Jan Cinert (Pondělí 6. února 2012)

Nemohu si pomoci, ale já tam 24 x 4 nevidím. Zřetelné je pouze horizontální členění na čtyři řady a jejich vertikální dělení je nepravidelné. To je právě již zmíněný důvod, proč jsem k tomuto dříve raději neuvedl svojí polovičatou hypotézu a učinil tak až na nepřímý nátlak J. Čiháka :-). Ještě jsem zapomněl připomenout, že dělení svislých čar první vrstvy odpovídá příběhu Straby v Lučanské válce: "Udělej kříž mezi nohama koně". Proto je na kameni ležatý kříž mezi dvěma dvojicemi čar.

Nejsem odborníkem na deskové hry, ale vidím to asi takhle. Hrací pole šachů je 8 x 8 = 64 podle osmiletého Venušina cyklu. Proto je zřejmě se vznikem této hry spojen mýtus o přelstění šácha mladou a chytrou královnou, která jej připravila o jmění. Čili obdoba přelstění Judy Támarou (u mne na str. 117, 119, 168 - 169). Šachy se vyvinuly ze hry Čaturanga, která měla čtyři hráče, tedy obdobu čtyř apokalyptických jezdců, Václavových a Borisových vrahů, kteří jsou zjevnou personifikací druhé poloviny Venušina cyklu. K tomu výmluvné vyobrazení na str. 137.

V úvahu přichází i počet 12 x 12 = 144, což jsou rozměry Přemyslova pole podle Jupiterova roku. Pokud by mělo být přítomno 24, tak by to byl hypotetický Cuchulainův a Héraklův cyklus, v němž se setkávají 3 Venušiny cykly a 2 Jupiterovy roky. Nesetkávají se však úplně přesně, na což si stěžuje Hospodin u "dcery Izraelské" v Ezechielovi.

U kamene z Pražského hradu jsou určující čtyři vodorovné řady v druhé vrstvě. Tím by druhá vrstva mohla významově navazovat na první, která je založena na výsledku 2 + 2 = 4. Jedině podle přesného překreslení rytiny je možno uvažovat dále.