ZH (Pondělí 6. prosince 2010)  ⇑

Sv. Jiří - měřil jsem to na Google Earth, může to být trochu zkreslené ortograficky, ani autoři mapy, ani já jsme tomu nevěnovali tolik pozornosti jako sv. Vítu. Srovnal jsem to nyní s mapou Úz. plánu HMP, kde je jiný snímek srovnaný s katastrální mapou (jsou mimochodem natočeny o oněch sedm stupňů, podobně jako amapy.cz), vypadají shodně, ale chybu desetiny nebo dvou desetin stupně nelze vyloučit.

Rotunda - no to je delikátní problém. Mám srovnané dva Hilbertovy, Chotěborův, Maříkové, svůj a ještě něčí zánovní plánek, navzájem se liší. Na této mé fotce je vidět, jak je asi zdivo uložené a pěkně viditelné, a jak tento úsek všichni v nákresech odbývali. Oblouk má nepochybně větší poloměr, než je nakreslen v AA. Pokud jde o střed kružnice, kterou oblouk kopíruje (bez ohledu na to, je-li apsida hruškovitá), ten jsem od oka - lépe to kvůli sklu nešlo - určil asi stopu diagonálně vně od rohu zdi, která do apsidy míří. To je ovšem další kámen úrazu, protože tento roh se taky asi o stopu na různých nákresech vzájemně liší, takže osu apsidy je těžké určit. Vodítkem může být ortofotografie, která je např. v AA na obr. 41, kde je vidět severní apsidu baziliky i sloup katedrály, ke kterému přiléhá. Oblouk apsidy rotundy tam prakticky vidět není, nebo jen kratičký úsek, který je překrytý jakýmsi velkým obloukem zdiva, které mě vedlo k mé spekulaci o Šebířově velké rotundě. Řekl bych, že podzemí Maříkové geodeti nyní opravdu zaměřili, protože se jiné části celkem věrohodně odlišují od předchozích nákresů. Dalo by se tedy soudit, že dotyčný roh je zaměřen přesně, a že i osa apsidy rotundy je dobře, byť je její poloměr očividně menší. Pokud to nynější geodeti dělali opravdu na zelené louce, mají můj obdiv, protože se tam dá vlézt jen úzkými zalomenými schody a jinak se není dle čeho orientovat, no vlastně jsou tam ještě druhé schody, které mohly uzavřít "polygon". Doufejme tedy, že je to správně.

Když jsem se kdysi začínal bavit programováním, nejvíc mě dostalo, když jsem strávil stovky hodin o nocích a víkendech, abych třeba pro bráchu něco udělal, a ten pak nevěnoval půl hodiny, aby se do výsledného programu ponořil a naučil se ho ovládat, jak bylo vidět z jeho reakcí. Tohle se furt opakovalo v jiných obměnách, až jsem, jako mnozí jiní, s programováním skončil. Tak je mi Franty trochu líto, že s překvapivou obětavostí přesně splnil zadání a ještě ho vylepšil, a dopadl celkem stejně, jak jsem popsal.

Zkusil jsem udělat výpis z Frantovy Julie pro průměrný rok 2009, kdy by měly být relativně střední hodnoty, kde je vidět azimut východu Slunce v období mezi rovnodennostmi pro každý den juliánského i gregoriánského kalendáře - viz, aby to bylo co nejjednodušší.

Stephansdom - no ten vídeňák, co nás "poučil" o orientaci Jiřího a Víta, asi něco tušil ;). Jinak ale - pražské a přípražské kostely mají vesměs azimuty od 59 do 105 stupňů, jen barokní a pozdější se občas vymykají. Ale nic, co by bylo tak odchylné, jako Chartres (43) a Vídeň (125), to jsou náhodně jediné evropské mimočeské kostely, na které jsem při měřeních narazil.

Franta (Pondělí 6. prosince 2010)  ⇑

Jan Cinert: Já Vás nemíním uštvat, psal jste, že jste do konce roku zaneprázdněn, chtěl jsem jen stihnout něco připravit do doby než zaneprázdněn nebudete.

Napsal jste:
Zde je to samotné nalezení dne východu Slunce odpovídajícího azimutu osy kostela, bez vyslovených předpokladů.

Od Vás by mne zajímalo jestli to, co existuje splňuje Vaši představu.

Poznámky:
"Franta zároveň uvedl od Z. Ministra informaci, že azimut II. fáze odpovídá 27.4."

27.4. podle gregoriánského kalendáře

"Zde se ukazuje potřeba definování, jaký denní rozdíl vznikne u tolerance 0,2°"

To záleží na tom, kdy to chcete posuzovat, kolem rovnodennosti je denní krok Slunce na obzoru, od oka, asi 0,5°, Kolem slunovratů je to zanedbatelné. A ukáže Vám to Julia. Mohu do tabulky doplnit jak velký je denní krok Slunce na obzoru, tedy rozdíl azimutu od předchozího dne. Jinak jsem doplnil obarvení políčka s azimutem pro den letního slunovratu. Výpis je také omezen jen na hodnoty s nulovou deklinací Slunce - je to tedy od jarní rovnodennosti do podzimní rovnodennosti

Jan Cinert (Pondělí 6. prosince 2010)  ⇑

Oprava. Jedná se o jižní ambit kláštera přiléhající k severní zdi baziliky.

