Jan Cinert (Sobota 13. října 2012)

Já asi v těchto případech zůstanu u skeptiků. Vycházím z toho, že všelijaké používané ideogramy musely být srozumitelné všem a zkratkovitě vyjadřovaly něco, co bylo součástí života lidí, nebo alespoň komunity. Sofistikované poznatky jedinců, které byly nesrozumitelné pro běžné lidi, se tak nemohly stát běžně používanými znaky.

Dvojrozměrný Sedmiramenný svícen vznikl, jak se dá odvodit z mezopotámských pečetí, připevněním křížem tří příčných klacků na tyč. Takže byly 3 koncové body (ramena) na jedné straně a 3 na druhé. Teprve když se z toho stal psaný ideogram došlo k chybě a započítala se i původní špička tyče. Zároveň někdo dostal nápad na tomto principu udělat svícen, původní klacky ohnout a na všechny koncové body umístit sedm misek pro svíčky. S tím "střed" ze sedmi směrů nemůže mít žádnou souvislost. Představím-li si mudrce, který svým žákům vysvětluje princip světa, tak ukazuje nahoru a dolů, na východ a západ, sever a jih, to je 6 směrů. Nemůže přitom během výkladu najednou odběhnout třeba na západ a ukazovat sedmý směr ze západu na místo kde předtím stál, čili na "střed". To by asi žáci koukali, co je to za bláznivého dědka :-).

Při poukazu na Dänikena jsem asi dost nevyjádřil praktický pohled stavaře. Už sama stavba nadzemní pyramidy byla velká ekonomická zátěž a nedovedu si představit, že by se dělala ještě nákladnější podzemní pyramida, kterou by přitom nikdo neviděl. Faraon stavěl pyramidu na věčně přetrvávající svojí slávu. Takže by spíše stavěl nadzemní pyramidu ještě větší, namísto budování podzemní pyramidy. Tunové kvádry tehdy šoupali, takže bylo jednoduší šoupat materiál z větší vzdálenosti, nežli vyzdvihávat z hloubky. Pyramidy se nestavěly souběžně.

Také si myslím, že asi původně chtěli dosáhnout rovnostranného trojúhelníku. Nejspíš udělali chybu u výpočtu při naklonění trojúhelníka.