Jan Cinert (Pondělí 25. února 2019)  ⇑

Porovnání s inspektorem Trachtou je jen pro pobavení, jinak to neřeším. Sám se přiznám, že už si ani nevybavuji, jestli jsem k Vokovi došel opravdu zcela samostatně. Pro zpřesnění, z Tab. 4. vyplývá, že možnost s "comes Vok" byla převzata od Polanského z roku 2009, moje kniha z roku 2008 přišla z tiskárny na začátku roku 2009.

Samotné radiokarbonové datování pro poměrně blízkou dobu před 1000 lety nebývá vždy přesné až správné. Je tedy jen pomocným výsledkem. Rozhodující je, že u Bořivoje se už sešlo přehršel ukazatelů nepřímo dokládajících, že je to on. V K2 mohla být i sestra nebo třeba manželka pohřbeného později dále vlevo, blíže k ose kostela.

ZH (Pondělí 25. února 2019)  ⇑

Dík za upozornění a komentář.
Že by Everest a K2 byly mladší, mi taky přijde absurdní.
Jestli hranice stáří kostí RK metodou je do r. 903, tak nevím, proč jsou úvahy o pozdějších osobách. Sice je tam "vedlejší interval" 919-962, ale s pravděpodobností 4.4% oproti 95.3%.
Jesti byla v K2 žena, pak jde zřejmě o knížecí pár, když je to na tak významném místě, je tam i cosi o noži, jako že to nebyl církevník. Nicméně, Bořivoj měl za ženu Ludmilu.

Nemožnost prozkoumat vzorek K1 je zklamání. Shodou okolností osobu, která je pod genetickým výzkumem podepsaná, velmi dobře znám, zkusil jsem se jí zeptat, ale moc si od toho neslibuju.

Jak jsou mladí nepředpojatí a jsou zvyklí hledat data na internetu, asi jim leccos uvízne i z alternativních zdrojů. Když to původní autor tvrdí s dostatečným sebevědomím, tak to asi ani neberou jako okrádání Trachty, ale jakousi součást bazálních vědomostí.

Jan Cinert (Sobota 23. února 2019)  ⇑

Ještě jsem zapoměl, v tom článku jsem přítomen na str. 284 a v Tab. 4. jako "vyslovená hypotéza". (Byly vysloveny hypotézy, že mohl zemřít v bojích s Maďary, eventuálně byl ztotožněn s jinak neznámým, ale jistě důležitým „comesem“ Vokem, který podle Kosmovy kroniky zemřel v roce 968.) To s „comes Vok“ jsem publikoval poprvé ve své knize roku 2008. Pro jistotu oznamuji, že stále mám svůj stůl, koberec i boty. :-) Jako na potvoru toto s Vokem už ale neplatí, viz pozn. 14 v Rodokmenu

Abych trochu zahladil vyhraněnost minulého příspěvku, tak připomenu, že dřívější antropologické a genetické zjištění mužského pohlaví u jedince z hrobu č. 102 v tomto výzkumu je velkým přínosem.

Jan Cinert (Sobota 23. února 2019)  ⇑

V Archeologických rozhledech LXX – 2018 2 je článek Nové poznatky o ostatcích z hrobů K1 a K2 z rotundy sv. Víta. Pro ty, kteří nemají sílu to celé přečíst, uvádím výtah.

V abstraktu je uveden jako pravděpodobný pohřbený v K1 (Bořivoj) syn Boleslava I., který nepřežil svého otce a v K2 jeho manželka. Tuto hypotézu jsem tu nedávno zmínil podle médií. Je mírným pokrokem v mezích zákona O zásadním odporu k výsledkům E. Vlčka a J. Kiliana, protože už byly opuštěny návrhy o Boleslavu I. nebo II., a byl zohledněn dožitý věk pohřbeného. Následuje mnohokrát opakovaný neumělý výkres půdorysu rotundy s chybně zakreslenými hroby K1 a K2. Pak následuje kvalitní půdorys K. Hilberta, převzatý od E. Vlčka, ale se změněnou datací vývoje rotundy podle nepřijatelného a nedoloženého výkladu současných „hradních archeologů“. Dále je velmi podrobný popis výzkumů a výkladů se složitostmi ohledně dřívějších ztotožňování K1 s historickými panovníky, včetně jedině směrodatných původních skic K. Hilberta. To je přínosné, ale používaná historická data jsou ze „starého školního dějepisu“.

