J. Čihák (Středa 27. června 2012)  ⇑

Dnes jsem chtěl udělat lepší fotografie, ale nad obzorem byl neprůsvitný pás oblačnosti. Před východem Slunce se nad pásem objevil halový sloup, tak mám alespoň nějaký úlovek. Omlouvám se za včerejší údaje. Na mé fotografii se mezi sedlo a 1. paprsek vejde přibližně 3,9 slunečního kotouče. Takže podle mých nepřesných odečtů bude azimut východu ke dni 23.6. kolem 50,9˚. Azor ale počítá 51,2˚, což jste opravil dosazením vysokého tlakového gradientu. Máte pro to nějaké meterologické podklady?

Předkové tady měli všechno důležité: opuku, pískovec, vápenec, rudu, uhlí a po Vltavě splavovali dřevo. Opravdu vhodné místo k založení hradiště a města.

ZH (Středa 27. června 2012)  ⇑

Franta: kdysi jste sem dal odkaz na tento applet.

Zkoušel jsem vypočítat výšku Slunce nad ideálním obzorem podle stupně jeho zploštění.

Tj. Azor spočítal převýšení skutečného proti ideálnímu obzoru 0.61° (Ládví - úbočí Luční hory). Applet pro takovou hodnotu ukázal poměr 1.123 (13°, tlak 1024), zploštění kotouče na fotce je taky takové (vyšlo mi 1.121).

Zploštění Slunce je dáno průchodem celou atmosférou, tedy atmosférickou refrakcí, terrestrická refrakce na ně nemá zřejmě valný vliv, resp. je obsažena v nastavení teploty a tlaku pro výpočet refrakce atmosférické

ZH (Středa 27. června 2012)  ⇑

Odkaz - Simulace atmosférických jevů.

ZH (Úterý 26. června 2012)  ⇑

Ještě bych se chtěl vrátit k Petřínu, Jan Čihák už o tom v minulosti psal, ale nějak jsem se tomu nevěnoval.

Uhelná vrstva byla ve výšce 286 m.n.m, mezi Nebozízkem a Hladovou zdí. Je vidět i na geologické mapě (317). Pod ní až k úpatí Petřína je kreslena železná ruda (548). Je možné, že tyto horniny byly i na severnějších částech stráně, ale byly odtěženy, resp. zpracovány po jejich sesuvu. Při úpatí Petřína byla nalezena při záchranných výzkumech spousta pecí na zpracování rudy. Nevím, jestli je obvyklé, aby uhlí a ruda se nalézaly takto pohromadě, jestli ne, tak byla Praha výjimečná a ta etymologie od pražit (rudu) je důvodná, tehdy se pražením ani nemusel myslet jeden z technologických stupňů, ale celé zpracování.

O Petříně se píše, že tam byla pohanská svatyně Perunova atd., ale to jsou zřejmě jen fantazie Václava Hájka, jediné, co by tomu nasvědčovalo, je že sv. Vavřinec měl cosi společného s ohněm, když byl usmrcen na roštu, byl patronem archivářů, jáhnů, chudých, správců majetku, kuchařů, sklenářů, hasičů, duší v očistci, říkám si, že třeba i hutníků. Tak ty dva kostely, zejména ten na úpatí v centru pecí, nemusely být zabezpečením před pohanskými ohňovými rituály, ale třeba jen patronátem hutníků.

Taky se píše, že popravčí místo bylo na temeni Petřína, nevím, jestli je to doloženo. V knize Jana Zavřela je výčet archeologických nalezišť, vesměs jsou kolem paláců při úpatí, nahoře jedině restaurace Petřínské terasy (U Černého vorla) byla prozkoumána. Na temeni zřejmě žádné sondy dělány nebyly.

ZH (Úterý 26. června 2012)  ⇑

Adresa inverze je identická, ale asi to mají zabezpečené proti zobrazování z cizích odkazů, už jsme na podobný jev narazili.

