ZH (Středa 17. října 2012)  ⇑

Ještě jsem zapomněl odkaz na to, co prý řekl Mgr. Kelly (viz druhou stránku aj.) Viz.

ZH (Středa 17. října 2012)  ⇑

Nemyslel jsem samozřejmě, že by sesedl kámen, ale malta, nebo jaké tam bylo pojivo. To by mohlo zapříčinit oddrolení pláště. Voda se dovnitř jistě nedostala, ostatně tam po dobu existence pyramid moc nepršelo, natož aby pyramida promrzla... Ale malta nemá z centra rozsáhlé spáry kam uniknout, tak asi k sesednutí dojít nemůže.

Pokud by někdo řekl kreslířovi, aby namaloval rovnostranný jehlan (pyramidu), kreslíř by mohl buď namalovat nižší než rovnostranný trojúhelník, nebo rovnoramenný pravoúhlý, nebo dvakrát přeškrtnutý čtverec. Pokud by měl namalovat krychli, byl by to čtverec, obdélník nebo šestiúhelník. Pokud osmistěn, byl by to kosočtverec, čtverec nebo šestiúhelník. Pokud by to chtěl odlišit od ostatních jmenovaných těles, zároveň zachytit všechny rohy, bude to onen šestiúhelník. Krom nativních indiánů těch sedm směrů bylo i u taoistů (viz). Nechápu pořád, co je obtížného na prostorové představě osmistěnu jakožto šestiúhelníku v dvourozměrném zobrazení. Ani, co je divného na představě univerzálního směru Sem, opozičního proti všem jednotlivým ostatním směrům, Centrum je symbolizováno např. jako duše nebo Bůh.

Nevím, jestli je šestka v šedesátkové soustavě nějakým významným číslem, je jedním z 12 dělitelů, spolu s desítkou, dvanáctkou, pětkou atd. Ani jsem si neuvědomil, že Babyloňané používali pro zápis v šedesátkové soustavě soustavu desítkovou.
I kdyby šestka byla zásadním číslem, je pro nás desítkáře magická jedenáctka?

Jan Cinert (Středa 17. října 2012)  ⇑

Samotný kámen se nesesedne. Jedině by do spár musela dlouhodobě pronikat voda, ta způsobit erozi ve spárách a tím zmenšení bloků i na jejich zakrytých stranách. To mi zvláště v Egyptě připadá méně pravděpodobné. V pyramidách byly nalezeny prostory, které byly vyplněné jen pískem, namísto plného vyzdění. Postupné drobné vyplavování a vytlačování písku by mohlo způsobit sednutí vršku. Pro prokázání této možnosti by se musela "zrentgenovat" celá pyramida, což je zřejmě nad naše možnosti.

Časté používání čísla sedm mi nedalo spát a nalezl jsem řešení, jak jinak, nežli skrze pohádky, někdy lépe zachovávající původní podstatu než zdeformované staré mýty. Odmítnutí sedmičky jako "všechno" jsem zde již zdůvodnil nemožností připočítat střed k šesti směrům. Za správné považuji významový obsah "mnoho", jak k tomu došli již dříve jiní. Nejedná se ovšem o odraz primitivní znalosti počítání pouze do šesti, to by takové nazírání již dávno zaniklo. Pojem vznikl až při užívání šedesátkové soustavy, kdy násobky sedmi byly nad rámec násobení šesti. Takže při užívání šedesátkové soustavy bylo vše spojené s číslem sedm nad rámcem možného a bylo abstrahováno do významu "mnoho". Dokládá to ten samý případ s devítkou. Ta je nad rámec chápání při počítání v dvojkové soustavě a používání osmiletého cyklu. Takže i devět mělo ve své době význam "mnoho", byť samotné pojmenování této číslovky vychází z významu "nový, druhý, další". Při použití desítkové soustavy mohla získat význam "mnoho" číslovka sto (10 x 10). V tomto případě je nutná obezřetnost, protože se také může jednat o 100 lunací. Takže proto máme v pohádkách nejen sedmero řek atd., ale i devatero řek atd. a líté saně mají sedmero, devatero nebo sto hlav. Sedmička je pak "šťastné číslo" proto, že vyjadřuje "mnoho".

ZH (Úterý 16. října 2012)  ⇑

Tady je uvedeno, že 230.25-230.39 m odpovídá původní šířce pyramidy, 227.29 současné. (Jak změřili na setinu stopy či metru původní šířku, mi tedy jasné není.) Výšky uvádějí obdobně jako všichni.
Výšku pyramidy měřil prý dle Diogena už Thalés z Milétu podle stínu, který dopadá ve stejném úhlu jako stín tyče.

