ZH (Úterý 27. července 2010)

S tou mohylou je to zajímavý nápad, já jsem si vždycky říkal, že Žiži bylo spíš uměle navršené kvůli rozhledu na sever, ale takovýto důvod je ještě lepší. Měl jsem teď možnost nahlédnout do Arch. atl. PH, který bude v nejbližší době v prodeji, ve kterém je mj. nový plánek skalního podloží v oblasti sv. Víta, nejvyšší bod je v místě kaple sv. Mořice, ale převýšení oproti okolnímu terénu na západě a severu je nepatrné. Jediná zmínka o Žiži (vyvýšené místo uprostřed města) je Kosmova k roku 1002(3), kamenná kaple a biskupský dvůr byly postaveny "před r. 1060", kamennému dvoru předcházely dva dřevěné sruby. Ve svých představách to beru tak, že hypotetická pohanská svatyně či mohyla Žiži byla "zabezpečena" křesťanskou kaplí dejme tomu mezi l. 1002 a 1060. Jak to vypadalo před tím, si představit nedovedu, jestli bylo pohanské místo tolerováno, nebo tam byla dřevěná stavba či křížek. Biskupství bylo zřízeno 973, první kostel (P. Marie) byl na Hradě postaven údajně 882-4. Nyní se o jeho identitě u zahrady na Baště nepochybuje, nicméně v jediné zmínce (Krist. legenda) není uvedeno, zda byl kamenný či dřevěný. Myslel jsem si, že logické by bylo, že by zvítězivší Bořivoj postavil kostel na místě pohanského kultu, nicméně ještě v r. 1002 bylo Žiži popsáno jen jako vyvýšené místo, kdyby tam byl dřevěný či kamenný kostel, asi by Kosmas řekl, že knížecí důvěrník vylezl ke kostelu... No to jsou jen mé laické úvahy, neberte to vážně.