J. Čihák (Úterý 15. března 2011)  ⇑

Na Hradčanech byly hned tři úzké terénní útvary: ostrožna s opyšem, sousední rokle a na jihu skalní rozsedlina. Proto si myslím, že se místo mohlo jmenovat Pragga už v předslovanském období.

Podle protogermánského slovníku není znám saský a francký výraz pro zúžení a tak nelze vyloučit, že ho převzali z gótštiny.

J. Čihák (Sobota 12. března 2011)  ⇑

Český rozhlas, zaniklé skály: "Několik pražských skal zahrnovalo podobně jako dnešní Vyšehrad až do koryta řeky, a vytvářelo tak velmi malebnou, dnes již zničenou scenérii.
Poměrně nedávno (až v 18. století) byla z vojenských důvodů odlámána Barrandova skála a vytvořena pod ní pobřežní komunikace. Dřívější silnice vedla Čertovou strouhou a Malou Chuchlí přes návrší u Filmového studia Barrandov do Hlubočep.
Branická skála byla odlámána už před několika staletími a její původní tvar není možné zrekonstruovat. Podle obrazu J. Mánesa z roku 1834 si ji můžeme představit jako analogii Vyšehradu, ovšem s několika vchody do jeskyň. Rovněž Zlíchovská skála s tehdejším kostelem sv. Filipa a sv. Jakuba spadala přímo k břehu Vltavy. 
Na Novém Městě nalézáme tři téměř zaniklé význačné skály. Jedná se především o mohutné skalnaté návrší Skály ši Skalky s Emauzským klášterem a se skalnatým hřbetem, pokračujícím ke kostelu sv. Jana Nepomuckého a dále k Vlčí bráně u kláštera sv. Kateřiny. Velkolepou, ale zničenou dominantou pražského břehu byla Břežská skála, která sahala od kostela sv. Václava na Zderaze až k řece. Její celková výška byla okolo 20 metrů. Menší skála vystupovala v Resslově ulici a další skalnaté výchozy byly k nepoznání odlámány pod horou sv. Apolináře, ve Viniční ulici a prakticky na všech místech, kde skála vystupovala až na povrch."

Také lze uvažovat o zúžení vltavského koryta pod letenským svahem.

Husinec, skála u Vltavy.

J. Čihák (Pátek 11. března 2011)  ⇑

Střekov a Strečno mohou dát příklad pro použití slova zúžení v místním názvu.

J. Čihák (Pátek 11. března 2011)  ⇑

pragga 1 2

ZH (Středa 9. března 2011)  ⇑

Když pominu zpracování v php, býval problém s tím, že wrap textarey byl různě defaultně nastaven v různých prohlížečích, v Mozille off, což by rušilo zalamování, mělo by být soft nebo hard. Nevím, jak je to teď a jak ve FF for Mac.

Jan Cinert (Středa 9. března 2011)  ⇑

Děkuji za upozornění. Překlepy jsem našel, ale nemohu je nyní opravit. Každým zásahem do článku zmizí nezalomitelné mezery a odstavce. Nějaká chyba a syn, můj webmaster, zatím neví proč. Musel bych vše ručně už po několikáté opravovat. Nad souhrnem se zkusím zamyslet.

ZH (Středa 9. března 2011)  ⇑

Dík, přečetl jsem zatím zběžně, je to těžký text i pro relativně zasvěceného. Možná by to chtělo stručný souhrn na začátek nebo konec. Něco mi konvenuje, co ne, to už jsem zde dříve říkal. Působí to fundovaně. Narazil jsem na dva překlepy, příčestí v prvním řádku odstavce nad průřezem hrobů, a pak jedna z Velkých Morav má malé m ;).

Jan Cinert (Úterý 8. března 2011)  ⇑

Tak jsme se konečně dočkali ... Není to sice major Gagarin, jenom zveřejnění článku o rotundě sv. Víta, ale i tak to snad bude zajímavé. Děkuji diskutujícím za pomoc při krystalizaci výsledné podoby článku.

