Jan Cinert (Sobota 23. února 2019)

V Archeologických rozhledech LXX – 2018 2 je článek Nové poznatky o ostatcích z hrobů K1 a K2 z rotundy sv. Víta. Pro ty, kteří nemají sílu to celé přečíst, uvádím výtah.

V abstraktu je uveden jako pravděpodobný pohřbený v K1 (Bořivoj) syn Boleslava I., který nepřežil svého otce a v K2 jeho manželka. Tuto hypotézu jsem tu nedávno zmínil podle médií. Je mírným pokrokem v mezích zákona O zásadním odporu k výsledkům E. Vlčka a J. Kiliana, protože už byly opuštěny návrhy o Boleslavu I. nebo II., a byl zohledněn dožitý věk pohřbeného. Následuje mnohokrát opakovaný neumělý výkres půdorysu rotundy s chybně zakreslenými hroby K1 a K2. Pak následuje kvalitní půdorys K. Hilberta, převzatý od E. Vlčka, ale se změněnou datací vývoje rotundy podle nepřijatelného a nedoloženého výkladu současných „hradních archeologů“. Dále je velmi podrobný popis výzkumů a výkladů se složitostmi ohledně dřívějších ztotožňování K1 s historickými panovníky, včetně jedině směrodatných původních skic K. Hilberta. To je přínosné, ale používaná historická data jsou ze „starého školního dějepisu“.

Byl nově proveden odhad dožitého věku „klasickou antropologií“ s výsledkem shodným s E. Vlčkem, čili 35–
40 roků v závorce (kolem 40 roků). Poukázáno bylo nato, že klasická antropologie není schopná být přesná, protože opotřebení skeletu je indivuduální a tím určený biologický věk je odlišný od kalendářního. Gustafsonova metoda nebyla použita s poukazem na to, že prý nedává důvěryhodné výsledky. Jako by se na půl století v tomto zastavil čas a důležitější bylo dát práci kamarádům, byť bylo jasné, že se nutně musí dojít opět ke stejným výsledkům. Připomenu, že dlouho po Vlčkově výzkumu zkoumal Spytihněva J. Becker a došel k závěru, že podle srůstu lebečních švů zemřel Spytihněv asi v 60 letech. Ze svého mládí si pamatuji, že už Vlček upozorňoval na předčasný lebeční srůst u prvních Přemyslovců, takže jen podle srůstu se dožitý věk nedá určit. Následoval antropolog Brůžek, který zase u Spytihněva došel ke stejným závěrům, jako Vlček. Asi máme hodně nezaměstnaných antropologů. :-) Zarážející je ta nekonečná naivita, že by snad mohly být výsledky E. Vlčka vyvráceny, a přetrvávající ignorace vynikajícně přesných výsledků J. Kiliana Gustafsonovou metodou.

Podle izotopů bylo zjištěno, že jedinec K1 se stravoval poměrně chudě, podobně jako Spytihněv I., na rozdíl od následujícího Vratislava. To je jasné, stále opakuji, že teprve Vratislav byl bohatý, když postavil baziliku sv. Jiří. Jako další zajímavost je zmíněna archaičnost provedení pohřbu do vydřevěné jámy. Bylo dále provedeno datování kostí a dřeva z hrobu K1 karbonovou metodou. Výsledek podle kostí je s absolutní pravděpodobností 95,3 % mezi roky 770 až 903, dřeva s 95 % mezi roky 771-881.

V Diskuzi je opět tvrzeno, že ztotožnění s Bořivojem, jak by tomu také uvedené nové výsledky napovídaly, je vyloučeno podle archeologické stratigrafie, neboť hrob K1 musí být mladší než hrob Václavův. Přitom, jak všeobecně známo, je to právě naopak. Hrob K1 je umístěn níže než Václavův a byl překryt nejstarší a zároveň nejnižší nalezenou maltovou podlahou.

Největší obecnou tragédií je, že se nepodařilo získat dostatečné množství DNA jedince z hrobu K1. Takže toužebně očekávaný a jediný hlavní nový přínos tohoto výzkumu není.

V Závěru je zmíněno, že i připsání ostatků bezejmenému synu Boleslava I. známého k roku 950 je hypotetické, což je odlišné od toho, co je uvedeno v Abstraktu.

Velmi smutné, snad se příště zadaří lépe. Omlouvám se, jestliže jsem výše psal s větší mírou naštvanosti, nežli je obvyklé množství. Po zabránění uskutečnění projektu Archeosteon s výzkumem DNA Přemyslovců, jsem si myslel, že grant získaný na tento výzkum bude využit účelněji a povede k odpoutání od minulosti.