Franta (Neděle 30. října 2011)  ⇑

Mě se to nepovedlo. Vžycky bylo těch kopců málo. Dokonce mi to občas psalo, že skript neodpovídá a jestli počkám nebo ho ukončím.
Tak nevím, co se mu nelíbilo.

ZH (Neděle 30. října 2011)  ⇑

Mezitím jsem to pochopil, já napřed dal dva metry nad zemí u známého hájku, ale výhled stínilo vyboulené pole, ne však na Lísku, ta oblast vidět byla. Pak jsem tam dal 100m nad zemí, aby byl rozhled kruhový. Nicméně pokaždé se tam ukazovalo asi 14 pojmenovaných kopců. V jejich databázi uložených stránek je jich tam už hodně, blbě se v tom hledá, ale mnou uložené to, zřejmě přes cookies, ukazuje nahoře. Zkusil jsem to teď po vás a dopadl stejně...

ZH (Neděle 30. října 2011)  ⇑

Na Praha-Jeruzalém je to zřetelné, slabá fialová je ortodroma, tlustší červená je na mapě přímka, asi je loxodromou, pokud jde o cylindrický model zeměkoule.
PPT odkaz mně ukazuje toto. Nepřišel jsem na to, jak by se to dalo dodatečně editovat, musel jsem udělat nové panorama a znova čekat, než se učiní za dost sponzorovi. Vám se to podařilo editovat?

Franta (Neděle 30. října 2011)  ⇑

Path Profiler Testbed - jedna spojnice je možná ortodroma a druhá logodroma.

To panorama je hezké. Ukazuje mi to ovšem jen 5 výsledků a ještě bez nadmořských výšek. Zadal jsem výšku "na zemi" a posunul se kousek dál(latitude 50.43521° N longitude 13.58791° E elevation 317m above sea level (0m above ground)

56° Kloc 24 km 0m
94° Oblik 17 km 0m
231° Hradiště 41 km 0m
262° Klínovec 44 km 1291m
327° Medvědí Skála 17 km 0m

ZH (Neděle 30. října 2011)  ⇑

A což tohle: Havran100?

Jinak Path Profiler Testbed zobrazuje spojnici na mapě dvojitou, jedna je barevná tlustá a vedle ní tenká fialová, ta je správná. Jedna z nich je oblouková, nepochopil jsem přesně princip.

ZH (Neděle 30. října 2011)  ⇑

Tady je 8 příčin, které můžou způsobit chybu GPS souřadnic. Platí ovšem pro aktuální GPS měření, měření NASA to asi mělo vychytané, navíc nevysvětlují, že rovné plochy jsou v pořádku a liší se hory a doly.
GPS zaměření se provádí pomocí radarových vln (ultra krátké vlny - mezi VKV a mikrovlnami). Kdo se zabývá vysílači rozhlasu a mobilů, zná různé ohyby vln v atmosféře, např. knife edge efect (efekt ostří nože) - obr ze stránky manipalu.com. To by mohla být ta příčina odchylek výšek kopců a dolin. K tomu ještě refrakční gradient v nízkých vrstvách atmosféry.

Komplex Windmill Hill, Silbury Hill a Avebury Henge ze stejné doby napovídá, že (jak tu kdysi psal Jan Cinert) mohly mít rondely, kterých bylo více na jednom místě (Kolín), různé funkce.

ZH (Sobota 29. října 2011)  ⇑

Tak Path Profiler Testbed je potenciálně geniální: viz. Umí zakřivení i refrakci atd. Ještě má nějaké mouchy. Kupodivu data pro masiv Dachsteinu nejsou k dispozici, za což autor nemůže.

ZH (Sobota 29. října 2011)  ⇑

Ještě mi to nedalo.
Path Profiler zobrazuje na vrcholu Lísky dlaždici o velikosti cca 30x30m o výšce 514m, neinterpoluje. Google Earth atd. nedají více než 508m. Geodetická výška je 534.22m, výška dle Frantovy mapy Garmin, který pracuje taky s 30x30 a interpoluje, je 511m.
Zdá se, že ten Path Profiler je poněkud přesnější než ostatní webové nástroje.
Nicméně výška je pořád o 20m nižší a nedá se to vysvětlit dlaždicemi, protože vrchol je dostatečně široký, aby se jich tam pár, 4-6, vešlo. Ani rozdílem geoid-elipsoid, který má být do 2m.

ZH (Sobota 29. října 2011)  ⇑

Data z NASA&NGA jsou distribuována pro USA v rozlišení 1 úhlové vteřiny (30x30m) a pro Evropu 3 as (90x90m). Mapy.cz a vše ostatní na webu, zdá se, používají v Evropě tu síť 90x90m. Přes to vlak nejede...
V Křivkách by nebyl problém přenést aspoň první a poslední bod dle údajů v Azoru, ale to by celkem nemělo smysl, protože mezibody by byly GPS.