Jan Cinert (Pondělí 6. prosince 2010)  ⇑

Sv. Jiří - Po odměření v půdorysu se skutečně azimut severního ambitu kláštera téměř shoduje s azimutem prvního Vratislavova kostela, přestože azimut ambitu určila severní zeď baziliky až z 11. století. Ta spojila nedostavěnou II. fázi s I. fází Vratislavovou. Já jsem dospěl k azimutu I. fáze 72,7°, připočtením 4,3° k azimutu kostela dle Webera 68,4°. Ambit má, dle Z. Homoly 72,9°. Podle Franty, který převzal údaj od Z. Ministra o azimutu kostela 68,5°, by to bylo 72,8°. Franta zároveň uvedl od Z. Ministra informaci, že azimut II. fáze odpovídá 27.4. Použil jsem to pro svojí hypotézu a je to jako vstupní informace vyhovující s nutností dalšího porovnání. Zde se ukazuje potřeba definování, jaký denní rozdíl vznikne u tolerance 0,2°, (Homola 68,3°, Ministr 68,5°).

Rotunda - Zde jsem sám sebe nachytal na švestkách. Teprve teď jsem udělal to, co jsem měl dříve v úmyslu a dávno měl udělat. Bez ohledu na stále publikovaný půdorys fragmentů zdiva podle K. Hilberta, jsem začal rekonstruovat půdorys rotundy podle původního náčrtku K. Hilberta (Maříková obr. č. 1/17) a nového zaměření v AA PH. Nyní odchylka mezi I. fází a II. fází vychází pouze 2° (rozdíl mezi osami jižní a severní apsidy). Ovšem pro konečné určení azimutů bych potřeboval vyjádření Z. Homoly k zakreslení základového zdiva severní apsidy v AA PH. Mě totiž zakreslený oblouk připadá příliž ostrý. Nově a předběžně by azimut I. fáze byl 75,6° a II. fáze 77,6°, odměřeno od osy katedrály podle Z. Homoly 69,6°.

Omlouvám se, že Frantou nasazené pracovní tempo nyní nestíhám. Na jeho "Julii" nemám teď dostatek sil. Jeho "odborné" příspěvky jsem zhruba pochopil, ale nebyl jsem si tím jistý protože, jak uvedl Z. Homola, nejsem v tom zběhlý. Podíval jsem se i na sv. Štěpána ve Vídni. Vyhovuje a na tom, abychom totéž měli v Praze "u čerta" pracujeme. Případně, abychom těm "zápaďákům" ve Vídni vysvětlili, proč to tam tak mají :-).

Franto, zatím nic přespříliš neprozrazujeme. Vztah dnů k azimutům os kostelů můžeme dále v klidu dolaďovat.

Jan Cinert (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

K azimutům C. Köberla se vyjadřuje, a asi oprávněně, M. Weber zde (viz i poznámky). Více napíši později.

ZH (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Nojo, a taky je v těch dnech sv. Štěpána...

ZH (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Mimochodem jsem se dostal k Stephansdomu ve Vídni, který má azimut 125,41°, což se prakticky přesně rovná azimutu východu Slunce o zimním slunovratu pro danou lokalitu (počítal jsem pro rok 1070 - 125,49°). Čerte, to v Praze nemáme...

Ještě si poznamenávám Gusterberg, až to budu zas jednou hledat...

Franta (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

69,6 a mých 69,5 považuji za shodu, z mé strany to byl jen orientační pokus, data jsou z mapy.cz.

Já jsem mezitím, díky vašemu odkazu ze stránek, nalezl

http://adsabs.harvard.edu/full/1984BAICz..35..216K

což je
C. Köberl: On the astronomical orientation of st. Vitus Cathedral and st. George s Church in the Castle of Prague; Bull. Astron. Inst. Czechosl. 35 /1984/, 216 - 219.

Anglicky neumím, ale zase nic moc zásadního tam dle mého soudu - hlavně o tom jak k těm změřeným azimutům vlastně dospěl není. Snad jen, že pro sv. Jiří tam má azimut, tuším, 65,7

ZH (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Tehdy jsem i zjistil, že střecha není zabrána dokonale orto a orientoval se i podle jejích okrajů a podle transeptu. Nicméně, když jsem to dle http://williams.best.vwh.net/gccalc.htm a mapy.cz teď přepočítal, vyšlo mi 69,74° a dle Googe Earth měření azimutu 69,36°, jedná se o hřbet střechy. Proto jsem to taky měřil z dálky, kdy se takovéto vlivy stírají, na fotkách je dobře vidět osa chrámu podle věží a vížek. No řekněme, že by to bylo těch 69.6°.

