ZH (Úterý 26. června 2012)

Ještě bych se chtěl vrátit k Petřínu, Jan Čihák už o tom v minulosti psal, ale nějak jsem se tomu nevěnoval.

Uhelná vrstva byla ve výšce 286 m.n.m, mezi Nebozízkem a Hladovou zdí. Je vidět i na geologické mapě (317). Pod ní až k úpatí Petřína je kreslena železná ruda (548). Je možné, že tyto horniny byly i na severnějších částech stráně, ale byly odtěženy, resp. zpracovány po jejich sesuvu. Při úpatí Petřína byla nalezena při záchranných výzkumech spousta pecí na zpracování rudy. Nevím, jestli je obvyklé, aby uhlí a ruda se nalézaly takto pohromadě, jestli ne, tak byla Praha výjimečná a ta etymologie od pražit (rudu) je důvodná, tehdy se pražením ani nemusel myslet jeden z technologických stupňů, ale celé zpracování.

O Petříně se píše, že tam byla pohanská svatyně Perunova atd., ale to jsou zřejmě jen fantazie Václava Hájka, jediné, co by tomu nasvědčovalo, je že sv. Vavřinec měl cosi společného s ohněm, když byl usmrcen na roštu, byl patronem archivářů, jáhnů, chudých, správců majetku, kuchařů, sklenářů, hasičů, duší v očistci, říkám si, že třeba i hutníků. Tak ty dva kostely, zejména ten na úpatí v centru pecí, nemusely být zabezpečením před pohanskými ohňovými rituály, ale třeba jen patronátem hutníků.

Taky se píše, že popravčí místo bylo na temeni Petřína, nevím, jestli je to doloženo. V knize Jana Zavřela je výčet archeologických nalezišť, vesměs jsou kolem paláců při úpatí, nahoře jedině restaurace Petřínské terasy (U Černého vorla) byla prozkoumána. Na temeni zřejmě žádné sondy dělány nebyly.