Pražský hrad -

TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM

Franta (Úterý 7. prosince 2010) ⇑

Julia počítá azimut podle vztahu, který uvádí Z. Ministr. Asi lze říci, že je to sférická geometrie, kde se při odvozování učinil předpoklad, že Slunce je výšce rovnající se refrakci. Tím pádem se vztahy zjednodušily na jednoduchý vztah, který ná ve skriptu podobu:
$azimut=rad2deg(acos(sin($deklinace)/cos($zemsirka)));
Tenhle vztah Z. Ministr označuje jako "základní vztah".

SHC v minulosti nepracuje, zkusil jsem několik starších dat, ale pak jsem to vzdal a tak se nedobral v roku, kterým je to omezeno

ZH (Úterý 7. prosince 2010) ⇑

Koukal jsem ještě na váš příklad, dle jpl.nasa.gov vychází pro rok 1060 azimut slunovratu 51.65° (Julia 51.47). Ten mnou převzatý script ovšem dává 50.2°, SHC mi nějak nechce brát dané datum. SkyMap jste v tom svém příkladu omylem nastavil na rok 1090 a není zastižen centre at horizon, bohužel mi vypršela demoverze, kupovat se mi to nechce... No vloupám se večer manželce do netbooku. Ale od oka se mi zdá, že by se to k 51.5 vyšplhat mohlo.

Franta (Úterý 7. prosince 2010) ⇑

to: "Více se vyjádřím později" vyjadřuje asi tak zhruba mou představu o tom, co psal pan Homola.

Už to tu v minulosti, v náznaku zaznělo - skript považuji "za orientační náhled do problematiky", tzn. že by mohl naznačit směr.

Přesné doladění finálních výsledků bych nechal na skriptu od JPL nebo na SkyMap Pro, které zahrnují všechny ty myslitelné korekce a jsou to produkt prestižní organizace, či uznávaný astronomický program.

Také jsem psal, že považuji za přínosné vyzkoumat (a konsenzuálně se dohodnout) jak správně SkyMap Pro (JPL) nastavit.

ZH (Úterý 7. prosince 2010) ⇑

Potřeboval bych se zorientovat, co míníte první a druhou rotundou, resp. znám vaši Chronologii nejstarších kostelů, ale nevím, jak ty fáze v pozůstatcích zdiva odlišujete, resp. jak měřit odlišné azimuty. Ono je to možná ve vaší knize, kterou jsem si koupil, ale nyní k ní nemůžu. Já také považuji pro sebe podzemí katedrály za nedořešené, potřebuji tam ještě jednou jít i s nákresem z AA.

Střechy kostelů - myslím, že se, hlavně u složitějších staveb, nelze na jejich hřbet spolehnout, to asi vy víte lépe. Pak je otázka Google, myslel jsem, že je to víceméně přesné, ale odchylka v Kolíně nad Rýnem mě znejistěla. Převýšení obzoru v programu určitě není. Nevím, jak refrakce. Taky je otázka, zda a kdy brali v potaz reálný obzor, anebo ideální obzor, koncem 11. století už zřejmě měli přesné metody převzaté od Arabů, možná i dříve mohli velmožové arabského učence objednat, domnívám se. Prý i na severu britských ostrovů se dochovaly antické prameny, nevím, nakolik se to mohlo projevit třeba u irsko-skotské misie. Nakonec i selský rozum si mohl ev. kopec odmyslet, kór, jestli obzor sloužil jako sluneční hodiny či orloj.

Ten křížový útvar v Jiřím, možná by to taky stálo někdy za diskusi. Že byl křtitelnicí, je asi jen hypotéza, byť v současné době konsensuální.

Možná by Franta mohl něco říct o tom, jak je Julie konstruovaná, nemyslím přímo kosti a vnitřnosti, ale zda jde o algoritmy na čistě teoretických základech, nebo je to nějak odvozeno od hodnot vypočtených jinými programy, a jak je to s odchylkou od SkyMap, zdá se, že odchylka je půl stupně (podle Frantova příkladu) a nevím, jak je v tom zohledněna refrakce, s kterou zřejmě SkyMap počítá.

Hodnoty roku a orientace kostela se do Julie, jak jsem psal, zadávají (zatím ;)) změnou parametrů v adrese stránky (http://pefr.net/julia.php?z=50:05:25&r=1090&a=59.1).

Franta (Úterý 7. prosince 2010) ⇑

Jůlie se vytváří, na Jůlii se volá a voláním se jí sděluje, co má udělat :-)

Tedy pokus o vytvoření odkazů
parametry 74,9 a 876
parametry 70.0 a 905
parametry 62.5 a 1061
parametry 71.0 a 1201

Více se vyjádřím později.

Jan Cinert (Úterý 7. prosince 2010) ⇑

Rotunda II. - Jak jsem již uvedl, vykreslil jsem nově jižní apsidu a vyšla o trochu kratší nežli K. Hilbertovi. Tu jsem pak osadil na fragment severní apsidy s korekcí ostrého oblouku v AA PH. Tak mně vyšla odchylka mezi apsidami a tím i rotundami 2°. Nyní se ukazuje, že azimut I. rotundy dle Z. Homoly (74,9) je lepší, na druhou stranu můj azimut II. rotundy (77,6°) je také přijatelný. Navrhoval bych záležitost II. rotundy odložit na klidnější období a rád bych se domluvil se Z. Homolou na budoucí spolupráci k vyřešení tohoto problému. Tento kostel stojí za důsledné vyřešení.

Konečně došlo i na Julii. Je to krásná holka a hodná, protože na mne počkala. Dokonce, světe div se, mne poslouchá! Před konečným zvoláním "Heuréka!", zbývá dořešit následující:
1 - V odkazu pro Rok 2009 zkoumané příklady vychází, mimo sv. Jiří, téměř přesně. V Julii pro rok 1090 je to +1 den. Franta k tomu uvádí, že je tady někde odchylka 1°, což už je mimo mé schopnosti. Je také možné, že celý systém, který mám na mysli, se skutečně liší o +1 den. K ověření je třeba vytvořit "Frantovu" Julii pro roky: 74,9°(876), 70°(905), 62,5°(1061), 71°(1201).
2 - Jediný problém je s kostelem sv. Jiří. Křtící útvar v podobě kříže je trochu -, oproti ose podle středového okna prostřední apsidy. Dochovaná románská stavba se může trochu lišit od II. fáze Boleslava II., z níž pochází křtící útvar. V sedmdesátých letech min. stol. byla sejmuta pozdní klenba hlavní lodi a vytvořena nová střecha. Snad by zde mohla být malá odchylka od původní osy kostela Boleslava II. Druhou možností je, že na azimutu 68,3° (+2°) by na obzoru mohla být prohlubeň činící rozdíl -0,5°, nebo převýšení činící +2° u azimutu východu Slunce.

Ještě jsem nepochopil, omlouvám se, jestli je zohledněno převýšení obzoru při pohledu z Pražského hradu.

Máte Franto a Z. Homolo ještě dostatek sil výše uvedené doladit? Povýšení archeoastronomie na úroveň exaktních oborů, jako jsou antropologie a archeogenetika, je na dosah!

ZH (Pondělí 6. prosince 2010) ⇑

Jo, zapomněl jsem říct, že na stránce Kalendáře dole jsou odkazy, dal jsem tam i Julii, protože ve fóru se už blbě hledá. Je tam i jiný program na výpočet Velikonoc, přidal jsem i tento.