J. Čihák (Středa 2. listopadu 2011)  ⇑

Předslovanská kultura nestavěla v Luhansku pyramidy, pravděpodobně se jednalo o kruhové mohyly, viz...

J. Čihák (Středa 2. listopadu 2011)  ⇑

Cinert: Co říkáte kruhovým “pyramidám“ v Luhanské oblasti? Podle střízlivějších názorů to byly kruhové slovanské svatyně z kamene.
www.kopeyka.org.ua/?p=14
Fotografie 1 2 3 4

ZH (Středa 2. listopadu 2011)  ⇑

Alpy azimut nezkreslí, před nimi je ve vzdálenosti 45 km nějaký asi o 100 m převýšený kopec, který je s 200 km vzdálenými Alpami v zákrytu, rozdíl je snad 2 setiny stupně azimutu. Koukal jsem, zda nemají v Řeznu na nějakém návrší rotundu, kam by vzhlíželi, když se modlili třeba za vojáky ve svaté válce, ale našel jsem jen 3 km vzdálený barokní zámek Pürkelgut, jde to přesně přes střed nádvoří, ale o žádném románském předchůdci se nepíše.
Mimochodem řezenská katedrála má řádných 90°, stejně jako jiná bazilika, další dvě mají méně.

ZH (Středa 2. listopadu 2011)  ⇑

Franta: ano, fialová je ortodroma. Tenká šedá přímka je prostá spojnice na obrazovce, jestli má nějaký vztah ke skutečnosti (loxodroma) nevím, nenašel jsem, jaký kartografický model GM používají. Ortodroma se zdá být počítána na sférickém modelu, což se na velké vzdálenosti od elipsoidu nepatrně liší, ale fakticky ne, myslím tím, že body na téže ortodoomě jsou v zákrytu dle obou modelů. Narazil jsem na cosi obecného o GPS mapování.

Jan Cinert: nic podstatného se v Azoru nemění. Sice jsou jisté teoretické nejistoty, ale grau ist alle Theorie, empiricky mi to vždycky vychází, alespoň na rozumné vzdálenosti. Jak jste mě kdysi přemluvil, abych povolil místo 300 km 1000 km, tak to asi nebylo na místě, i když ten rozdíl je zanedbatelný, v řádu setin stupně azimutu se neprojeví.

Úvahy a citáty jsou zajímavé. Samotného mě ve fantazii napadlo, že se rod mohl držet za ruce, aby vymezil kruh.

Franta (Středa 2. listopadu 2011)  ⇑

No ano, Egypt - posvátný vrcholek, který se vynořil z praoceánu. později jinak ohraničené místo, viz:

Vzali pluh a vyorali kolem příštího města brázdu. Uprostřed města vykopali čtvercovou jámu a vložili do ní obětiny a pluh. Každý z bratrů toužil, aby nové město neslo právě jeho jméno. Rozhodli se tedy vyčkat znamení z letu ptáků. Remus spatřil jako první šest supů a dožadoval se vítězství. Ještě dříve než mohli věštci výrok vynést, uviděl Romulus supů dvanáct. Mezi bratry vznikla hádka, v níž byl Remus zabit. Podle jiného podání zahynul Remus až později, když přeskočil Romulovy hradby, aby ho urazil. Ať už tomu bylo jakkoli, nové město dostalo jméno Romulovo - ROMA.

Také pokrytím kůží obětovaného dobytčete - s tím, že si dotyčný (právě nevím kdo) pomohl tím, že z kůže vyřízl tenký řemínek, kterým ten svůj přidělený prostor vymezil.

A orientace vstupů může souviset s tím, že to vyjadřuje, že nově vzniklé je v souladu se stávajícím světovým řádem.

PS: jak jsem včera vypnul počítač tak jsem si uvědomil, že mé parametry linie Regensburg-Jeruzalem jsou chybné - v dráze je východní část Alp (já jsem mechanicky převzal cílový bod v Jeruzalémě). Slunce nad Alpami o slunovratu asi vyjde jižněji.

Jan Cinert (Středa 2. listopadu 2011)  ⇑

Z povzdálí sleduji probíhající diskuzi, více mi čas a znalosti nedovolují.
Rondely jsem se dosud podrobně nezabýval a jestliže jsem zde uvedl nějakou svojí myšlenku, tak byla velmi rychlá. Podle dosavadní diskuze a uvedených odkazů mám čím dál silnější pocit, že podstata rondelů byla asi jednodušší než se většinou uvažuje. Primární nejspíše bylo vymezení posvátného shromaždiště na kruhovém půdorysu, jakkoliv nepřesném. Zde se pak konala shromáždění obsahující funkci náboženskou a právní a snad i právo azylu. Tehdy to bylo totéž. Astronomické principy mohly být různě přítomny podle přání zřizovatelů a jejich znalostí, ale zároveň nutně nemusely být.
Z mýtů bych připomenul dobývání Dívčího hradu jinochy podle Kosmovy kroniky nebo dobývání Tróje. Všeslovanské "hrad" v hláskových obměnách pochází z doby, kdy Slované ještě nestavěli hrady/hradiště. Původně se tedy musí jednat o "hraničený" sakrální prostor, jakými byly také rondely. V Trójské válce při souboji oběhli Achilles s Hektorem třikrát hradby Tróje, což je nereálné, protože Trója byla tehdy přístavním městem. Dále zde Řekové vybudovali svůj tábor s palisádovým opevněním a příkopem, na který ovšem útočili obklíčení Trojané v kamenném městě. Zároveň se během Trojské války konaly sportovní soutěže mezi héroi. Celé to ukazuje, že ve vyprávění o "válkách" se uplatňují popisy rituálů, včetně upálením obětování lidí zavřených v dřevěném koni. Asi by se na rondely neměl uplatňovat jednotící princip podle možné přítomnosti astronomických principů.

