Jan Cinert (Středa 13. července 2011)  ⇑

Práce Libora Elledera je výborná, děkuji za podnětné upozornění. Zde je na ní opravený odkaz.
Mám-li to zatím shrnout, tak povodeň roku 1157, která měla strhnout údajný dřevěný most přes Vltavu, je zcela vymyšlená. Totéž platí pro povodeň roku 1002. Křížek na zámecké skále v Děčíně, který má označovat výšku hladiny v roce 1118, pochází asi z 16. století, čímž je nedůvěryhodný. Byť se uvádí, že by mohl být vytvořen podle nedochované informace. To mi připadá jako hodně přitažené za vlasy. Obzvláště, když by pak byla mezera v záznamech až do roku 1342.

ZH (Úterý 12. července 2011)  ⇑

Koukal jsem pomocí Google, tak ještě upozorňuji na Elledera a Havlíka.

J. Čihák (Úterý 12. července 2011)  ⇑

Málokdo napíše např. toto: “Poslední dřevěný most byl zničen snad povodňovou vlnou Vltavy někdy v roce 1157. A pak byl postaven první most kamenný, Juditin, jenž byl založen snad roku 1160 a dokončen byl za dvanáct, možná čtrnáct let.“ Většinou to bývá tak, že jeden napíše líbivý článek s nepravdivými údaji a ostatní je opisují nebo rovnou celý článek kopírují. Pak se zdá, že údaje jsou zaručeně přesné.

Jan Cinert (Úterý 12. července 2011)  ⇑

Zmíněná diplomová práce je skvělý úlovek. Moc děkuji za spolupráci. Z klimatologicky zjištěného vlhkého období roku 1002 asi pochází "zaručený údaj" o povodni v tomto roce. O povodni roku 1157 tam ovšem není žádná zmínka.
V kap. 4.1 je v tab. 2 zařazena povodeň roku 1118, navíc s číselnou chybou. Nejstarší záznam výšky hladiny na zámecké skále v Děčíně je ale až z roku 1432. Jak tedy někdo (Krolmus ?) došel k přesnému zjištění výšky hladiny roku 1118? Pouze Kosmas uvádí "vystoupala přes 10 loktů nad most", přičemž se neví jak byl most vysoký. (Bude o tom v mém připravovaném článku.) Opět se tam uvádí zaručený přesný údaj, který není vůbec pravdivý, navíc s odkazy na odbornou literaturu. Úžasné :-).

J. Čihák (Úterý 12. července 2011)  ⇑

V diplomové práci Největší přírodní katastrofy na území českých zemí za posledních 1000 let, 4.9 Hladomory, jsem našel zajímavou informaci, která možná souvisí s povodní v roce 1002.
“Druhé tisíciletí nezačalo radostně. Jedenáctileté vlhké období 1002 – 1012 způsobilo neúrodu. Navíc se jednalo o období politických sporů. V důsledku deštivého období a poničení zasetého obilí na zamokřených polích vypukl hladomor. Nejhoršími roky tohoto období byly rok 1002 a 1009.“

Jan Čihák (Pátek 8. července 2011)  ⇑

Bugské prahy na Ukrajině mohou být příkladem. Podobné prahy ze štěrku a balvanů mohla v Pražské kotlině vytvářet i rozvodněná Vltava.

Jan Cinert (Čtvrtek 7. července 2011)  ⇑

Například zde se s jistotou tvrdí, že jsou doložené povodně roku 1002 a 1157. Prošel jsem středověké kronikáře a žádný z nich o tom nic neví. Mám pocit, že jisté tvrzení asi vzniklo z moderních domněněk. Nevěděl by někdo něco ze starší literatury? Například Hlavsa - Vančura: Malá Srana (1983) uvádějí rok 1157, ale bez doložení.

J. Čihák (Čtvrtek 7. července 2011)  ⇑

Prahy na řece Vyg. Jsou to štěrkové náplavy, které připomínají štěrkové jezy. Až se přižene velká povodeň, asi po nich mnoho nezůstane a možná zcela zmizí.

