ZH (Sobota 2. ledna 2010)

Tak jsem byl zas po pár letech v Muzeu hl. m. Prahy, je tam zajímavý film o Juditině mostě, mj. tam připomínají primitivní způsob stavby mostních pilířů - materiál se sype z loděk nebo se lodice ve tvaru půdorysu pilíře na daném místě plní tak dlouho, než se s materiálem potopí, no spíš ji asi umně ve vhodnou chvíli navrtali (to je pěkná technologie, představuju si, že místo kýlu byly kotvící hroty a že byla tak vysoká, aby se do ná dal vkládat materiál i po potopení, no navíc si je třeba uvědomit, že Vltava tehdy nebyla vybagrovaná a nadržená jezem, asi nebyla nikde víc jak metr hluboká - což ostatně dokládá i existence brodů).
Říkali, nevím teď, jestli v onom filmu, že se Praha jmenuje snad podle brodů, tj. prahů, které překonávali loďaři převážející snad už od 8. století sůl. To se ale nezdá pravděpodobné - všude v Praze (nejen v dnešním korytu) byly štěrkopísky, jediný skalnatý "ostrov" byla ona část města mezi Národní, Platnéřskou, Vltavou a Husovou. Čili přirozené prahy zde patrně nebyly, a pokud by to byly sypané brody, tak v té době asi Praha už jméno měla.
Z hlediska mé hypotézy o předchůdci Juditina mostu, který by ležel mezi malostranskými mosteckými věžemi a Platnéřskou, a hledal jsem ostrovy, které by mostu pomohly, je zajímavá Huberova panoramatická mapa z r. 1769 (viz ukázka), kde je jednak Křížovnický ostrov (je-li to týž) větší než dnes a vysunutý více do středu koryta a na druhé straně při Kampě je další ostrov, který tam dnes není, to by mohl být onen Ostrov pod mostem pražským. Tím by se potřebná délka mostu podstatně zkrátila. A bůhví, jak byly ostrovy rozloženy na úsvitu dějin.