag je časově blíže k založení Pražského hradu. Slovo má více významů. Upřednostňuji významy hranice, mez. Znovu jsem prohlížel mapy územního vývoje v Čechách, 9.-12. století. Nevím, nakolik si byli autoři jisti tím, co zakreslili. Kmeny v Čechách odpadly od Velké Moravy již koncem 9. století. Jejich sjednocování probíhalo pomalu. Kdoví, kdy začalo nepřátelství mezi Přemyslovci a Slavníkovci. Nesmiřitelnost vedla k rozdělení celého území Čech na knížectví ovládaná pražskými knížaty a na knížectví ovládaná rodem Slavníkovců, avšak pod svrchovaností pražských knížat. Z toho všeho mám podezření, že Praga byla strategicky důležitou celnicí, dokud Boleslav II.nedokončil sjednocení českých zemí. Soupis celních omezení byl možná nazýván Praga (stř. pomn.) a název se přenesl na celnici. Praga byla pevnost, kde byla uplatňována celní omezení.

J. Čihák (Neděle 22. listopadu 2009)  ⇑

Tím místem mohl být osvědčený brod, kde se šlo vodou.

J. Čihák (Neděle 22. listopadu 2009)  ⇑

Pod slovem pra-ga si můžeme představit: 1. odpradávna-jíti, 2. odedávna-jíti, 3. postaru-jíti. Co si mysleli staří Evropané, když chtěli "pragati"? Třeba jíti jako předkové nebo jíti starocestou. Slovo praga mohlo přímo vyjadřovat místo, kudy se chodí odpradávna, odedávna, jako zastara. Tedy místo "vychozené" (věkem osvědčené a vyšlapané).