J. Čihák (Pondělí 4. července 2011)  ⇑

Nyní mám také pocit, že nesplavné mělčině by říkali spíše pražina. Z toho mohla vzniknout osada Praža, pak se zapomnělo na smysl názvu a časem ho zkomolili na Praga. Myslím, že je lepší uvažovat o posunutí významu spojeném se změnou rodu, než vycházet z předpokladu, že se v Praze něco pražilo nebo bylo vyprahlé.

Jan Cinert (Pondělí 4. července 2011)  ⇑

S "ježděním po Vltavě" je to problematické. Hradištní vrch Plešivec určuje, že stezka doby bronzové vedla kolem něj skrz Brdy, protože se právě vyhýbala neschůdnému a nesjízdnému kaňonu střední Vltavy. Potom by měla asi pokračovat kolem Únětic, které daly jméno této kultuře, byť by bylo lepší pokračovat podél říčky Loděnice. Tady se to dá hůře rozhodnout, ale plavby po Vltavě jsou nepravděpodobné.
Průběžně pracuji na zde již avizovaném článku o prvním pražském mostu. Jeho součástí je informace, že před příchodem Slovanů byl prostor Malé Strany zarostlý, takže tu byla mezera v osídlení po předchozích kulturách. Tím se nechci vymezovat proti novým nápadům, jenom upozorňuji, že jsou určité doložené mantinely, do kterých je nutné se vejít.

Z (Pondělí 4. července 2011)  ⇑

Když Mykéňané jezdili po Vltavě a Labi do Cínovce pro rudu a založili maně únětickou kulturu, která se té jejich podobá, nazvali při tom i Prahu. Mám několik nápadů podle čeho, bohužel neumím mínojsky. Zkusím rozluštit LP I.

Jan Cinert (Pátek 1. července 2011)  ⇑

S "pískem" a "měl" je to zajímavé. "Měl" by mělo pocházet z "mar" a "písek" souviset s "pisen". Obojí by pak mělo mít primární význam "oplodňovat vodou". Jenže "sand" zjevně pochází ze "*sad", čili sedat, usazovat. Je to asi dáno tím, že písek lidi dříve nezajímal a tak vznikla nejednotnost původu slov.
Nejsem k tomu povolán, ale mám pocit, že pozdější posunutí významu spojené se změnou rodu by asi dalo "pražina", jako je i v "mělč-ina".

J. Čihák (Pátek 1. července 2011)  ⇑

...říčnímu pragu se mohlo říkat mělčina praga.

J. Čihák (Pátek 1. července 2011)  ⇑

Fjordy bývají uprostřed hlubší než při svém ústí. Mělkost při ústí bývá způsobena příčným podmořským valem, jehož přítomnost, skládá-li se ze štěrku a balvanů, lze vysvětlit příbojem vln, které ukládají štěrk na dno. Mělké zóně při ústí fjordu se někdy říká práh. Štěrkopískové mělčině v řece se také mohlo říkat práh. Dosud se předpokládalo, že říční prahy byly skalnaté stupně v řece jako u Záporoží. Říční mělčiny vhodné k brodění sice nejsou překážkou, ale též zhoršují splavnost řeky, zejména v suchém období. Pojmy brod a mělčina spolu úzce souvisí. Pokud byla říční mělčina zvána prahem, pak se také sbližují pojmy brod a práh.

Psl.slovo měl znamená písek. Podle V.Machka se význam přenesl na ložisko usazeného písku v řece. Slovo získalo ž.rod a znamenalo mělčinu. Podobně mohl vzniknout výraz praga z prag, což by vysvětlovalo záhadnou koncovku -a.

J. Čihák (Čtvrtek 30. června 2011)  ⇑

Italsky soglia je práh, mez a hranice. Soglio je stolec a trůn. To mě přivedlo na myšlenku, že trůn je práh světské moci, protože výše vládnou jen bohové. Takže Praha mohla být místem, kde česká knížata seděla na prahu moci.