No, našel jsem ještě fotku od K. Josta www.jostimages.com, z tohoto pohledu by čtyřstěn z rovnostranných trojúhelníků měl mít stěny v úhlu 45°, což celkem vychází, zdá se to být záměrem, i když tam mírná nepřesnost je (ne úplně přesné stanoviště, zkreslení objektivu, perspektiva či co). A pokud platí, že byly všechny tři velké pyramidy v Gíze původně se stejným sklonem (viz minulý nákres, tak by mohlo jít o ona ideální tělesa.

Sice jsem četl, že kamenné bloky jsou tak přesné, že se tam nedá zastrčit žiletka, ale na některých fotkách je patrné, že je mezi nimi tlustá vrstva malty. Je možné, že by bloky opravdu časem sesedly a tím se stěny zaoblily a pyramida snížila?

J. Čihák (Úterý 16. října 2012)  ⇑

Pyramidy jsou sestaveny ze dvou geometrických obrazců – čtverec a trojúhelník. Tím je symbolizován součet 4+3=7 (7 stran, 7 vrcholů a 7 úhlů).

ZH (Úterý 16. října 2012)  ⇑

Co se hry s čísly týče, musím se přiznat, že jsem doposud byl v zajetí arabského zápisu, teprve teď mi došlo, že třeba Římané si hráli úplně jinak atd.

S rozměry pyramid je to celé na vodě. Například Otto uvádí šířku základny Velké pyramidy 227,4 m, skutečná výška 137,16 m, nejspíš jde o přepočet ze stop, nyní se uvádí 230,4 m. Je to tím, že třeba dřív nebyla spodní řada kamenů obnažena? Nebo to někdo změřil na Google mapách? Na těch jsou pyramidy přesné čtverce orientované shodně se světovými stranami, přitom očividně nejsou vyfoceny orto, tedy původně šlo o nějaké nepravidelné čtyřúhelníky, počítačově upravené do výsledného tvaru a velikosti. Velká pyramida měla jistě plášť podobný té druhé, kde je ho zbytek. Co se myslí původní výškou pyramidy? Doplnění současného stavu do špičky? Nebo s pláštěm? Pak by úvahy o pyramidálním palci, stopě a jejich násobcích byly ještě nesmyslnější, než jsou. Někde jsem četl, že zdi jsou konkávní a reagoval, že jde o překlep. Prostým okem to asi nikdo nezjišťoval, ale na fotkách, přičemž teleobjektiv, aspoň jako součást zoomu, dělá poduškovité zkreslení, širokoúhlý soudkovité. Jak byla výška změřena? Je možné, že to kdysi kdosi změřil nepřesně (ono to vypadá exaktně, na decimetry, ale třeba to kdysi někdo jen dopočítal ve stopách podle základny, nebo poloamatérsky změřil), ev. se zaměnila skutečná a původní výška, a od té doby se to opisuje furt dokola, jak už jsem se s takovým principem setkal mnohokrát? Oficiální odborníci na egyptologii a geodézii nemají motivaci to přeměřovat, ostatně získat na to povolení je v dnešní době stěží možné, pronést pokladnou přístroje amatérsky je nemožné, na pyramidu se nesmí lézt atd., tak nám, co fantazírujeme nad těmito věcmi, nezbývá než přejímat někde zapsané rozměry, které nemusí být přesné.

Co se týče druhé největší pyramidy a jejího sklonu, autor dotyčné tabulky vychází z dnešní šířky základny a původní výšky, která je ovšem, na rozdíl od základny, i s pláštěm.

Jan Cinert (Úterý 16. října 2012)  ⇑

Aniž bych bych se tlačil do klubu skeptiků, musím upozornit na danou skutečnost. Chyba v počítání 1 x (3 + 3) versus 1 + 3 + 3 mohla vzniknout až v úpadku počítání podle Jupiterova roku, tzn. v době uplatňování devatenáctiletého Oráčova cyklu. Ve Starém zákoně je to dokumentováno rozdílem použití číslovek v Jákobově příběhu a Josefově příběhu. Dosavadní naivní snaha o datování těchto příběhů je obdobou dat v Hájkově kronice. Doloženě je tuto přeměnu možno vložit do období 2. polovina 2. tisíciletí až 1. polovina 1. tisíciletí př. n. l. To znamená do doby hodně vzdálené stavbě pyramid.

Sneferuova pyramida byla zalomená.

Z pohledu stavaře je základní půdorys, tedy čtverec vepsaný do kruhu, čili svastika odpovídající polovině osmiletého cyklu. To co se vztyčí na tomto půdorysu je již sofistikovaná nadstavba. V tomto případě je prostor pro úvahy, kterým fandím, a mohlo by se najít něco nového.

