Jan Cinert (Pátek 1. února 2013)  ⇑

Rok 885, kdy měl pro Bořivoje Svatopluk dobýt Čechy a umožnit mu návrat do Prahy, je zcela vymyšlené datum, které nemá žádnou oporu v písemných pramenech a nezapadá do časové osy. Podle něho se udělalo datování založení kostela Na baště Bořivojem a od tohoto omylu se odvíjí další datování archeologických vrstev a keramických střepů. Je to prostě bludný kruh.

Konečně jsem dodělal článek o Cernonnovi a Strettwegském vozíku. Jako obvykle, to co mělo trvat týden, trvalo skoro měsíc. Ale vyplatilo se. Konečně jsem si vyřešil dlouho odkládaný rozpor u splývání pojmů Bůh počasí (bůh ZO) a Bůh jarní rovnodennosti. U keltských bohů s tím měli problém již staří Římané. Jak je u revizních výzkumů zvykem, došel jsem k posunutým závěrům a výkladům, ale alespoň už k tomu nebudu vykládat nějaké nepřesnosti, jak se stalo i v této diskuzi. V článku jsou ještě nějaké překlepy a zapoměl jsem i něco doplnit, ale nedočkaví :-) už to mohou číst.

J. Čihák (Pátek 1. února 2013)  ⇑

Omlouvám se za špatné časové uspořádání. Mnich sázavský s tím nemá nic společného, neboť jeho text se nacházel v Sázavském klášteře až za benediktinů. Ale kdoví, jaké spisy tam byly předtím.

J. Čihák (Pátek 1. února 2013)  ⇑

Vyšehradská kapitula byla nezávislá na pražském biskupství a přímo podléhala papeži. Občas jsem našel názory, že kdyby Kosmas pracoval pro tuto kapitulu, byli bychom dnes o mnoho moudřejší. Pokračovately Kosmy byli Kanovník vyšehradský a Mnich sázavský. Co když některý z nich napsal pravdivou kroniku o 9. století? Ale bohužel v roce 1096 byli mniši ze Sázavského kláštera definitivně vyhnáni a jejich knihy a veškeré spisy zničeny. Stejný osud mohl postihnout i některé vyšehradské spisy.

ZH (Čtvrtek 31. ledna 2013)  ⇑

Já jsem si toho všiml, když jsem kdysi psal tenhle odstavec, zpochybnil jsem to, už ani nevím proč. Myslím, že Jan Cinert vypsal dostupné podklady, něco bylo na moraviamagna.cz, něco myslím na znojemskarotunda.cz, koukám, že po přestávce je ten server zase funkční.

J. Čihák (Čtvrtek 31. ledna 2013)  ⇑

Podle Kosmovy kroniky byl Bořivoj Přemyslovec, ale Kosmas ho prý přikrášlil na přání pražské kapituly. 9. století bylo zřejmě plné politických a náboženských zmatků. O původu Bořivoje také mohu jen velmi těžko diskutovat.

Od Ersu k “Čestmírově“ mohyle je další spojnice s azimutem cca 60° a od mohyly k vrcholu Na skalce (311 m) je azimut cca 308°. Že by zalomená linie Lugnasad a slunovrat? No, v každém případě je krajina v okolí Turska plná astrálních prvků.

ZH (Čtvrtek 31. ledna 2013)  ⇑

Inu, vzpomněl jsem si, že Jan Cinert o tom má rozsáhlou stať na svých stránkách, teď jsem to proběh, raději se vzdávám diskuse na toto téma, protože spekulací je mnoho a nejsem schopný si udělat vlastní obrázek. To, co jsem uváděl, je jen hra se slovy...

J. Čihák (Čtvrtek 31. ledna 2013)  ⇑

Co říkáte spekulacím, že Bořivoj přitáhl s vojskem z Moravy a uchvátil střed Čech? Tím je zpochybňován český původ přemyslovského státu.

ZH (Čtvrtek 31. ledna 2013)  ⇑

Svého času jsem takto zažertoval o Pra-myslovi.

Intuice mi říká, na rozdíl od JC, že na Hradě před Bořivojem někdo musel sídlit, tj. nějaký příbuzný Bořivoje, třeba to bylo rodové sídlo prachděda Pramysla. Kosmas to asi trochu pomotal, ale když rod Přemyslovců to jméno užíval, považuju za pravděpodobné, že to v rodové tradici opravdu bylo a nebyla to jen fantazie Kosmy a starců, asi na rozdíl od Nezamysla atd. Ačkoli jsme tu o Pramyslovi psali, myslím možná nepadla spekulace o tom, že by byl třeba zkomolený Praha-mistr ;).
Uvítal jsem, že jsme díky Evě se zase vrátili sem do Prahy...

ZH (Čtvrtek 31. ledna 2013)  ⇑

Mimochodem, k petřínským sv. Vavřincům, Vavřinec je na Moravě patronem vinařů.

Příkop procházel severojižně v místě dnešního Středního traktu, a byl datován pomocí keramiky (do 1. poloviny 9. st.).
V jeho místě, tedy v místě příkopu, byl postaven Spytihněvův vnitřní val rozdělující hradiště. Podle mých znalostí ovládl Bořivoj Pražský hrad 885, zemřel o nějaké cca 4 roky později. Co tam bylo před tím, nevím, jak známo, jsem jen amatér. Každopádně moc nehraje, že by tzv. kostel P. Marie byl oním Bořivojovým, a byl úplně mimo areál. Buď by musel zahájit opevnění největšího evropského hradiště sám, a dokončení nemohl stihnout, aby uvnitř založil kostel, nebo To bylo opravdu všechno jinak ;).

Jan Cinert (Středa 30. ledna 2013)  ⇑

Na Krliši jsou skutečně nějaké skalní výchozy, které byly využity při stavbě mohyly a ta se nalézá uprostřed pahorku proti přístupové cestě ze západu. Podle toho je pahorek s mohylou prvotní a ostatní je případně podle něj umístěním přizpůsobeno.

ZH (Středa 30. ledna 2013)  ⇑

Server error - to je asi nějaký přechodný výpadek hostitelského serveru.

Franta (Středa 30. ledna 2013)  ⇑

cca 60˚ - polovina léta - lugnasad

J. Čihák (Středa 30. ledna 2013)  ⇑

Spojnice od Krliše k mohylníku v Chýnovském háji má azimut cca 60˚. Slunovratový azimut to není, ale nebylo v okolí mohylníku ještě něco? Před časem jsem četl, že Krliš je prý z navážky a původně tam byla skála. Byl vrchol Krliše původně jižněji?

Franta (Středa 30. ledna 2013)  ⇑

ZH: Před chvílí psalo forum: 500 Internal server error - Premature end of script headers: forum.php

Jan Cinert (Úterý 29. ledna 2013)  ⇑

To datování není opravdu přesvědčivě doloženo. Jestliže posuneme kostel Na baště z doby Bořivoje do doby Spytihněvovy, tak se musí posunout také vrstvy a nálezy předtím. Nemůže tam zůstat prázdno. Nikde se fakt nepohřbívalo na hradišti, lidé nebydleli společně s nebožtíky. Změna nastala až po postavení kostela, protože to byla posvěcená půda.
Akropoli obýval velmož, byla zde svatyně, později kostel a bylo to poslední útočiště. Ovšem nejprve se hradiště zakládala jen v rozsahu akropole, další předhradí byla vybudována později. Pouze v případě Prahy bylo založeno rovnou město, jako jeden opevněný areál. K oddělení Hradu od malostranského předhradí došlo podle dendrochronologie až ke konci vlády Spytihněva a za Vratislava.