Franta (Pondělí 25. června 2012)

Já se v obzorové problematice pořád ještě ztrácím. Začali jsme počítat podle vzorečku, kterému Z. Ministr říká základní vztah. Jeho vyjádření je:
cos A = sin D / cos B (A azimut, D deklinace Slunce, B zeměpisná šířka)

Tento vztah vznikne zjednodušením složitějšího vztahu zavedením předpokladu, že platí pro střed Slunce ve výšce H za předpokladu, že R=H=0,5° - zavedením těchto hodnot se ze složité rovnice stane ta jednoduchá.

Dále Ministr pracuje se vzorečkem, podle kterého lze vypočítat snížení vzdáleného obzoru. Uvádí přibližný vzoreček, který užil K.Mišoň, ten je:
vzdálenost*vzdálenost/průměr zeměkoule
Ovšem Mišoň prý uvádí tabulku hodnot do 10 km. Ministr jej používá při výpočtu deklinace Slunce (západ Slunce nad Krušnými horami z Ondřejova - tj. pro vzdálenost asi 35 km (Ondřejov - sv. Vít).
Hodnota vypočtená pro 100 km je podle Ministra už zásadně špatně - to, že je to špatně prý dokládá snímek se západem Slunce nad Krušnými horami. No a tady jsem nepochopil proč je horizont v úrovni linie hřebenu Krušných hor (od strany 54 v Géniové dávnověku)