J. Čihák (Sobota 4. února 2012)  ⇑

Ještě jsem přemýšlel, jaké tajemství skrývá kámen z Hradu. Další možností je rastr pro nějakou hru, tedy hrací pole, avšak v tom se nevyznám a proto se k tomu nemohu vyjádřit. Mohl to být “hrací kámen“, který nakonec skončil ve zdivu?

ZH (Sobota 4. února 2012)  ⇑

Omlouvám se za nedbalost. Lépe jsem si přečetl ten článeček o hředelských znacích, ono to nakonec vypadá autenticky. Je to zřejmě součástí nějaké zídky, je tam i "sousední rozvalina". Nepochopil jsem, co znamená ono "překreslené znaky", ty právě mi přišly nevěrohodně dobře zachované. Doufám, že to tam ještě je, když kámen váží 15 kg, a jestli nejsou pod zemí další.
Četl jsem si nyní o slovanských, bulharských a maďarských "runách", je těžké se v tom pro laika orientovat. Trochu jsem myslel, že ostatní účastníci diskuse jsou v této oblasti poučenější a mohli by nás usměrnit ;).

Tady je pěkný kousek ze Skandinávie.

J. Čihák (Pátek 3. února 2012)  ⇑

Když jsem viděl runový kámen Karlevistenen z Ölandu a Skartův kámen z Danevirke, tak mě napadlo, že na tajemném kamenu z Hradu je rastr pro runový nápis, ale je to jen pošetilý nápad. Tohle také neprosadím ;).

Další zajímavostí jsou zápisy na Králově stolu, článek 1 a 2. Tyhle věci nelze zlehčovat, avšak na druhé straně je nutné zachovávat objektivitu.

ZH (Pátek 3. února 2012)  ⇑

Nápis u Hředlí připomíná i lineární písmo B (linear B). Svého času jsem tu připomněl asi odmítanou hypotézu o tom, že únětická kultura je podobná mínojské a že Mínojové jezdili do Krušných hor pro cín, než byly objeveny naleziště při moři kolem Lamanšského kanálu, cín byl i na Balkáně. Jan Cinert dokladoval, že se pro dopravu nákladů nepoužívala trasa po Vltavě pro neprostupnost, ale údolím Loděnice (Kačáku). Ten pochopitelně pramení poblíž Hředlí, ale ve svahu Džbánu, takže další směr by šel kolem Kounova na východ nebo sedlem mezi Rovinou a Džbánem severně na Louny, každopádně někde kolem Hředlí či Krušovic.
Ještě jsem přemýšlel, jestli nebyl nápis na skalce odkryt při stavbě onoho plynovou, v tom případě by mohl být prastarý... No, ale předpokládal bych, že při takové stavbě se dělá rutinně záchranný arch. průzkum.
Asi to neprosadím ;).

ZH (Čtvrtek 2. února 2012)  ⇑

Pro zajímavost - písmo Ewoků na Endoru viz, bůhví, jaká písma mají na jiných planetách... Bohužel trpím totální neznalostí fantasy literatury... Tím chci komentovat svou první verzi, že si u Hředle hráli dělníci při stavbě plynovodu ;).
Nicméně tím nechci shazovat zajímavější hypotézy, jen mám hrůzu, že pak přijde nějaké mé dítě a řekne, hele tati, na táboře jsme si hráli na hobity a přesně tohle jsme psali.

Ovšem, co písmo neolitických Vinčů - viz a viz?

J. Čihák (Čtvrtek 2. února 2012)  ⇑

Tajemné znaky na prachovské Fortně

Vrch Bučina, Valdštejnská skála

Stříbrné doly

Nápis na Velestúre

Tajemné znaky na Komberku

Záhadný kámen z Pražského hradu

J. Čihák (Čtvrtek 2. února 2012)  ⇑

Ještě bych se chtěl zmínit o “nejstarším nápisu v Čechách“, viz článek. Řešení je v tomto případě jiné, viz např. Kynžvartský kámen.

ZH (Čtvrtek 2. února 2012)  ⇑

Ta eroze zas není tak pokročilá, na to, že je to porostlé mechem. Srovnával jsem to v hlavě třeba s těmi reliéfy na druhé straně kopce (Ježíš, Světlonoš ap.), nebo se skalními sochami v lese u Kuksu. Ale neumím to řádně posoudit.

Ty značky na Zvíkově jsou kamenické, ne? Tady jsou zase Krumlovské. Před pár lety byla na Pražském hradě výstava na toto téma, ale moc jsem se tomu nevěnoval. Na stavebních prvcích mají logiku, ale ne v lese.

J. Čihák (Čtvrtek 2. února 2012)  ⇑

Ke stáří se nemohu vyjádřit. Na jednom kameni jsou značky zachovalé a na druhém je patrná eroze. Vzpomněl jsem si na tajemné značky, které jsou na Hlízové věži hradu Zvíkov.

ZH (Středa 1. února 2012)  ⇑

Při té příležitosti jsem narazil na skvělou stránku symbols.com.

ZH (Středa 1. února 2012)  ⇑

To je zajímavá hádanka. Přemýšlel jsem o astrologických symbolech, hlaholici, cyrilici, novodobém graffiti. Tolkienovi, různých jiných obrázkových písmech ap., ale nic mě netrklo, nejsem dost vzdělaný. Co si myslíte o stáří, je to pozoruhodně zachovalé, je-li to pískovec, tak bych to osobně řadil někam do doby stavby IKL. Zase ten můj skepticismus ;).

J. Čihák (Středa 1. února 2012)  ⇑

Záhadné kameny se znaky.

ZH (Úterý 31. ledna 2012)  ⇑

Devil's stone near Pravda castle :-) jsem neznal. Jsou tam i Stone hands. Skalních reliéfů je tam víc - Světlonoš aj. Tohle je taky zajímavé: Česká kaplička, byť ne z našeho hlediska.

Franta (Úterý 31. ledna 2012)  ⇑

Na svahu pod Pravdou je Čertův kámen a kus dál od něj je mnohem menší, Čertice. Podle stromů, které jsou u kamene který uvádite, je Čertův kámen mnohem větší, je to spíš skalka. Čertův kámen je také u Mutějovic, ten má být křemencový

Gibbon je také něco slepeného z docela velkých křemenných valounků

ZH (Úterý 31. ledna 2012)  ⇑

Dotyčný kopec nad Nečemicemi je přesně o 100 metrů nižší než Rovina - 426/526 m.n.m. Na úbočí Malého hradiska, i na úbočí Pravdy jsou ve výšce kolem těch 425 metrů pískovcové balvany viz největší zde, vlastně mě napadá, zda to není onen kamenný stůl. Někde jsem o něm cosi četl, ale už to asi nenajdu. Nicméně se zdá, že v oblasti jsou usazené horniny v pořadí odspodu pískovec, opuka, křemenec (jak jsem říkal, bohužel tomu nerozumím, na geology.cz jsou vrstvy popsány odbornějšími názvy, soudím, že ono "místy silicifikované" (slínovce a jílovce) by mohly být křemence. Opuka je prachovitý druh slínovce. Čert se v tom vyznej. Ale zajímavé by byly okolní vrchy se stejnou nebo o něco větší nadmořskou výškou - Pískový vrch v západní části roviny a Džbán - zda tam nejsou podobné balvany.