Pavel Sivák (Úterý 10. srpna 2010)  ⇑

Na Idnes.cz jsem se dozvěděl, že od 1. srpna 10 se za vstup do Katedrály sv. Víta se obyčejný člověk dostane zdarma pouze když vyzná, že je věřící a nebo, že se jde poklonit českým panovníkům. Jinak musí zaplatit.

Ten, kdo toto schválil, se dopouští trestného činu diskriminace.

Jelikož se opravdu jedná o velmi závažný trestný čin, žádám odpověď na mojí e-mailovou adresu, kterou naleznete na mých webových stránkách.

Pavel

J. Čihák (Úterý 10. srpna 2010)  ⇑

Domnívám se, že v Ibráhímově zprávě je skryto více pravdy, než jsme si mysleli. Napsal: "Farag, jež oni Paraga zovou..." Možná zjistil, že lidé používají dožívající název Paraga, o jehož původu snad vyprávěly prastaré mýty. Napsal o tom zprávu, vyjádřil se příliš stručně, špatně porozuměl výslovnosti a správný název Praga zapsal chybně. Přepisovatelé zprávy tím byli zmateni, neznali slovanské jazyky ani původ názvu, proto dělali další chyby a vznikla zkomolenina Farag. Starý název Paraga dožil, na pohanské mýty se zapomnělo a byly nahrazeny pověstí o Libušině věštbě. Pověst udělala z dveřní zárubně alegorii respektu.

J. Čihák (Úterý 10. srpna 2010)  ⇑

Význam bude lepší pozměnit: parag-novoročí (j.č.) a Paraga-sluneční svatyně k určování zimního a jarního novoročí.

J. Čihák (Úterý 10. srpna 2010)  ⇑

Jěště mě napadl přesnější význam slova. Paraga-Novoročí (mn.č.).

J. Čihák (Úterý 10. srpna 2010)  ⇑

Vzpomněl jsem si na Ibráhíma a název Paraga. Předpona pa- je praslovanského původu a má řadící význam. Peiorativní význam je druhotný. Slovo paraga by mohlo vyjadřovat nové roky.

J. Čihák (Neděle 8. srpna 2010)  ⇑

S tím už se jistě zabývali odborníci a na nic nepřišli. Dále je zajímavé porovnávat vrag, vrak, prag, prak, prach, prám. Neumím si však představit, jak se vyvíjel význam při hláskových změnách. Nelze vyloučit dočasné přenášení významů. A což takhle z Prahy vyloupnout sakrální základ rag (roh, rok)? Už se tady uvažovalo o tom, že na Opyši mohla být sluneční svatyně. Jestli opravdu byla, pak se mohla jmenovat Praraga, redukovaně Praga, což znamenalo prastará svatyně určující začátky roků a jiných období.

ZH (Čtvrtek 5. srpna 2010)  ⇑

To jo, ale slovanskému pra by slušel i slovanský kořen...

J. Čihák (Středa 4. srpna 2010)  ⇑

V praslovanštině nevím, ale v Indii mají město Gua. Nějaký indoevropský základ by se možná našel.

ZH (Úterý 3. srpna 2010)  ⇑

Tak nějak jsem to myslel, ale je něco jako gua v praslovanštině?

J. Čihák (Pondělí 2. srpna 2010)  ⇑

A což takhle Pragua, staré místo, kde jsou uctívány modly?

ZH (Čtvrtek 29. července 2010)  ⇑

To je hezké. Žrec, žertva (oběť) má mít týž indoevropský základ jako hrany (zvonit hrana při pohřbu; uhranout; hraniť je pohřbívat), kterým je guer (vzývat, velebit).

J. Čihák (Čtvrtek 29. července 2010)  ⇑

Na Opyši snad bylo nějaké opevnění a příkop už před založením Hradu. Uvažuje se o posvátném okrsku. Třeba tam byla kultovní tvrz Žiga či Žigi, kde slovanští obřadníci (žreci) praktikovali oběti žigom (žehem). Ovšem pak by Pražský hrad dostal jméno podle něčeho významného v kotlině nebo přímo podle jejího názvu.

J. Čihák (Středa 28. července 2010)  ⇑

Na návrší mohla být mohyla zvaná slovansky Pragora nebo Pragara, zkomoleně Prago nebo Praga. Dnes by se Prahora dala lidově vyjádřit slovy Praho, Praža i Praha. Vedle ní mohl stát kamenný oltář Žihi, na kterém žíhali oběti bohům.

ZH (Středa 28. července 2010)  ⇑

Mimochodem jsem včera sledoval pořad ČT Za zrcadlem o posvátné geometrii, řekl bych, že jsme tady ještě hodně racionální a seriosní.
Mj. tam zaznělo, že čínská posvátná energie čchi má prý obdobu ve slovanském ži, tipnul bych si, že je to neověřené, pokud byla míněna i jazyková podoba, vždyť čínština není ani indoevropský jazyk.
Nicméně staroslověnské žiti pochází z indoevropského guei, ze kterého vycházejí i slovanská slova s významem uzdravit se, léčit, je to ostatně logické, viz ožíti atd. Nevím, jestli jsme to tu už probírali. Transkripce "Žiži" nemusí být správná, ta druhá souhláska vypadá jako h s dvěma vodorovnými čárkami nad, je to slovo vmezeřené do latinského textu a asi záleželo na písaři.
Mimochodem bohyně Živa je prý jen umělý překlad římské Ceres.

ZH (Úterý 27. července 2010)  ⇑

S tou mohylou je to zajímavý nápad, já jsem si vždycky říkal, že Žiži bylo spíš uměle navršené kvůli rozhledu na sever, ale takovýto důvod je ještě lepší. Měl jsem teď možnost nahlédnout do Arch. atl. PH, který bude v nejbližší době v prodeji, ve kterém je mj. nový plánek skalního podloží v oblasti sv. Víta, nejvyšší bod je v místě kaple sv. Mořice, ale převýšení oproti okolnímu terénu na západě a severu je nepatrné. Jediná zmínka o Žiži (vyvýšené místo uprostřed města) je Kosmova k roku 1002(3), kamenná kaple a biskupský dvůr byly postaveny "před r. 1060", kamennému dvoru předcházely dva dřevěné sruby. Ve svých představách to beru tak, že hypotetická pohanská svatyně či mohyla Žiži byla "zabezpečena" křesťanskou kaplí dejme tomu mezi l. 1002 a 1060. Jak to vypadalo před tím, si představit nedovedu, jestli bylo pohanské místo tolerováno, nebo tam byla dřevěná stavba či křížek. Biskupství bylo zřízeno 973, první kostel (P. Marie) byl na Hradě postaven údajně 882-4. Nyní se o jeho identitě u zahrady na Baště nepochybuje, nicméně v jediné zmínce (Krist. legenda) není uvedeno, zda byl kamenný či dřevěný. Myslel jsem si, že logické by bylo, že by zvítězivší Bořivoj postavil kostel na místě pohanského kultu, nicméně ještě v r. 1002 bylo Žiži popsáno jen jako vyvýšené místo, kdyby tam byl dřevěný či kamenný kostel, asi by Kosmas řekl, že knížecí důvěrník vylezl ke kostelu... No to jsou jen mé laické úvahy, neberte to vážně.