J. Čihák (Čtvrtek 19. srpna 2010)  ⇑

Znovu jsem si vzpomněl na Ibráhíma a na Farag. Ve skále nad Klárovem mohla být průrva (arabsky farag) a staročeši ji říkali praga. Mohla vypadat například takto: www.zdenda.com/img/99360014.jpg.

ZH (Čtvrtek 19. srpna 2010)  ⇑

Což tohle 1572
Ne že by ta partie byla zvlášť instruktivní...

J. Čihák (Čtvrtek 19. srpna 2010)  ⇑

Údolí Brusnice se postupně zužovalo a nad Klárovem bylo zakončeno skálou. Kdoví, jak to vyústění potoka vypadalo. Třeba takto: www.vodopady.info/img/vdp/Tichonice2.jpg. Dnes po skále zůstal jen zřetelný zářez, který začal vylamovat Albrecht z Valdštejna a při stavbě Chotkovy silnice byl rozšířen. Obrázky skály, která mohla být prahem v korytě Brusnice, asi neexistují.

ZH (Středa 18. srpna 2010)  ⇑

No, párkrát jsem roklí Brusnice kráčel, celý tok má něco přes 4 km, je to, a asi i byla, drobná stružka. (Byť napájela několik rybníků, krom těch u kláštera a Vincentina rybníček u vojenského hřbitova a pak v ohbí dnešní Chotkovy ulice, kde byly mlýny, ale na vodu nadrženou v oněch rybnících.) Jediný skok mohl být pravda v onom místě na vaší poslední fotce, tj. nad Klárovem. Spíš bych tam ale předpokládal dřevěné prahy zpevňující cestu kolem ústí Brusnice, ať už na Opyš nebo nahoru Myší dírou.
Byť jsem se snažil, není mi moc jasné, zda se stezky vedly spíše koryty toků nebo po hřbetech, asi podle místních podmínek. Jen mi tak napadlo, zda jedna z variant v těch mnoha dobách nevedla korytem Brusnice až do Břevnova. Dnes by to problém nebyl, rokle má široké ploché dno, ale dřív tomu bylo snad jinak, rokle byla posléze zanesena odpadem z Hradu a pak nejspíš zámecky upravena, původně snad byla hlubší. Cesta koryty má zpravidla rovnoměrný spád, na druhé straně může být rozbahněná, nicméně obecně lesní cesty, které znám, vedou zpravidla kolem potoků a potůčků.

J. Čihák (Středa 18. srpna 2010)  ⇑

Na malých potocích vznikají malé kaskády, které bych klidně nazval slovansky praga-prahy.
www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=10298&gal=photo
www.paladix.cz/gallery.php?ido=12113
Tudy protékala Brusnice a mohla tam vytvořit kaskádu.
www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?foto=12915

ZH (Úterý 17. srpna 2010)  ⇑

No, taky mě to kdysi napadlo, ale neprošlo to autocensurou ;).
Nicméně mi to připomíná otázku, kudy vlastně tehdy před 11-12 sty lety vedla stezka od brodů, podle jakéhosi údaje mám zfixováno, že přes Opyš, ale další možnost, resp. jiný směr jde Myší dírou při Chotkově ulici a další malostranským údolím. Jak byla z levé strany řeky chráněna stezka od bubenského brodu a zda vedla větev i přes Letnou, mi také není jasné.

J. Čihák (Úterý 17. srpna 2010)  ⇑

Našel jsem trochu jiný názor na říční prahy. Autor pojednání zpochybňuje domněnku, že prahy byly ve Vltavě. Podle něj mohl být práh s vodopádem v potoce Brusnice. To se mi zdá možné, protože Opyš je protnuta geologickým zlomem. Proti sobě jsou vrstvy z různých hornin. Tekoucí voda často vytváří v takových místech terénní stupně. O zlomu už jsem tady psal a uvedl odkaz na geologickou mapu.

J. Čihák (Pátek 13. srpna 2010)  ⇑

Obec Šumvald ani její zakladatelé asi nemají s trámem nic společného, ale v názvu se odráží přenesený význam. Zkusme takto znovu uvažovat o Praze. Můžeme si představit, že se některý Bořivojův předek mohl jmenovat třebas Přemda z Pragy, tedy z opevněného mýta (v přeneseném významu). Pak si nemusíme zbytečně lámat hlavu, jak to kdysi bylo s těmi dřevěnými prahy nebo s vyprahlým kopcem.

J. Čihák (Pátek 13. srpna 2010)  ⇑

Našel jsem zajímavou etymologickou podobnost. Obec Šumvald dostala jméno podle trámu. Viz www.sumvald.cz, Historie.

J. Čihák (Čtvrtek 12. srpna 2010)  ⇑

Podle Ibráhíma měla říše Boleslava I. tři části. Na prvním místě je uvedena oblast Fragha. Bavorský geograf uvádí název Fraganeo. Pan Cinert tvrdí, že napřed byla země Praga, pak název převzalo hlavní sídlo na Opyši a vznikla správní oblast Pražsko. Navzájem se to nevylučuje, ale čert aby se v tom vyznal.

ZH (Čtvrtek 12. srpna 2010)  ⇑

No, farag mohlo být kotlina.

J. Čihák (Středa 11. srpna 2010)  ⇑

Slovo farag se často vyskytuje v názvu soutěsek, např. Farag Samaria. Bylo by divné, kdyby Ibráhím nebo přepisovatel napsal: Soutěska, jež oni Paraga zovou, jest postavena z kamene a vápna. Středověký význam slova farag se asi lišil a španělští Arabové mohli slovo používat pro svůj název dalekého města Pragy.O tom už se tady trochu diskutovalo, viz 1.a 8.října 2008. Možná bychom měli větu správně přeložit takto: Zapadákov (díra), který tam nazývají Praha, je postaven z kamene a vápna. Kdoví?

J. Čihák (Středa 11. srpna 2010)  ⇑

ZH: S tím souhlasím, ale musíme připustit, že název Farag byl poarabštěný tvar staročeského názvu Praga používaný u dvora kordóbského chalífa. Název Farag byl snad zapsán správně a Ibráhím se pak stručně zmiňuje, že lidé říkají postaru Paraga. To se mi zdá pravděpodobnější. Ibráhím se prý zmiňuje o prvních českých denárech. Měly nápis PRAGA CIVITAS, takže správný název města musel znát. Podle přepisů měl napsat, že Boleslav je králem Fraghy, což se mu mohlo zdát gramaticky správnější. Vymýšlet se dá ledacos. Slovo paraga mohlo být výrazem pro roční kalendář nebo také pro místo, kde probíhaly pravidelné sněmy (rokování) a rituály.

ZH (Úterý 10. srpna 2010)  ⇑

Údajně existují dva přepisy Ibrahimovy zprávy, psané o sto let později a posléze přeložené do latiny, lze najít tvary Fáraga, Frága, Fragha, Báraga, Bragha, Paraga. Nenašel jsem tehdy, odkud je ono 'Farag, jež oni Paraga zovou' a z jakého zdroje autor čerpal.
Nicméně jsem to chápal tak, že Farag bylo běžné (arabské?) slovo, které Ibrahim znal, třeba 'město', 'hradiště' ap.

ZH (Úterý 10. srpna 2010)  ⇑

Milý Pavle, toto jsou amatérské stránky dvou autorů nadšených stavebními památkami Hradu. Se Správou PH ani se Svatovítskou kapitulou nemáme nic společného.