Jan Cinert (Středa 8. února 2012)  ⇑

Z. Homola: S takzvaně lidským faktorem je jistě nutno počítat. Je však starou metodickou chybou představa, že lidé v pravěku byli nějaké dospělé děti, tvořící a myslící nedokonale. To bychom takoví museli být i my, jejich potomci. Podle mne je malba v El Castillo konkrétním sdělením, jenže z pohledu tehdejšího člověka a zároveň i zřejmě subjektivního pohledu tvůrce. Tato bariera mi vždy vadila, protože člověk pak nemá šanci zcela proniknout do podstaty. Abstrahování by mohlo být snahou vyjádřit nehmotné zbožnělé principy a jasně je odlišit od pozemského světa. Co je na malbě konkrétněji si nyní netroufám odhadovat.

Do Austrálie se lidé měli dostat přes Indočínu, takže šli jihem Asie a třeba v Palestině se s neandrtálci mohli setkat. Pro dobu vzniku maleb v El Castillo je na chov dobytka příliš brzo.

J. Čihák: U kamene z Hradu je z pohledu počtářských tabulek důležité, jestli velikost a tvar kamene umožňuje v praxi pokládání kaménků. Ale jako tabulka pomáhající třeba jen ukazováním vytvářet výpočty založené na čtyřnásobcích, by přicházela v úvahu.

ZH (Úterý 7. února 2012)  ⇑

P.S. zapomněl jsem pochválit Janovy počtářské desky, to mi přijde pravděpodobné, myslíte, že k tomu nějak patří ty rozvětvené čáry?

ZH (Úterý 7. února 2012)  ⇑

Jak jsem se dočetl, v El Castillo byly nalezeny vrstvy od doby -120000 let do středověku, ovšem malby se datují do mladého paleolitu kolem -20000 let. (V době tomu předcházející snad v jeskyni koexistovali sapienti s neandrtálci viz, mimochodem zajímavý je spor, zda se (obecně) mohli navzájem mísit, čemuž prý nasvědčují určité podobné znaky v genomu, které jsou ovšem přítomny i u lidí v Austrálii ap., kteří šli plážovou cestou z Afriky a s neandrtálci se nemohli setkat.)
V době maleb na území žili lvi, hyeny, panteři, vlci, rysi, medvědi.
Proto jsem nadhodil ty ohrady pro dobytek (my, co žijeme bez velkých šelem a byli jsme zvyklí na železnou oponu, vnímáme ohrady spíš jako prostředek proti rozprchnutí, ale dřív museli dobytek chránit před šelmami, o tom jsem přemýšlel i u rondelů). Snažím se představit si paleolitické regimenty, ale jde mi to snad ještě hůř než ty chlívy.
Mimochodem, El Castillo je asi 20 km od Altamiry.

Franta (Úterý 7. února 2012)  ⇑

Mě to El Castillo na první pohled připomíná schémata starověkých bitev, která nám kreslil profesor dějepisu na tabuli.

PS: přesměrovávám můj obrázek na ten, který našel pan Homola

J. Čihák (Úterý 7. února 2012)  ⇑

Teď jsem nasbíral pár informací o počítacích deskách. Byly na nich vodorovné nebo svislé rýhy, později žlábky, v nichž se posunovaly počtářské kaménky, viz Salamínská tabule a další. Jiné typy se skládají z řádků a sloupců. Tento má 4 řádky.

ZH (Úterý 7. února 2012)  ⇑

Chtěl jsem o tom něco najít na www, nic moc jsem nenašel, ale tady je fotka, ve chlívech je trošku víc kójí.

Franta (Pondělí 6. února 2012)  ⇑

ZH: Také si vzpomínám na malování tabulek, do kterých se mi ty sloupce nechtěly nějak vejít.

Jan Cinert: Co říkáte na toto?

ZH (Pondělí 6. února 2012)  ⇑

Já jsem takových tabulek nakreslil (obvykle na papír, myslím však, že i do písku, na asfalt ap.) spousty. Potřeboval jsem tabulku třeba o 24 sloupcích, tak jsem udělal obdélník - a jak neumím plánovat - začal jsem od kraje sloupec po sloupci pěkně stejně široké, pak jsem zjistil, že mi to nevyjde, tak jsem sloupce zužoval a pak je eventuálně ještě dělil na menší, aby to vyšlo. Takže je mi jasné, že sloupců tam mělo být 24 ;). Jediná potíž je, že si nemůžu vzpomenout, proč jsem ty tabulky dělal.
Na co jsou ty klikaté bleskovité čáry ovšem nevím, sice mi připomínají Šlemendu, který mi to na písku vždycky rozryl, ale to asi nebude ono. Mohl by to být nákres na stroj na topení šejdířů (klec na provaze).

Jan Cinert (Pondělí 6. února 2012)  ⇑

Nemohu si pomoci, ale já tam 24 x 4 nevidím. Zřetelné je pouze horizontální členění na čtyři řady a jejich vertikální dělení je nepravidelné. To je právě již zmíněný důvod, proč jsem k tomuto dříve raději neuvedl svojí polovičatou hypotézu a učinil tak až na nepřímý nátlak J. Čiháka :-). Ještě jsem zapomněl připomenout, že dělení svislých čar první vrstvy odpovídá příběhu Straby v Lučanské válce: "Udělej kříž mezi nohama koně". Proto je na kameni ležatý kříž mezi dvěma dvojicemi čar.