Byl nově proveden odhad dožitého věku „klasickou antropologií“ s výsledkem shodným s E. Vlčkem, čili 35–
40 roků v závorce (kolem 40 roků). Poukázáno bylo nato, že klasická antropologie není schopná být přesná, protože opotřebení skeletu je indivuduální a tím určený biologický věk je odlišný od kalendářního. Gustafsonova metoda nebyla použita s poukazem na to, že prý nedává důvěryhodné výsledky. Jako by se na půl století v tomto zastavil čas a důležitější bylo dát práci kamarádům, byť bylo jasné, že se nutně musí dojít opět ke stejným výsledkům. Připomenu, že dlouho po Vlčkově výzkumu zkoumal Spytihněva J. Becker a došel k závěru, že podle srůstu lebečních švů zemřel Spytihněv asi v 60 letech. Ze svého mládí si pamatuji, že už Vlček upozorňoval na předčasný lebeční srůst u prvních Přemyslovců, takže jen podle srůstu se dožitý věk nedá určit. Následoval antropolog Brůžek, který zase u Spytihněva došel ke stejným závěrům, jako Vlček. Asi máme hodně nezaměstnaných antropologů. :-) Zarážející je ta nekonečná naivita, že by snad mohly být výsledky E. Vlčka vyvráceny, a přetrvávající ignorace vynikajícně přesných výsledků J. Kiliana Gustafsonovou metodou.

Podle izotopů bylo zjištěno, že jedinec K1 se stravoval poměrně chudě, podobně jako Spytihněv I., na rozdíl od následujícího Vratislava. To je jasné, stále opakuji, že teprve Vratislav byl bohatý, když postavil baziliku sv. Jiří. Jako další zajímavost je zmíněna archaičnost provedení pohřbu do vydřevěné jámy. Bylo dále provedeno datování kostí a dřeva z hrobu K1 karbonovou metodou. Výsledek podle kostí je s absolutní pravděpodobností 95,3 % mezi roky 770 až 903, dřeva s 95 % mezi roky 771-881.

V Diskuzi je opět tvrzeno, že ztotožnění s Bořivojem, jak by tomu také uvedené nové výsledky napovídaly, je vyloučeno podle archeologické stratigrafie, neboť hrob K1 musí být mladší než hrob Václavův. Přitom, jak všeobecně známo, je to právě naopak. Hrob K1 je umístěn níže než Václavův a byl překryt nejstarší a zároveň nejnižší nalezenou maltovou podlahou.

Největší obecnou tragédií je, že se nepodařilo získat dostatečné množství DNA jedince z hrobu K1. Takže toužebně očekávaný a jediný hlavní nový přínos tohoto výzkumu není.

V Závěru je zmíněno, že i připsání ostatků bezejmenému synu Boleslava I. známého k roku 950 je hypotetické, což je odlišné od toho, co je uvedeno v Abstraktu.

Velmi smutné, snad se příště zadaří lépe. Omlouvám se, jestliže jsem výše psal s větší mírou naštvanosti, nežli je obvyklé množství. Po zabránění uskutečnění projektu Archeosteon s výzkumem DNA Přemyslovců, jsem si myslel, že grant získaný na tento výzkum bude využit účelněji a povede k odpoutání od minulosti.

Jan Cinert (Neděle 27. ledna 2019)  ⇑

Obrázek jsem vylepšil, tak snad to bude dostačující. Hlavním problémem je, že z toho přidávání vznikla tak velká plachta, čímž písmena vychází menší. Nejdou zase zvětšit, protože by se vše těsnilo na sebe. Snad si s tím zájemci už poradí.

zh (Neděle 27. ledna 2019)  ⇑

Jo, to pdf se dává jaki odkaz, ne jako součást stránky. Aleto jsem jen tak nadhodil.

ZH (Neděle 27. ledna 2019)  ⇑

Jpg se na to nehodí, png je ideální.

Jan Cinert (Neděle 27. ledna 2019)  ⇑

Díky za posudek. Také jsem si myslel, že pro 10. století Kosmas moc informací neměl, byť bylo podezřelé, že odkazuje na legendy a nějak se vyvléká ze zodpovědnosti, obzvláště u významné vlády Boleslava I. Nicméně teď to vidím tak, že pro 10. století nemusel mít zas tak podrobné zprávy, ale 11. století záměrně falšoval, protože údaje musel znát.

Obrázek je určený zároveň pro knihu, tak proslavenou sliby o jejím dokončení. Proto patkové písmo, ale ještě ho trochu vylepšuji pro web a znovu nahraji. Problémy jsou s jeho rozměrem. Na mé stránky lze vkládat jen Jpg a Png.

ZH (Neděle 27. ledna 2019)  ⇑

Dík za avízo. Je to velké a důmyslné dílo, které však já absolutně nedovedu pojmout a posoudit.
Měl jsem zato, že Kosmas sestavil rodokmen jak uměl, protože zkrátka našinec těžko analyzuje starší rodové vztahy; a proto je prostor pro revizi. Že to mohl úmyslně falšovat, to mě nenapadlo.

Jen technická poznámka: i když obrázek lupou zvětším, je na mé obrazovce s velkým rozlišením písmo moc droboučké. Samozřejmě, když zobrazím samotný obrázek a zvětším na maximum, je dostatečně velký, možná až zbytečně. To ale málokoho nezkušeného napadne.
Můžou se vymyslet nebo vygooglit různé krkolomné programátorské finty, ale nejjednodušší je možnost navíc zobrazení v pdf. Anebo navíc přímý odkaz na originál. Typografové uvádějí, že pro obrazovky je výhodnější bezpatkové písmo, i když možná v době vysokých rozlišení obrazovek toto už důležitost ztrácí.
Ale fandím vám, aby to bez předpojatosti diskutoval někdo povolaný.

