J. Čihák (Pátek 1. července 2011)

Fjordy bývají uprostřed hlubší než při svém ústí. Mělkost při ústí bývá způsobena příčným podmořským valem, jehož přítomnost, skládá-li se ze štěrku a balvanů, lze vysvětlit příbojem vln, které ukládají štěrk na dno. Mělké zóně při ústí fjordu se někdy říká práh. Štěrkopískové mělčině v řece se také mohlo říkat práh. Dosud se předpokládalo, že říční prahy byly skalnaté stupně v řece jako u Záporoží. Říční mělčiny vhodné k brodění sice nejsou překážkou, ale též zhoršují splavnost řeky, zejména v suchém období. Pojmy brod a mělčina spolu úzce souvisí. Pokud byla říční mělčina zvána prahem, pak se také sbližují pojmy brod a práh.

Psl.slovo měl znamená písek. Podle V.Machka se význam přenesl na ložisko usazeného písku v řece. Slovo získalo ž.rod a znamenalo mělčinu. Podobně mohl vzniknout výraz praga z prag, což by vysvětlovalo záhadnou koncovku -a.