ZH (Pondělí 15. října 2012)  ⇑

Ještě jsem uvažoval, zda ony křivé stěny nejsou jen soudkovité zkreslení širokoúhlého objektivu, je to možné. Našel jsem na veteranstoday.com tuto fotku a nanesl na ni tři přesně rovnoběžné přímky, ono to vypadá, že jsou, resp. byly, stěny rovnoběžné, a ta zadní Velká pyramida má opravdu lehce zakřivenou hranu. Upřímně řečeno, jistotu jsem nezískal.

JČ: 16=7 je dobré.

J. Čihák (Pondělí 15. října 2012)  ⇑

Pyramidová základna a plášť mají dohromady 8 hran a 16 úhlů (4+3+3+3+3). 16=2 na čtvrtou. Tím však nechci tvrdit, že to souvisí s hexadecimální číselnou soustavou. Myslím si, že “vnitřní“ neboli magická hodnota čísla 16 je 1+6=7. U pyramid byla asi nejdůležitější špička, viz pyramidion.

ZH (Pondělí 15. října 2012)  ⇑

Přemýšlel jsem nad těmi rozměry Velké pyramidy, tady je tabulka s poměry výšky a základy, pozoruhodné je, že vedlejší druhá velká pyramida splňuje onen rovnostranný tvar, a řada dalších z jiného místa a období taky.

Srovnávat tvar pyramid podle fotek je ošidné, protože i když jsou na stejné fotce, úhel ke každé z nich je jiný.
Nicméně jsem nabyl dojmu - a někde se to i píše, že stěny Velké pyramidy jsou konvexní (někde se píše konkávní, to je asi ale překlep). Konkrétně si myslím, že horní část pyramidy je sesedlá či erodovaná, původně měla zřejmě také plášť, který se celý oddrolil a mohl s sebou vzít i nějaké obvodové kameny, nevím. Anebo je to nějaká stavební finta, aby choulostivý apex byl tlustší. Viz.

ZH (Neděle 14. října 2012)  ⇑

Pokud by to tak bylo, byl by to opravdu jehlan z rovnostranných trojúhelníků a výška by byla oněch 163 metrů. Tady si s těmi to věcmi nějaký stopař vyhrál (je to ovšem ve stopách, anglicky a dlouhé, tak jsem to prozatím odložil). Jak to amatérsky ověřit nevím, na fotkách to zkresluje perspektiva.

Podložím je tam tuším vápencová tabule, na jednom rohu se příliš skláněla, proto byla vyzděna, jak jsem se dočetl.

Mám pocit, že na místě byla původně obdoba naší Macochy ;). Dnes už nikdo neví, že pod pyramidou je ponorná řeka, druhdy s přístavištěm pro sluneční bárky. Anebo lom obdobný Amerikám u Karlštejna.

Jan Cinert (Neděle 14. října 2012)  ⇑

V Pichoanovi jsem našel informaci, že u Chufevovy pyramidy je původní výška poloměrem kružnice opsané kolem půdorysu. Ale asi to nebylo pravidlem, když jiné pyramidy mají jiný tvar. Více jsem to nestudoval. Měl jsem zato, že před stavbou pyramidy bylo srovnáno skalní podloží do roviny. Teď jsem se dočetl na internetu, že Rachefova pyramida v sobě navíc obsahuje skalnatý výběžek. Nezvětralá skála je vždy nejlepší podklad pro zakládání, takže si myslím, že i starým Egypťanům šlo o to, aby se dostali na nezvětralé podloží právě zarovnáním plata.

ZH (Sobota 13. října 2012)  ⇑

Ty první dva odstavce nemá smysl komentovat, už jsem to dostatečně vysvětlil.

Všechny námitky stran dvojité pyramidy jsem si samozřejmě uvědomoval, nicméně faraoni to jistě nedělali pro světskou slávu, ale pro bohy... Míru nesmyslně vynaložených nákladů nelze racionálně hodnotit.

Jediný problém je, že aby pyramida sestávala z rovnostranných trojúhelníků, musela by být vysoká 163 metrů, přičemž nyní má 138,8 a původně 146,5, aby se sekli stavitelé, je zcela nemožné, a aby to spletli dnešní geodeti, je také nemožné, ergo to nebyl jehlan z rovnostranných trojúhelníků, a tudíž ani pravidelný osmistěn a nemusím se namáhat s přesvědčováním a vy s vyvracením ;).
Jen mi napadá, že stavitelé museli být vystrašení, zda podloží takovou zátěž vydrží, když bylo nota bene provrtáno chodbami (před, nebo po výstavbě pyramidy?). Takže nějaké základy by pyramidy mít měly, ale jaké? Asi se nějaké sondy dělaly...