Jan Cinert (Úterý 8. března 2011)  ⇑

Ano, to je ono, jenom jsem nemohl najít "Ulož stránku" a nevěděl, co tak najednou.

ZH (Úterý 8. března 2011)  ⇑

No, myslel jsem, že se napřed původně uložená stránka zobrazí, protože tam už je řada dat nastavená, změní se, co je potřeba, uloží + uloží a pak se teprve ta původní stránka smaže. Měl by tam být i azimut, a to nejlépe i v názvu odkazu.

U malých obrazovek, resp. malých oken prohlížeče je problém, že ten pravý panel částečně zmizí, to jsem svého času popisoval Janu Čihákovi, buď se nahoře stiskne Svázat s tabulkou, nebo se obsah stránky zmenší (Ctrl s minusem zpravidla). Samozřejmě, pokud je dostatečně velká obrazovka, stačí zvětšit okno. Nemám zkušenost, co to dělá ve Firefoxu pro MacIntoshe.

Jan Cinert (Pondělí 7. března 2011)  ⇑

Aha, tak teď jsem si všimnul, že při roztažení okna do šířky se dole objeví "Historie výpočtů" a níže je "Ulož stránku", ale to už není vidět. Po "šupnutí" se změní rozměr okna a tím je spodek nezobrazený. Takže stačí zadat command -.

Jan Cinert (Pondělí 7. března 2011)  ⇑

Ještě jde o to, kdo "naznačuje". Jestli ti co prováděli výzkum, nebo až Šolle s Váňou, kteří opatrně interpretují výsledky výzkumu.

V uložených stránkách jsem rotundu sv. Víta vymazal a chtěl nahradit novým uložením, protože takový má (?) být postup. Také tomu nerozumím. Dříve jsem šupnul a stránku dal do uložených. Teď to nejde.

ZH (Pondělí 7. března 2011)  ⇑

No od chtít k naznačit a pak k prokázat je někdy velmi blízko, jak od startu k cíli toboganu, zní mé podezření, leda by byl výzkum kupole ještě později revidován.

S tím uložením je to divné, nevidím důvod, proč by mělo tlačítko Ulož stránku zmizet. Chtěl jsem to otestovat, ale ten váš původní odkaz na tzv. Boleslavovu rotundu zmizel.

Jan Cinert (Pondělí 7. března 2011)  ⇑

K tomu vím jenom to, že revize A. Bartoškové se má týkat datování vybudování opevnění hradiště. Jedná se tedy o změnu datování archeologických nálezů, ne stavebně historického výzkumu rotundy. Jestli je v písemných pramenech záznam o zbourání východní apsidy nevím, ale spíše si myslím, že datování je umělecko historické. Takhle z hlavy nevím kde, ale někde jsem to četl ve smyslu, že je prokázána původnost kupole.

Systém změny uložené stránky na Azuru jsem si zapamatoval mylně. Teď jsem se již hodně snažil, ale po "šupnutí" se neobjeví tlačítko "ulož stránku". Bez "šupnutí" zase nedojde k uložení údajů.

ZH (Pondělí 7. března 2011)  ⇑

Dostala se mi do rukou publikace M. Šolleho a Z. Váni Budeč - památník českého dávnověku z r. 1983, kde je psáno, že zdivo budečské rotundy je až po klenbu předrománské a stavebně technický průzkum provedený Dr. Dobr. Líbalem a Ing. j. Mukem ze SURPMO naznačuje dokonce, že i klenba je původní.
V UPČ, jak jsem psal, stojí "ve 2. polovině 17. stol. byla ubourána pův. apsida a postav. obdél. presbytář se čtverc. sakristií, v téže době rotunda sklenuta kupolí a obezděna", což je, předpokládám, dle písemných pramenů.
Ono "naznačuje" bylo pak bráno jako fakt.
Výzkumy Šolleho a Váni s ne zcela spolehlivými závěry revidovala Andrea Bartošková.
Víte o tom něco podrobněji?