Jan Cinert (Sobota 26. ledna 2019)  ⇑

Nekonečné cizelování grafické podoby Nového rodokmenu nejstarších Přemyslovců 2018 a slov v poznámkách skončilo a vše je uloženo na webu.

Děkuji ZH za korespondenční diskuzi o "ab ineunte etate", když zemřel kněžic Václav.

Jan Cinert (Pondělí 21. ledna 2019)  ⇑

ZH: Poslal jsem Vám to emailem.

ZH (Pondělí 21. ledna 2019)  ⇑

No most přes celou řeku tam pochopitelně přinejmenším za Kosmy byl, akorát teď nemohu najít dobové románské ortofoto. Ale o tom jsme už polemizovali a nechci Vás dráždit, protože chci drobnou službu, jestli byste nezkontroloval tyto tři odstavce. ;-)

Vycházím z Borkovského monografie Svatojiřská baizlika a z Frolíkovy stati o Anně-Marii v CP3. Hlavně že Borkovský s jistotou píše o románském a předrománském zdivu kaple P. Marie, a Frolík tam skoro žádné předrománské prvky nenašel, i když to nijak podrobněji nediskutuje, jen píše, že se Borkovský nechal strhnout představou, že Mladin (ostatně není dle E. Vlčka Mlady) hrob musel být obestavěn zděnou kaplí. Na Borkovského nákresu v CP3 je předrománské zdivo, resp. z 10.-11. st., jasně nadepsáno.

Jan Cinert (Čtvrtek 17. ledna 2019)  ⇑

Ten Heidenwall je obvyklé opevnění severních Slovanů a odolnost proti povodním je až druhotná, protože se jedná o blatný typ opevnění. U nás Slované stavěli jen výšinná opevnění na kopcích.

Přislíbil jsem před časem vložení doplněného rodokmenu Přemyslovců na web. Omlouvám se, ale vzpoměl jsem si ještě na jednu skutečnost a pak mi do toho vlétlo něco jiného, takže později.

Potápěči zase zkoumají Juditin most s naivní představou, že najdou i zbytky "dřevěné lávky", která prý byla tím vymyšleným dřevěným mostem přes řeku podle tzv. Kristánovy legendy ze 14. století. Určitým posunem k lepšímu, je zakreslení malostranského konce tohoto dřevěného mostu podle mého obrázku na webu a není zakreslení zcela libovolné a nesmyslné, jako v minulosti. Snad dojde také konečně na změření pilíře úseku přes řeku Juditina mostu a přestane se opakovat nemožné tvrzení o šířce Juditina mostu kolem sedmi metrů namísto správně kolem 10 metrů. Tady.

Jan Čihák (Pondělí 14. ledna 2019)  ⇑

Našel jsem článek s fotografiemi o středověkých hradbách. Jsou tam odkazy na seznamy podobných článků. Hradby byly zpevňovány otesanými kládami.
http://www.praha-archeologicka.cz/p/367?tgo=82

Zdenek (Pondělí 14. ledna 2019)  ⇑

No já tak bájil.
Ale na úpatí Petřína byla odkryta řada pecí na železnou rudu, geolog Jan Zavřel v knize Pražský vrch Petřín uvádí, že "původ velké části rud lze hledat na petřínském vrchu. V horizontu železitých pískovců z báze křídového útvaru se vyvinuly samostatné čočky rezavých a červenofialových rud, které byly v minulosti předmětem sběru a těžby."
Vody vytékající z tzv. Železité štoly a jiných vytvořily takřka čistý limonit, tedy železnou rudu, hnědel.
V okolí Nebozízku a na smíchovské stráni se zas hledalo a dobývalo uhlí, až do poloviny 19. století, ještě je tam zřejmě štola plná narubaného uhlí, které kvůli majetkovým sporům byla zazděna. Prapůvodně byly jistě tyto hornihy i na povrchu, resp. ve výplavovéjm kuželku kopce.
Z petřínské stráně sjížděly dolů desky a lavice stavebního kamene, což bylo velmi vítané, protože nebylo nutno ho vylamovat. Z nich byl údajně postaven Juditin most. Pod restaurantem Petřínské terasy je starý lom s výchozem magmatitu, tedy sopečné horniny, malých lomů je tam víc. Dá se předpokládat, že sjíždění stavebního kamene se napomáhalo, přinejmenším se odebíraly sesunuté horniny, čímž se hořejšek podemílal, i malé lomy mohly mít tento efekt. Výplavový kužel petřínské stráně obsahoval asi různé jiné horniny, jistě tu byly i cihelny, jako v malostranskm údolí.
Ten obří "výkus" Petřína v oblasti Seminářské zahrady je připisován k období holocénu, tedy po poslední době ledové, 9,7 tisíc let př.n.l. dopředu, osobně si myslím, že lidská činnost měla na celkovém efektu velký podíl, kameninva a jílu bylo potřeba v Praze velké množství, nejen pro budovy, most, ale pro různé navážky. Hlušina při hledání žil byla taky odplavována či zužitkována. Zřejmě tu železo vyráběli už Keltové.