To je dobrá metoda, s průměrem Slunce (0.52444°) a sedlem. Mně to ale ukazuje, že první paprsek Slunce vyšel o 3,7 kotouče vlevo od sedla, což by dělalo 52.9 - 1.94 = 50.96. Musíme to zkonfrontovat. Vlastně - já to fotil 23.6., vy tentýž den? Refrakce se mohla změnit.

J. Čihák (Úterý 26. června 2012)  ⇑

Letní inverze
Nízká inverzní oblačnost

J. Č. (Úterý 26. června 2012)  ⇑

Je chyba v adrese. Správná adresa odkazu "inverzí" je:

www.ergis.cz/krkonose/iframe.php?lang=cz&ID=12&page=photos&path=gallery

J. Čihák (Úterý 26. června 2012)  ⇑

S tím focením nejsme sami: “Nezapomenutelným zážitkem může být pozorování východu slunce nad Sněžkou, či přímo z ní. Nezřídka se tam za krásného počasí sejde i kolem padesáti diváků.“ Jedno foto, serie.

Východ Slunce nad inverzí (Sněžka). Takže jsem nevyfotil klam, ale opravdové mraky pod Krkonošemi.

Na vyhlídce - Studniční hora/Sněžka 52,9˚.
Na vyhlídce - východ Slunce 52,9˚-1,5˚=51,4˚ (-3 kotouče přibl. -1,5˚).

ZH (Úterý 26. června 2012)  ⇑

Moc nerozumím tomu 52.9 versus 51.4, co je tedy azimut prvního paprsku? Mně to vyšlo 23.6. 50.83, těch pár metrů výšky stanoviště takovou roli nehraje.
Moje stanoviště bylo na cestě K Ovčínu, přesná výška dle Maruschky je 313 m, dle GPS 315 m.

J. Čihák (Úterý 26. června 2012)  ⇑

Na mých snímcích je vidět, že Slunce vyšlo přibližně o 3 kotouče vlevo od sedla Studniční hora/Sněžka. Azimut z ostrohu Na vyhlídce 328 m (50°8'27.705"N, 14°28'36.981"E, vedle Hvězdárny Ďáblice) je 52.9˚. Azimut slunovratového východu je tedy přibližně 51,4˚. Azor vypočítal 51,2˚. Při prvním pozorování a focení mi připadalo, že Slunce vychází příliš nalevo, ale zdání bývá klamné. Na nejvyšším místě Krkonoš bude Slunce vycházet kolem 7.7. 2012. V uložení Hvězdárna Ďáblice - Stříbrné návrší máte chybu. Hvězdárna byla postavena v nadmořské výšce 325 m a výška ostrohu je 328 m.

ZH (Úterý 26. června 2012)  ⇑

Zase jsem byl zbrklý, ten výpočet úhlu převýšení taky není přesný, protože vzdálenost se neshoduje s ortodromou...

ZH (Pondělí 25. června 2012)  ⇑

Jan Čihák: myslel jsem, že od hvězdárny kvůli stromům není vidět a neměl jsem už čas to jít vyzkoušet, proto jsme se nesrazili ;). Nejen z mého stanoviště, ale i z ještě nižší silničky od hřbitova byly Krkonoše pěkně vidět, jsem asi podivín (když to na netu nikoho nenapadlo fotit a publikovat), ale ta fotka mi fakt udělala radost. Jsem zvědavej na ty vaše.

