Jan Cinert (Středa 17. října 2012)

Samotný kámen se nesesedne. Jedině by do spár musela dlouhodobě pronikat voda, ta způsobit erozi ve spárách a tím zmenšení bloků i na jejich zakrytých stranách. To mi zvláště v Egyptě připadá méně pravděpodobné. V pyramidách byly nalezeny prostory, které byly vyplněné jen pískem, namísto plného vyzdění. Postupné drobné vyplavování a vytlačování písku by mohlo způsobit sednutí vršku. Pro prokázání této možnosti by se musela "zrentgenovat" celá pyramida, což je zřejmě nad naše možnosti.

Časté používání čísla sedm mi nedalo spát a nalezl jsem řešení, jak jinak, nežli skrze pohádky, někdy lépe zachovávající původní podstatu než zdeformované staré mýty. Odmítnutí sedmičky jako "všechno" jsem zde již zdůvodnil nemožností připočítat střed k šesti směrům. Za správné považuji významový obsah "mnoho", jak k tomu došli již dříve jiní. Nejedná se ovšem o odraz primitivní znalosti počítání pouze do šesti, to by takové nazírání již dávno zaniklo. Pojem vznikl až při užívání šedesátkové soustavy, kdy násobky sedmi byly nad rámec násobení šesti. Takže při užívání šedesátkové soustavy bylo vše spojené s číslem sedm nad rámcem možného a bylo abstrahováno do významu "mnoho". Dokládá to ten samý případ s devítkou. Ta je nad rámec chápání při počítání v dvojkové soustavě a používání osmiletého cyklu. Takže i devět mělo ve své době význam "mnoho", byť samotné pojmenování této číslovky vychází z významu "nový, druhý, další". Při použití desítkové soustavy mohla získat význam "mnoho" číslovka sto (10 x 10). V tomto případě je nutná obezřetnost, protože se také může jednat o 100 lunací. Takže proto máme v pohádkách nejen sedmero řek atd., ale i devatero řek atd. a líté saně mají sedmero, devatero nebo sto hlav. Sedmička je pak "šťastné číslo" proto, že vyjadřuje "mnoho".