Mapy, co umějí altitudu:
Google Maps Find Altitude
GPS Geoplaner
Path Profiler
To poslední umí i zakřivení Země, ne refrakci.

ZH (Sobota 29. října 2011)  ⇑

Tak je to jasné.
Tady jsou skvělé earthtools.org (pro ty, co nemají možnost mít GE). Ovládá se to poněkud jinak, ale docela šikovně, zaměřuje se posouváním mapy proti středovému kříži. V info je uvedeno "The data used here is at a resolution of 3 arc seconds (approximately 90m).", přitom to neinterpoluje, takže půlka III. nádvoří Pr. hradu má 256 a druhá 267m. Data zdá se odpovídají těm v GE a GPSV, takže ty zřejmě také používají tuto databázi. Možná jsou v GE ona vybraná horstva v lepším rozlišení.

ZH (Sobota 29. října 2011)  ⇑

Trochu jsem hledal kolem GPS výšek.
Hory jsou vesměs dle G-E nižší o pár metrů až desítek metrů, např. Sněžka o 12m, Dachstein asi o 60m. Labe u Hřenska je naopak o 13 metrů dle GPS výše než dle topografického modelu.
No, a GPS Visualizer má Dachstein nižší o 260 metrů. Což je asi tím, že v listopadu 2006 byla data v oblasti horstev vylepšena; GPSV vznikl v r. 2003 a nejspíš používá původní databázi.
Model geoidu a elipsoidu se liší zanedbatelně, cca +- 2m.
Kdesi lze stáhnout síť výškových bodů pro USA, buď 15m nebo 30m rozlišení. Pak ještě záleží na interpolaci. DEM
Na Dachsteinu se v GE nejvyšší bod ukazuje někde na stráni dost daleko od zobrazeného vrcholu. Což je zřejmě tím, že je fotka ze šikma, tedy je třeba při určování souřadnic vrcholu na satelitní či orto mapě se orientovat ne dle fotky, ale dle výšky.
Google Earth má nástroj na zobrazení profilu podobný GPSV, který je tedy zřejmě aktuálnější než GPSV, umožňuje zobrazit výšku a souřadnice v kterémkoli bodě trasy a zároveň se bod zobrazí na mapě. Je ovšem třeba trasu zakreslit ne jako měření vzdálenosti, ale jako Přidat cestu. Nebo tam najet např. z Azoru, pak je cesta zakreslena. Ovšem nepochopitelně to zobrazí profil jen střední části cesty, teprve, když se najede co podrobněji na jeden z koncových bodů, zobrazí to správně, tedy při přístupu z Azoru; ale Přidat cestu na delší vzdálenost je vopruz, protože nelze zadat souřadnice druhého bodu.
Takhle se nedá dělat věda ;).

Mimoděk jsem při tom našel reliéfní mapu, bohužel nejde tak daleko, aby zobrazovala číselně výšky kót.

ZH (Sobota 29. října 2011)  ⇑

1,5 km jižně od Windmill Hill je Silbury Hill - kruhová pyramida, a dalšího půl kilometr na jih Avebury Henge.

ZH (Sobota 29. října 2011)  ⇑

Na Windmill Hill je zajímavé, že je v jeho centru křižovatka silnic, které tam vnikají ze čtyř stran. Chce se mi říct "dodnes". To by snad nasvědčovalo nějakému tržišti, mýtnici či fóru. Hm, průměr Windmill Hill je 460 m.

Jestli od Británie po Slovensko a od Rakouska po Skandinávii jsou stovky rondelů postavených možná v rozmezí pár desítek let, nasvědčovalo by to, že šlo o centrálně řízenou říši, nedovedu si představit, že by to při tehdejších možnostech dopravy a komunikace vznikalo jen nápodobou.

ZH (Pátek 28. října 2011)  ⇑

Na 360cities.net je kruhový rozhled ze Žižkovského vysílače, je mlhavě vidět České středohoří a kopce Českého ráje, pohraniční hory ne. Zkoušel jsem přesnost map při pohledu na Milešovku, spojnice probíhá prakticky přes střed jižní fasády Trojského zámku, snad dva tři metry vlevo od středu. Mapy.cz a Google Earth to zobrazují přesně, maps.google.com nikoliv.

Opravil jsem ještě nedostatečnou výšku obrázku Křivek, když je hodně velká vzdálenost.

ZH (Pátek 28. října 2011)  ⇑

Tady píšou, že rondely (causewayed enclosures) v jižní Anglii byly vesměs postaveny v rozmezí pouhých 75 let, Windmill Hill např. někdy v letech 3700 BC and 3640 BC, Whitehawk byl používán 200 let. Nejstarší egyptská pyramida - Džoserova - pro srovnání údajně 2630 BC–2611 BC.