Franta: äparentní - je to tak, jak říkáte.
Ministrův vzorec: jeho principu bohužel nadále nerozumím, ani jsem se pravda nikdy nesnažil. V Azoru jsem pak použil jeden z více složitých astronomických vzorců, které jsem různě posbíral, rozumím mu o to méně, čím je složitější, hlavně se mi líbil, že, jak počítá s nějakými nepravidelnostmi či co, už si to nepamatuju, tak mi nehází dva slunovraty, jako ty ostatní, protože ty halt mechanicky počítaly stejně ke slunovratu jako od něj. Součástí toho převzatého výpočtu byl i refrakční koeficient, který je pak možno v Azoru měnit. Koupil jsem si tehdy i bibli astronomů Astronomical Algorithms od Meuse, ale než mi přišla, přestalo mě to bavit a hlava už mi to odmítala brát, nicméně většina vzorců na internetu stejně pochází z ní. Mohu zapůjčit, mám ji teď jen ze snobství ;).

Výpočet převýšení ovšem můžu vysvětlit, máme úsečku od středu Země k bodu pozorovatele a druhou od středu Země k cíli do takové výšky nad zemí, aby protínala tečnu (k zeměkouli) od pozorovatele. Dohromady to tvoří pravoúhlý trojúhelník.
Úsečka, představující jeho výšku postavenou na přeponě, jej rozděluje na dva menší, též pravoúhlé, zajímá nás ten při povrchu Země, a tam spočítáme patřičný úhel od pozorovatelny a odečteme jej od obdobného trojúhelníku, kdy je cíl zvýšen o horu (nebo stožár). Oproti tomu jednoduchému arctangentu je rozdíl ten, že vlastně ten například stožár s cílem je kolmý k povrchu zeměkoule, nikoliv však k tečně vycházející z pozorovatelny, k té je šikmý, což způsobuje prodloužení rozdílu mezi start-pata stožáru a start-špička stožáru, což je ovšem vůči celkové vzdálenosti nepatrné.
Když už jsem se tím zabýval, hodil jsem to do Gonia, takže ve zdrojáku se to dá zkontrolovat.

Franta (Pondělí 25. června 2012)  ⇑

Co se míní tím aparentním východem Slunce podle Stelaria? Střed Slunce zvednutý refrakcí do nulové altitudy?

Franta (Pondělí 25. června 2012)  ⇑

Já se v obzorové problematice pořád ještě ztrácím. Začali jsme počítat podle vzorečku, kterému Z. Ministr říká základní vztah. Jeho vyjádření je:
cos A = sin D / cos B (A azimut, D deklinace Slunce, B zeměpisná šířka)

Tento vztah vznikne zjednodušením složitějšího vztahu zavedením předpokladu, že platí pro střed Slunce ve výšce H za předpokladu, že R=H=0,5° - zavedením těchto hodnot se ze složité rovnice stane ta jednoduchá.

Dále Ministr pracuje se vzorečkem, podle kterého lze vypočítat snížení vzdáleného obzoru. Uvádí přibližný vzoreček, který užil K.Mišoň, ten je:
vzdálenost*vzdálenost/průměr zeměkoule
Ovšem Mišoň prý uvádí tabulku hodnot do 10 km. Ministr jej používá při výpočtu deklinace Slunce (západ Slunce nad Krušnými horami z Ondřejova - tj. pro vzdálenost asi 35 km (Ondřejov - sv. Vít).
Hodnota vypočtená pro 100 km je podle Ministra už zásadně špatně - to, že je to špatně prý dokládá snímek se západem Slunce nad Krušnými horami. No a tady jsem nepochopil proč je horizont v úrovni linie hřebenu Krušných hor (od strany 54 v Géniové dávnověku)

J. Čihák (Pondělí 25. června 2012)  ⇑

To jsme se málem srazili. Já jsem ten východ fotil nahoře u hvězdárny. Překvapilo mě, že Slunce vychází více vlevo, než jsem očekával a tak jsem azimut přisuzoval velké boční refrakci, ale ta prý dosahuje podstatně menších hodnot než vertikální. Pak jsem se zasmál nápadu, že máme rok 2012 a už to začíná. 21.6. jsem vyfotil pás mraků pod horizontem. K určení výšky mi posloužil komín v Třeboradicích. Tohle určitě způsobila velká refrakce, mohl to být klam bez spodního zrcadlení.