J. Čihák (Pondělí 6. prosince 2010)

Zajímalo mě, co se v Bibli píše o zakládání a stavbě chrámů. O hlavních osách jsem nenašel nic. Přitom se mi podařilo vyhledat údaje, podle kterých usuzuji, že východní světová strana měla pro křesťany největší význam. Pokud existoval kánon pro orientaci kostelů, pak mohl vycházet z víry v Soudný den a z očekávání druhého příchodu Krista od východu. Mám dojem, že se to nejasně odráží v knihách Nového zákona.

V evangeliu podle Matouše Kristus varuje před falešnými Mesiáši a svůj druhý příchod přirovnává k blesku, který ozáří oblohu od východu až na západ.

Zjevení Janovo o záchraně vyvolených.
"A hle, jiný anděl vystupoval od východu slunce, v ruce držel pečetidlo živého Boha a mocným hlasem volal na ty čtyři anděly, jimž bylo dáno škodit zemi i moři:"Neškoďte zemi, moři ani stromoví,dokud neoznačíme služebníky našeho Boha na jejich čelech!""

Autoři obou novozákonních textů možná vycházeli z knihy Genesis, kde je popsán Hospodinův soud nad Sodomou a Gomorou. Zkáza měst proběhla při východu Slunce, když nedlouho předtím vzešla Jitřenka. V evangeliu podle Lukáše Kristus přirovnává Soudný den k záhubě za dnů Noema a Lota.

V Janově evangeliu je vysvětlena Kristova úloha v den soudu.
"Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi, aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce."
"A dal mu moc konat soud, poněvadž je Syn člověka."

Z bádání může vyplynout, že nejdříve byla stanovena orientace oltářem na východ a později bylo povoleno používání odchylných pravidel. Osy středověkých kostelů se různě odklánějí od východního směru, což mohlo souviset se svátkem Zmrtvýchvstání, který je dosti pohyblivý. Lze tedy posuzovat jen kostely, u kterých jsou spolehlivě známy roky založení. Lákavá je samozřejmě myšlenka, že bude možné zpětně odvozovat chybějící letopočty.