Jan Cinert (Sobota 13. října 2012)  ⇑

Já asi v těchto případech zůstanu u skeptiků. Vycházím z toho, že všelijaké používané ideogramy musely být srozumitelné všem a zkratkovitě vyjadřovaly něco, co bylo součástí života lidí, nebo alespoň komunity. Sofistikované poznatky jedinců, které byly nesrozumitelné pro běžné lidi, se tak nemohly stát běžně používanými znaky.

Dvojrozměrný Sedmiramenný svícen vznikl, jak se dá odvodit z mezopotámských pečetí, připevněním křížem tří příčných klacků na tyč. Takže byly 3 koncové body (ramena) na jedné straně a 3 na druhé. Teprve když se z toho stal psaný ideogram došlo k chybě a započítala se i původní špička tyče. Zároveň někdo dostal nápad na tomto principu udělat svícen, původní klacky ohnout a na všechny koncové body umístit sedm misek pro svíčky. S tím "střed" ze sedmi směrů nemůže mít žádnou souvislost. Představím-li si mudrce, který svým žákům vysvětluje princip světa, tak ukazuje nahoru a dolů, na východ a západ, sever a jih, to je 6 směrů. Nemůže přitom během výkladu najednou odběhnout třeba na západ a ukazovat sedmý směr ze západu na místo kde předtím stál, čili na "střed". To by asi žáci koukali, co je to za bláznivého dědka :-).

Při poukazu na Dänikena jsem asi dost nevyjádřil praktický pohled stavaře. Už sama stavba nadzemní pyramidy byla velká ekonomická zátěž a nedovedu si představit, že by se dělala ještě nákladnější podzemní pyramida, kterou by přitom nikdo neviděl. Faraon stavěl pyramidu na věčně přetrvávající svojí slávu. Takže by spíše stavěl nadzemní pyramidu ještě větší, namísto budování podzemní pyramidy. Tunové kvádry tehdy šoupali, takže bylo jednoduší šoupat materiál z větší vzdálenosti, nežli vyzdvihávat z hloubky. Pyramidy se nestavěly souběžně.

Také si myslím, že asi původně chtěli dosáhnout rovnostranného trojúhelníku. Nejspíš udělali chybu u výpočtu při naklonění trojúhelníka.

ZH (Sobota 13. října 2012)  ⇑

Opravdu jste skeptik. Já na to nepotřeboval počítačovou animaci, dovedl jsem si to představit v duchu, jen pro názornost jsem tam dal obrázek a animaci. Pokud je má vloha mimořádná, pak dřív stačilo stisknout dvakrát prsty kuličku z hlíny, aby se získal octaeder (věřte nebo ne, dělal jsem to v dětství stokrát), nebo najít krystal např. kupritu a zkrátka se na ně podívat. Nicméně platónská tělesa byla známa ve starověku a byla považována za znázornění čtyř základních živlů ap., stejně jako hexagram.

Co se směru "do středu, sem" týče, myslel jsem, že budete mít radost, je to obdoba osy sedmiramenného svícnu ap., to je čísla, které se prý tak zvláštně chovalo.

Nevím, co má můj nápad společného s Dänikenem, to nemuseli stavět mimozemšťani. Motiv stavby pyramid, tak neuvěřitelně naddimenzovaných a z našeho hlediska pošetilých staveb, je tak málo pochopitelný, že lze uvažovat o lecčems. Jestli dokázali navršit takovou masu nad zem, je "jen" dvakrát větší námaha vytvořit to i pod zemí.
Jelikož chodby jdou nejenom do nadzemní části pyramidy, ale i do podzemní, není představa, že by buď skutečná, nebo aspoň myšlená pyramida byla i pod zemí. To druhé ovšem vyžaduje jistou prostorovou představivost ;).
Tudíž: vyhloubili jámu o tvaru pravidelného čtyřbokého jehlanu, z vytěženého materiálu postavili menší dvojitou pyramidu, z její díry před tím další pyramidu atd., proto jsou pyramidy různě velké ;). A teprve tu hlavní pak zaplnili převezenými kamennými bloky a vystavěli z nich i nadzemní část. Samozřejmě, jak jsem říkal, mohli to odfláknout a podzemní část byla virtuální, ale to by faraon asi neskous.
Zajímavé je, že trojúhelník pláště pyramidy podle udávaných 'původních' rozměrů je 230*220*220 metrů, což se blíží rovnostrannému trojúhelníku, bylo by divné, kdyby nechtěli udělat trojúhelník rovnostranný, něco tu nehraje.