Zdenek (Pondělí 14. ledna 2019)

No já tak bájil.
Ale na úpatí Petřína byla odkryta řada pecí na železnou rudu, geolog Jan Zavřel v knize Pražský vrch Petřín uvádí, že "původ velké části rud lze hledat na petřínském vrchu. V horizontu železitých pískovců z báze křídového útvaru se vyvinuly samostatné čočky rezavých a červenofialových rud, které byly v minulosti předmětem sběru a těžby."
Vody vytékající z tzv. Železité štoly a jiných vytvořily takřka čistý limonit, tedy železnou rudu, hnědel.
V okolí Nebozízku a na smíchovské stráni se zas hledalo a dobývalo uhlí, až do poloviny 19. století, ještě je tam zřejmě štola plná narubaného uhlí, které kvůli majetkovým sporům byla zazděna. Prapůvodně byly jistě tyto hornihy i na povrchu, resp. ve výplavovéjm kuželku kopce.
Z petřínské stráně sjížděly dolů desky a lavice stavebního kamene, což bylo velmi vítané, protože nebylo nutno ho vylamovat. Z nich byl údajně postaven Juditin most. Pod restaurantem Petřínské terasy je starý lom s výchozem magmatitu, tedy sopečné horniny, malých lomů je tam víc. Dá se předpokládat, že sjíždění stavebního kamene se napomáhalo, přinejmenším se odebíraly sesunuté horniny, čímž se hořejšek podemílal, i malé lomy mohly mít tento efekt. Výplavový kužel petřínské stráně obsahoval asi různé jiné horniny, jistě tu byly i cihelny, jako v malostranskm údolí.
Ten obří "výkus" Petřína v oblasti Seminářské zahrady je připisován k období holocénu, tedy po poslední době ledové, 9,7 tisíc let př.n.l. dopředu, osobně si myslím, že lidská činnost měla na celkovém efektu velký podíl, kameninva a jílu bylo potřeba v Praze velké množství, nejen pro budovy, most, ale pro různé navážky. Hlušina při hledání žil byla taky odplavována či zužitkována. Zřejmě tu železo vyráběli už Keltové.