Nejsem odborníkem na deskové hry, ale vidím to asi takhle. Hrací pole šachů je 8 x 8 = 64 podle osmiletého Venušina cyklu. Proto je zřejmě se vznikem této hry spojen mýtus o přelstění šácha mladou a chytrou královnou, která jej připravila o jmění. Čili obdoba přelstění Judy Támarou (u mne na str. 117, 119, 168 - 169). Šachy se vyvinuly ze hry Čaturanga, která měla čtyři hráče, tedy obdobu čtyř apokalyptických jezdců, Václavových a Borisových vrahů, kteří jsou zjevnou personifikací druhé poloviny Venušina cyklu. K tomu výmluvné vyobrazení na str. 137.

V úvahu přichází i počet 12 x 12 = 144, což jsou rozměry Přemyslova pole podle Jupiterova roku. Pokud by mělo být přítomno 24, tak by to byl hypotetický Cuchulainův a Héraklův cyklus, v němž se setkávají 3 Venušiny cykly a 2 Jupiterovy roky. Nesetkávají se však úplně přesně, na což si stěžuje Hospodin u "dcery Izraelské" v Ezechielovi.

U kamene z Pražského hradu jsou určující čtyři vodorovné řady v druhé vrstvě. Tím by druhá vrstva mohla významově navazovat na první, která je založena na výsledku 2 + 2 = 4. Jedině podle přesného překreslení rytiny je možno uvažovat dále.

J. Čihák (Pondělí 6. února 2012)  ⇑

Samotná šachovnicová kresba mohla sloužit jako počítadlo, třeba na ni ukládali kaménky a něco sčítali, možná při nějaké hře nebo obchodování.

ZH (Neděle 5. února 2012)  ⇑

24 x 4. To bude čtvrthodinový denní rozvrh.

Jan Cinert (Neděle 5. února 2012)  ⇑

Zdá se, že kámen z Pražského hradu má dvě možná spolu nesouvisející struktury. První jsou rozdělující se svislé čáry, které vypadají jako názorná pomůcka při výuce počítání. Vše počíná nahoře "jednou" čárou, která se rozdvojuje na pravého a levého blížence, tedy "dva". Mezi nimi je "třetí" bůh ZO. Blíženci se níže rozdvojují a vzniká 2 + 2 = 4 nebo 2 x 2 = 4 a toto je spojeno ležatým křížem vyjadřujícím "čtyři". Jak a jestli s tímto souvisí druhá vrstva, čili šachovnicová kresba si netroufám vyjádřit ani náznakem.

J. Čihák (Neděle 5. února 2012)  ⇑

Kámen z Pražského hradu mi stále vrtá hlavou a tak bych si tipnul, že na něm hráli nějakou deskovou hru.

Jan Cinert (Neděle 5. února 2012)  ⇑

Dosud jsem se setkával většinou s nepřesvědčivými výklady o "znacích na kamenech" a nezřetelným či nejasným grafickým podáním. Proto jsem na to zatím rezignoval, neboť zorientování se v této záležitosti vyžaduje dlouhodobé cílené studium.

Vycházím ale z toho, že předpísmové piktogramy, řekněme mající původ v neolitu, by měly odrážet spojení slabikových slovních kořenů a číslovek. Čili měly by být odrazem značek, podle kterých se vyprávěly mýty. Například znak dvou proti sobě obrácených C, v Lučanské válce uříznuté uši, zároveň se vyskytující v irských megalitických stavbách, znamená denní blížence Světlo-Stín. Takový znak je jistým dokladem pravosti. Na disku z Faistu se takovými zdají být vlasatá a holohlavá hlava. Jenže u tamnějších dalších znaků to už tak průhledné není, a proto se ani nemohu rozhodnout, zda k disku přistupovat jako k pravému nebo podvrženému. Pravé posvátné sestavy znaků by měly na prvním nebo druhém místě vyjadřovat denní dvojjedinnost a dvoustrannost, tak jako vzásadě začíná většina mýtů. U Kosmy převedeno na pouhé zachování číslovek v obráceném sledu: "mezi dvěma řekami, Ohří a Vltavou, prvá zřídil sídla ...". Něco jiného jsou samozřejmě pozdní severské runy.

Také si myslím, že pravé znaky by měly být víceméně blízké nerozluštěným piktogramům z harappské kultury a také trochu vyvinutějšímu nerozluštěnému mykénskému lineárnímu písmu A. Těžko předpokládat nezměrnou lidskou fantazii při tvorbě znaků, když mýty po celém světě mají shodné struktury a jsou většinou také shodné základní slovní kořeny spojené se základními zbožnělými principy.

ZH (Sobota 4. února 2012)  ⇑

Tady je sreenshot z II. voj. mapování - z geolab.cz, na onom Ovčím vršku u Krušovic byla jakási drobná stavbička (snad kaplička?, Ovčín je dole). Čili bych si tipnul, že ty značky budou opravdu kamenické.