ZH (Pondělí 7. března 2011)  ⇑

Jak jsem již psal, nelze jednou uložený odkaz editovat, důvodem je, že se upravuje query string, který je pro laika nepřehledný až nesrozumitelný, musel by se pro to udělat extra formulář atd., který by vlastně kopíroval stránku Azoru. Tedy je to myšleno tak, že se stávající odkaz otevře v Azoru, přepíše se, co je potřeba, uloží (Šup nebo Spoj podle toho, co jsme editovali) a pak Ulož stránku. Pak se smaže ten původní odkaz. Asi by to šlo udělat praktičtěji, ale protože nelze očekávat, že by to někdy použilo víc lidí než my dva...

Jan Cinert (Pondělí 7. března 2011)  ⇑

Tak už je to jasné. Boleslavova rotunda byla založena 5. 4. 969. Chtěl jsem změnu data dát do uložené stránky na Azoru, ale ať jsem "šupal" jak jsem "šupal", tak se mi to nepodařilo. Pořád v tom nejsem zběhlý. Snad později večer bude článek kompletní a zveřejněn.

ZH (Neděle 6. března 2011)  ⇑

Franta: trochu přesněji: viz ;).

Jan Cinert (Neděle 6. března 2011)  ⇑

Úplně stačí vědět, že příbuznost tzv. indoevropských jazyků tvoří vzájemné výpůjčky slovních kořenů majících původ v názvech "boha zatažené oblohy" (bůh ZO) různých samostatných jazykových skupin. Takže pátrání po původních významech je pohyb v uzavřeném kruhu. Bez pohnutí brvou je pak jasné, že brva má stejný základ jako barva, protože obě "zakrývají" a pochází z per-/par-.
Při jakýchkoliv hrátkách s etymologií je ovšem nutné dodržovat pravidla o přeměnách souhlásek. Nejsem lingvista, tak jenom základní skupiny: g,k,q,h,ch; p,v(w),b; r,l; t,th,d; g,dz,dž; p,pf,f; u Keltů a Řeků s,h.
U slov brim, Praga, braha a brawa je základ "per-" a tak všechna taková slova mají původní význam spojitelný s "bohem ZO": rychlý pohyb, dešťová a říční voda, velikost a oplodňování. Přeneseně pak zakrývání, srst, divokost atd.
Oproti názorům "renomovaných", kteří mají potřebu vytvářet umělé protoindoevropské kořeny a hlásky tak, aby vyhovovaly všem indoevropským jazykům, je možno říci, že např. kapat, kopat a kupole mají stejný původ. Původním významem je "oplodňování" (kopulace), přeneseně pak slov. kefka (kartáček). Přes zdánlivě různé významy je původní již ztracený "bůh ZO" jménem Kep/Kap (Gapa).
Etymologické hrátky jsou jistě zajímavé, ale hledání souvislostí podle posunutých významů v národních jazycích není určující, protože se stejně nakonec skončí u některého mezolitického nebo neolitického "boha ZO".

Franta (Neděle 6. března 2011)  ⇑

ZH: a jak to můžete vědět?

ZH (Sobota 5. března 2011)  ⇑

Četl jsem si o brawě, ale v té změti homonym napříč věky a národy se čím dál víc ujišťuji, že οἶδα ουδὲν εἰδώς ;). Líbila by se mi Praha jako brva nad lagunou Vltavy ;).

J. Čihák (Sobota 5. března 2011)  ⇑

Staré slovo brawa používali v 8.-11.stol. i Frankové.

J. Čihák (Pátek 4. března 2011)  ⇑

Slavníkovci byli příbuzní saských Liudolfovců, kteří střed Čech možná považovali za oblast Brawa, tedy okrajovou oblast svého mocenského působení.

Jan Cinert (Čtvrtek 3. března 2011)  ⇑

Z. Homola: Děkuji za definici mé role v bádání :-). Určitě ale není rozhodující má osoba, ale dostupnost a množství informací v dnešní době. Kdybych žil před sto lety, tak bych/bychom na tom byl stejně jako ostatní. I tohle naše diskutování by ještě před deseti lety bylo nemožné.

Jan Cinert (Čtvrtek 3. března 2011)  ⇑

Franta: Příště to tak udělám, nečekal jsem, že se záležitost bude tak protahovat. Dal jsem tam alespoň (upravuje se).

ZH (Čtvrtek 3. března 2011)  ⇑

Jan to sem napsal asi proto, že jsem ho mailem upozornil, že odkaz nefunguje. Jinak to je dobrý marketingový tah, chodí tam takhle kvanta nedočkavých čtenářů a zvyšuji pagerank ;).

Tak si přemýšlím o zákonu prvního setkání (nejspíš jsem ho vymyslel sám); kdyby tak JC žil před sto lety jakožto zakladatel moderní historiografie a lingvistiky, asi by nám připadaly současné oficiální názory absurdní ;). Až budu jednou v důchodu, zkusím to "objektivně" posoudit.

Franta (Čtvrtek 3. března 2011)  ⇑

Jan Cinert: A nebylo by lepší uložit si ten odkaz třeba do záložek (nebo pro něj udělat zástupce na ploše) než tato veřejná prezentace?
Naštvete Googla :-))

Jan Cinert (Čtvrtek 3. března 2011)  ⇑

Na mém webu je již v Obsahu umístěn název článku o rotundě sv. Víta. Je to proto, že některé prvky výsledné podoby se dají dolaďovat jen "naživo" a pak je článek zase nepřístupný, neboť stále čekám na nové půdorysy rotundy. Omlouvám se za tuto sitaci a až bude článek zveřejněn, tak budu hned informovat.

Podobností mezi saskými, anglosaskými atd. výrazy je víc. Je to dáno multilingvistickým použitím slovních kořenů spojených s "bohem zatažené oblohy", které jsou používány v národních jazycích s posunutými významy. Například i Sas (Sax, Sachs) a Čech pochází ze stejného základu. Spojnicí je ruské sachnuť a české schnout, s původním významem chřadnout a blednout (ble- je z per-) nedostatkem světla, nikoliv nedostatkem vody. Kvůli podobnosti al-Masúdúho "Sásín" (Češi) se Sasy také dočasně zvítězil názor historiků, že "Sásín" jsou Sasové, bez ohledu na to, že jsou zapsáni po Charvatech.

J. Čihák (Čtvrtek 3. března 2011)  ⇑

Název Praha může mít saský původ. Najděte v protogermánském slovníku anglické slovo brim. Mezi slovy Praga, braha a brawa je velká fonetická a významová podobnost.

Jan Cinert (Pátek 25. února 2011)  ⇑

Mikulčická rotunda je opravdu považována za prototyp našich rotund. Ten papírový model vypadá skutečně věrně. Vnitřní výmalba je v něm převzata ze znojemské rotundy, ale i mikulčická rotunda byla nějak vnitřně vyzdobena freskami.