Jan Cinert (Středa 8. února 2012)

Z. Homola: S takzvaně lidským faktorem je jistě nutno počítat. Je však starou metodickou chybou představa, že lidé v pravěku byli nějaké dospělé děti, tvořící a myslící nedokonale. To bychom takoví museli být i my, jejich potomci. Podle mne je malba v El Castillo konkrétním sdělením, jenže z pohledu tehdejšího člověka a zároveň i zřejmě subjektivního pohledu tvůrce. Tato bariera mi vždy vadila, protože člověk pak nemá šanci zcela proniknout do podstaty. Abstrahování by mohlo být snahou vyjádřit nehmotné zbožnělé principy a jasně je odlišit od pozemského světa. Co je na malbě konkrétněji si nyní netroufám odhadovat.

Do Austrálie se lidé měli dostat přes Indočínu, takže šli jihem Asie a třeba v Palestině se s neandrtálci mohli setkat. Pro dobu vzniku maleb v El Castillo je na chov dobytka příliš brzo.

J. Čihák: U kamene z Hradu je z pohledu počtářských tabulek důležité, jestli velikost a tvar kamene umožňuje v praxi pokládání kaménků. Ale jako tabulka pomáhající třeba jen ukazováním vytvářet výpočty založené na čtyřnásobcích, by přicházela v úvahu.