Jan Cinert (Středa 2. listopadu 2011)

Z povzdálí sleduji probíhající diskuzi, více mi čas a znalosti nedovolují.
Rondely jsem se dosud podrobně nezabýval a jestliže jsem zde uvedl nějakou svojí myšlenku, tak byla velmi rychlá. Podle dosavadní diskuze a uvedených odkazů mám čím dál silnější pocit, že podstata rondelů byla asi jednodušší než se většinou uvažuje. Primární nejspíše bylo vymezení posvátného shromaždiště na kruhovém půdorysu, jakkoliv nepřesném. Zde se pak konala shromáždění obsahující funkci náboženskou a právní a snad i právo azylu. Tehdy to bylo totéž. Astronomické principy mohly být různě přítomny podle přání zřizovatelů a jejich znalostí, ale zároveň nutně nemusely být.
Z mýtů bych připomenul dobývání Dívčího hradu jinochy podle Kosmovy kroniky nebo dobývání Tróje. Všeslovanské "hrad" v hláskových obměnách pochází z doby, kdy Slované ještě nestavěli hrady/hradiště. Původně se tedy musí jednat o "hraničený" sakrální prostor, jakými byly také rondely. V Trójské válce při souboji oběhli Achilles s Hektorem třikrát hradby Tróje, což je nereálné, protože Trója byla tehdy přístavním městem. Dále zde Řekové vybudovali svůj tábor s palisádovým opevněním a příkopem, na který ovšem útočili obklíčení Trojané v kamenném městě. Zároveň se během Trojské války konaly sportovní soutěže mezi héroi. Celé to ukazuje, že ve vyprávění o "válkách" se uplatňují popisy rituálů, včetně upálením obětování lidí zavřených v dřevěném koni. Asi by se na rondely neměl uplatňovat jednotící princip podle možné přítomnosti astronomických principů.

Nejsem schopen posoudit vliv probíhající diskuze o refrakcích na archeoastronomické datování. Je nějaký významný posun?