Onen rozdíl 7,3° mi silně připomíná oněch 7,32°, o které jsou nebo donedávna byly natočeny katastrální mapy a z nich vyplývající plány Prahy. Viz zde; když se souřadnice Gusterbergu a Štěpána zanesou do kalkulátoru ortodrom, vyjde 82.68047156327984.

Franta (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Když se pro katedrálu zjistí souřadnice bodů odečtené ze hřbetu střechy a spočítá se azimut ortodromy vychází 69,5°.

Záhada pro mě je, proč se tolik liší uváděné azimuty pro baziliku sv. Víta. C. Köberl - astronom, údajně 1983 s použitím přesných kompasů a patřičných korekcí 51,8°. Ví se proč je ta odchylka (od uváděného 59,1°) tak velká?

Franta (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Pro baziliku sv. Jiří:

Osa je odkloněna o 68,5° od severu, což pro zeměpisnou šířku (50°5,5') dává deklinaci 13,6°, jakou má Slunce 27.4. V době založení baziliky byl juliánský kalendář opožděn o více než 4 dny (4,6), takže deklinaci 13,6° mělo Slunce o 4-5 dnů dříve: 22./23.4.

Zdeněk Ministr, Géniové dávnověku str 261

Podobný postup je použit v tom mém skriptu, proto uvádím celý citát. Na rozdíl od ZM se snažím opravit deklinaci směrem do minulosti (pravděpodobně je to pro 10 století zbytečné)

ZH (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Jan Cinert:
Rotunda: omlouvám se, v textu mi zůstaly staré údaje o 70-72° orientaci. Z mého výkresu (Akropole) vyplývá orientace dle spojnice jižní a severní apsidy 74,9°, na úplnou přesnost se ovšem spolehnout nelze. Myslím, že nic jiného se, co se rotund týče, nedá změřit, neb se to nezachovalo. Ta moje hypotéza o východní kryptě, coby kryptě Šebířovy velké rotundy, je ovšem bohapustá spekulace, lepší nápad je váš, že jde o baziliku před požárem a přestavbou, resp. hypotetickou novostavbou.

Sv. Jiří - dle Google Earth je orientace kostela 68,3°, orientace přilehlého ambitu, který by myslím měl být souběžný s původním kostelem, je 72,9°. Dotazem bych zjistil jen, že je to přesně...

Bazilika: osa katedrály je 69,6°, je to přesně, fakt jsem před rokem s theodolidem a teleobjektivem běhal po Vysočanech, Letné a v průchodu na Baštu (ze Strahova Vít v ose vidět není) a kontroloval to. Hilbert, hlavní profesí architekt, explicitně píše, že je osa západního chóru baziliky odkloněna proti katedrále o 10,5° a taky to tak, několikrát i na prkně, kreslí. Tedy 59,1°.

Frantovy výpisy jsou úžasné a obdivuju se, že se do toho tak ponořil, chápu ovšem, že kdo není zběhlý, je z nich zmatený.
V adresním řádku prohlížeče je takovýto zápis: http://pefr.net/julia.php?z=50:05:25&r=1060&a=62.5. V něm lze měnit zeměpisnou šířku stavby (50:05:25), což v případě hradních staveb není potřeba. Pak rok, o který nám jde, a azimut stavby (zde 62.5°). Pak se ukáže, jestli zelené buňky tabulky se někde protnou se žlutými, tedy jestli, s určenou tolerancí, mohly spadat do období Velikonoc. Nejmenší azimut pak ukazuje den slunovratu (možná by se taky mohl obarvit, ono v té přesnosti na setiny stupně není poznat, který z dnů se stejným azimutem to je. To nepraktické přepisování adresního řádku lze nahradit formulářem, ale do toho se mi taky nikdy nechce, je to taková programátorská práce pro sekretářku ;).

Franta (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Omluva, autor přechozího příspěvku není Jan Cinert, to uřčitě uděla ta návštěvní kniha schválně... :-))

Jan Cinert (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Co Vám není jasné?
Neprozrazujeme už příliš?

Jan Cinert (Neděle 5. prosince 2010)  ⇑

Ještě jsem zapomněl. U spamové kontroly se zřejmě opravdu jednalo o délku přítomnosti na webu. Výrazem "Kusance" jsem začínal text a pochopil jsem to tak, že tento výraz kontrole vadí, když se objevil v okně. Po prodloužení snad už nedojde na doporučení J. Čiháka s krokem vpřed. Děkuji za úpravu.

Podle I. Borkovského (1975) byla v místě a úrovni základů kostela sv. Jiří nalézána povrchově zvětralá břidlice prostoupená jíly. Proto se rozhodlo téměř celý půdorys kostela vybetonovat, aby se základy nerozjížděly. V západním přístavku byl nalezen jako podlaha břidlicový povrch po požáru spečený.