Kniha HAJDY NA HRAD
ZH (Pondělí 6. prosince 2010)
Sv. Jiří - měřil jsem to na Google Earth, může to být trochu zkreslené ortograficky, ani autoři mapy, ani já jsme tomu nevěnovali tolik pozornosti jako sv. Vítu. Srovnal jsem to nyní s mapou Úz. plánu HMP, kde je jiný snímek srovnaný s katastrální mapou (jsou mimochodem natočeny o oněch sedm stupňů, podobně jako amapy.cz), vypadají shodně, ale chybu desetiny nebo dvou desetin stupně nelze vyloučit.
Rotunda - no to je delikátní problém. Mám srovnané dva Hilbertovy, Chotěborův, Maříkové, svůj a ještě něčí zánovní plánek, navzájem se liší. Na této mé fotce je vidět, jak je asi zdivo uložené a pěkně viditelné, a jak tento úsek všichni v nákresech odbývali. Oblouk má nepochybně větší poloměr, než je nakreslen v AA. Pokud jde o střed kružnice, kterou oblouk kopíruje (bez ohledu na to, je-li apsida hruškovitá), ten jsem od oka - lépe to kvůli sklu nešlo - určil asi stopu diagonálně vně od rohu zdi, která do apsidy míří. To je ovšem další kámen úrazu, protože tento roh se taky asi o stopu na různých nákresech vzájemně liší, takže osu apsidy je těžké určit. Vodítkem může být ortofotografie, která je např. v AA na obr. 41, kde je vidět severní apsidu baziliky i sloup katedrály, ke kterému přiléhá. Oblouk apsidy rotundy tam prakticky vidět není, nebo jen kratičký úsek, který je překrytý jakýmsi velkým obloukem zdiva, které mě vedlo k mé spekulaci o Šebířově velké rotundě. Řekl bych, že podzemí Maříkové geodeti nyní opravdu zaměřili, protože se jiné části celkem věrohodně odlišují od předchozích nákresů. Dalo by se tedy soudit, že dotyčný roh je zaměřen přesně, a že i osa apsidy rotundy je dobře, byť je její poloměr očividně menší. Pokud to nynější geodeti dělali opravdu na zelené louce, mají můj obdiv, protože se tam dá vlézt jen úzkými zalomenými schody a jinak se není dle čeho orientovat, no vlastně jsou tam ještě druhé schody, které mohly uzavřít "polygon". Doufejme tedy, že je to správně.
Když jsem se kdysi začínal bavit programováním, nejvíc mě dostalo, když jsem strávil stovky hodin o nocích a víkendech, abych třeba pro bráchu něco udělal, a ten pak nevěnoval půl hodiny, aby se do výsledného programu ponořil a naučil se ho ovládat, jak bylo vidět z jeho reakcí. Tohle se furt opakovalo v jiných obměnách, až jsem, jako mnozí jiní, s programováním skončil. Tak je mi Franty trochu líto, že s překvapivou obětavostí přesně splnil zadání a ještě ho vylepšil, a dopadl celkem stejně, jak jsem popsal.
Zkusil jsem udělat výpis z Frantovy Julie pro průměrný rok 2009, kdy by měly být relativně střední hodnoty, kde je vidět azimut východu Slunce v období mezi rovnodennostmi pro každý den juliánského i gregoriánského kalendáře - viz, aby to bylo co nejjednodušší.
Stephansdom - no ten vídeňák, co nás "poučil" o orientaci Jiřího a Víta, asi něco tušil ;). Jinak ale - pražské a přípražské kostely mají vesměs azimuty od 59 do 105 stupňů, jen barokní a pozdější se občas vymykají. Ale nic, co by bylo tak odchylné, jako Chartres (43) a Vídeň (125), to jsou náhodně jediné evropské mimočeské kostely, na které jsem při měřeních narazil.
Rotunda - no to je delikátní problém. Mám srovnané dva Hilbertovy, Chotěborův, Maříkové, svůj a ještě něčí zánovní plánek, navzájem se liší. Na této mé fotce je vidět, jak je asi zdivo uložené a pěkně viditelné, a jak tento úsek všichni v nákresech odbývali. Oblouk má nepochybně větší poloměr, než je nakreslen v AA. Pokud jde o střed kružnice, kterou oblouk kopíruje (bez ohledu na to, je-li apsida hruškovitá), ten jsem od oka - lépe to kvůli sklu nešlo - určil asi stopu diagonálně vně od rohu zdi, která do apsidy míří. To je ovšem další kámen úrazu, protože tento roh se taky asi o stopu na různých nákresech vzájemně liší, takže osu apsidy je těžké určit. Vodítkem může být ortofotografie, která je např. v AA na obr. 41, kde je vidět severní apsidu baziliky i sloup katedrály, ke kterému přiléhá. Oblouk apsidy rotundy tam prakticky vidět není, nebo jen kratičký úsek, který je překrytý jakýmsi velkým obloukem zdiva, které mě vedlo k mé spekulaci o Šebířově velké rotundě. Řekl bych, že podzemí Maříkové geodeti nyní opravdu zaměřili, protože se jiné části celkem věrohodně odlišují od předchozích nákresů. Dalo by se tedy soudit, že dotyčný roh je zaměřen přesně, a že i osa apsidy rotundy je dobře, byť je její poloměr očividně menší. Pokud to nynější geodeti dělali opravdu na zelené louce, mají můj obdiv, protože se tam dá vlézt jen úzkými zalomenými schody a jinak se není dle čeho orientovat, no vlastně jsou tam ještě druhé schody, které mohly uzavřít "polygon". Doufejme tedy, že je to správně.
Když jsem se kdysi začínal bavit programováním, nejvíc mě dostalo, když jsem strávil stovky hodin o nocích a víkendech, abych třeba pro bráchu něco udělal, a ten pak nevěnoval půl hodiny, aby se do výsledného programu ponořil a naučil se ho ovládat, jak bylo vidět z jeho reakcí. Tohle se furt opakovalo v jiných obměnách, až jsem, jako mnozí jiní, s programováním skončil. Tak je mi Franty trochu líto, že s překvapivou obětavostí přesně splnil zadání a ještě ho vylepšil, a dopadl celkem stejně, jak jsem popsal.
Zkusil jsem udělat výpis z Frantovy Julie pro průměrný rok 2009, kdy by měly být relativně střední hodnoty, kde je vidět azimut východu Slunce v období mezi rovnodennostmi pro každý den juliánského i gregoriánského kalendáře - viz, aby to bylo co nejjednodušší.
Stephansdom - no ten vídeňák, co nás "poučil" o orientaci Jiřího a Víta, asi něco tušil ;). Jinak ale - pražské a přípražské kostely mají vesměs azimuty od 59 do 105 stupňů, jen barokní a pozdější se občas vymykají. Ale nic, co by bylo tak odchylné, jako Chartres (43) a Vídeň (125), to jsou náhodně jediné evropské mimočeské kostely, na které jsem při měřeních narazil.