Nejsem schopen posoudit vliv probíhající diskuze o refrakcích na archeoastronomické datování. Je nějaký významný posun?

Franta (Středa 2. listopadu 2011)  ⇑

Zkuste přetáhnout výchozí bod linie z Prahy do Řezna na souřadnice:
49.019444,12.098056
A dostanete celkem použitelnou slunovratovou linii.

Franta (Úterý 1. listopadu 2011)  ⇑

Chápu správně, že ta tučnější fialová čára, která není zakreslena jako přímka, je ortodroma a vyjadřuje tedy přímou linií ve skutečnosti, která se díky použitému kartografickému zobrazení terénu takto deformována?

ZH (Úterý 1. listopadu 2011)  ⇑

Ta linie Vít-Kříž-Longin-Anastasis vede ještě přes Třebíč, a to takovýmto neuvěřitelným způsobem, viz, ne jako v Jihlavě, kde jde 200 m od kostela. Původní třebíčská kaple sv. Benedikta byla vysvěcena roku 1104, umístění se nenašlo, předpokládá se, že byla v areálu dnešní baziliky.

Franta (Úterý 1. listopadu 2011)  ⇑

:-)

Carl Linné (když jsme u té švédštiny), když hledal rodové jméno pro rostlinu, které říkáme střevíčník, ji pojmenoval Cypripedium - což má znamenat střevíček Kypřanky - tedy střevíček bohyně Afrodity.
O přeměně jejího (a to už Venušina) střevíčku v rostlinu údajně existuje římská pověst.
Pafos na Kypru byl považován za centr kultu bohyně Afrodity - velký chrám.

ZH (Úterý 1. listopadu 2011)  ⇑

Zrovna, když se někdo zajímal o nový ortoměr, byl rozbitý ;). Napravoval jsem chybu strýčka Googla, ale musel jsem odejít a práci přerušil. Teď už by to mohlo být OK.

Všiml jsem si, že fotky s dalekými rozhledy byly ze dní s extrémně vysokým atm. tlakem. Jestli se běžně uvádí rozpětí refr. kvocientu 0.08-0.18, tak myslím, že 0.24 není nereálné. Chci časem přijít na kloub tomu refrakčnímu gradientu při průchodu většími vrstvami atmosféry, ev. "lavorovému" efektu - to jsem právě vymyslel, ale ono to je asi hodně složité, paprsky se asi plazí po mezikopcích jako užovky. Nevím, který vědní obor se tímto zabývá, když geometři nejdou nad vzdálenost pár desítek metrů, hvězdáři mají svou astron. refrakci a pro letce je to pod jejich úroveň.

Problém je, že zimní slunovrat je kolem 127° a rotundy jsou v azimutu 132°.

Teď můj mozek ustrnul v technické problematice, ale rád bych se dozvěděl něco polopatě o Boticcelliho Venuši, švédsky jsem se začal učit až právě teď ;).

J. Čihák (Úterý 1. listopadu 2011)  ⇑

Možná už Keltové a nakonec pohanští Slované uctívali z Opyše zimní slunovrat. Pak přišla kristianizace, na pohanském Petříně postavili sv.Vavřince a z Hradu uctívali Boží hrob místo slunovratu. Zajímavá je myšlenka, že rotundy Kříž a Longin měly předchůdce. Dříve jsem někde četl, že v Praze bylo hodně rotund, kdekdo chtěl mít svoji, ale byly to spíše kapličky o průměru 1 m.

Terestrická refrakce bývá malá při zatažené obloze a mírném větru (doporučováno pro měření). Refrakční koeficient tedy dosahuje vyšších hodnot při bezvětrném a slunečném počasí, ale to zase bývá opar. Takže nevím, jestli může nastat viditelnost z Klínovce na Velkou Deštnou (k=min.0,24).

Franta (Úterý 1. listopadu 2011)  ⇑

A nebo tam stáli už předchůdci křesťanských staveb.

PS: Linie vede i přes Kypr a přes Pafos, no však znáte ten obraz od Botticelliho. Možná za linii mohou nějací předkeltští uctívači.

ZH (Úterý 1. listopadu 2011)  ⇑

Franta: ono je to někde ve vnitřnostech Googlu asi hodně složité a server může bývat přetížený.

Když už jsem měl otevřenou tu Čihákovu linii, všiml jsem si, že z Jeruzaléma na mapě opravdu ortodroma probíhá přesně středy obou rotund - Longinus a Kříž, pokud se cíl nastaví přesně na střed byvší rotundy sv. Víta - takové jaká se běžně zakresluje. Tedy ne k hrobce sv. Václava, ani do chóru baziliky, která stála v době, kdy byly údajně Longinus a Kříž postaveny.
Z toho lze usoudit, že - pokud přijmeme hypotézu o jeruzalémské linii - je buď Google nepřesný, anebo rotundy či jejich předchůdci stály již za existence rotundy sv. Víta.
Jinými slovy - dle Google mapy stojí středy všech čtyř round - Vít, Kříž, Longin a Anastasis přesně v jedné linii. Tedy dle sférického modelu. Pokud bych šel ve spekulacích dál, tehdy zřejmě neznali model WGS84 ;).

ZH (Pondělí 31. října 2011)  ⇑

Ta chvála na autory uvedených mapových serverů spadá z 90% na konto geniálního strýčka Google. Trochu jsem si hrál s GM Api, viz. Má to jedinou vadu, že se to nechce při minusových azimutech při načtení stránky přiblížit, což se ale děje i v jejich příkladu. Mám na to přístup z Azoru.