Jan Cinert (Pondělí 18. února 2013)  ⇑

Když jsem procházel prameny k článku o prvním pražském mostu, tak jsem narazil na toto (z mého článku): V roce 1984 provedl Z. Dragoun s pomocí potápěčů průzkum pilířů v řece a kolem třetího pilíře od pravého břehu bylo zjištěno pevné dno na úrovni 182,98 - 183,53 m n. m. Bpv (Dragoun 1998). To znamená, že se čtyřicet metrů od dnešního břehu nalézá mělčina, která v 11. století před výstavbou jezů vyčnívala až tři metry nad běžnou hladinu.
Takže ten malý ostrůvek je toho asi pozůstatek. Kříž určitě patří ke Karlovu mostu.

Franta: Je opravdu Váš graf pro rok 2013? Uvažuji, že bych ho přidal do článku s Vaším jménem, pokud budete souhlasit.

ZH (Pondělí 18. února 2013)  ⇑

K Ostrovu pod Mostem pražským: Listoval jsem v Ekertovi, píše, že ještě v minulém (tj. 18.) století byl pod Karlovým mostem ostrůvek, a na něm stála kaplička sv. Jana Nep., kterou i s ostrůvkem povodeň r. 1785 úplně zničila a odnesla. Na Oudenově panoramatu jakýsi nicotný ostrůvek je, ale křížek nad ním patří asi k mostu. Chybí tam zato Křížovnický ostrov, jak jej známe ze současnosti i jiných panoramat.
Ale je z toho vidět, jakou dynamiku mělo vytváření a zanikání pražských ostrovů. Ostatně to platí i o kostelích a jiných stavbách. Na Folpertově prospektu je zřejmě kostel sv. Linharta a za Klementinem kouká snad kousek střechy P. Marie, na rohu Karlovy a Husovy je dost velký kostel, o kterém nikde nic není, aspoň v Um. památkách a Ekertovi ne (možná nebyl katolický, tak o něm E. nepsal).

Jan Cinert (Neděle 17. února 2013)  ⇑

Díky, vzpomínám si, že právě tohle mi tehdy bylo nejasné.

ZH (Neděle 17. února 2013)  ⇑

Jen poznámka ke slapovým jevům, ve Wikipedii nějak neřeší, proč jsou dva přílivy denně, tedy nejen na přivrácené, ale i na odvrácené straně Země od Měsíce. Kdysi jsem se dozvěděl, že je to proto, že Z a M tvoří rotující soustavu, jejíž těžiště je uvnitř Země (vzhledem k relativně malé vzdálenosti a velkému rozdílu hmotností). Na odvrácenou stranu Země pak působí odstředivá síla, a proto je i zde příliv.

Jan Cinert (Neděle 17. února 2013)  ⇑

Franta: Díky, že jste si s tím takhle vyhrál. Právě z Vámi odkazovaného článku jsem vycházel. Uvažoval jsem tak, že i malý rozdíl ve výšce mořské hladiny znamená velmi viditelný rozdíl v zaplavení plochého přístupného břehu, a že maximální hranice zaplaveného pobřeží byla pozorována lidmi žijícími na břehu a spjatými s mořem. Obrazně řečeno, Dylan jsoucí na břehu, by se v zimě dostal do vody a v létě by se zase vynořil.

Vaše upozornění je, jako obvykle výborné. Z grafu je pěkně patrné, že "druhá vlna" skočného dmutí se v průběhu roku snižuje a s přicházející zimou zvyšuje. Předpokládám správně, že hodnoty jsou pro rok 2013? Potom snižující se vlna je novoluní a to právě v létě na obloze dosahuje nejvyšší polohy. To bychom zase byli u stejného principu, tedy ztotožnění Dívky přibývajícího srpku s Letní bohyní a tím i skutečně přiřazení přídomku "druhá vlna" k letnímu vegetačnímu období. Takže Dylan by vstupoval do vody při novoluním skočném přílivu na podzim a na jaře by se z vody vynořoval. To by se mi moc líbilo, protože takhle termín "druhá vlna" má lepší logiku.

Franta (Neděle 17. února 2013)  ⇑

Jan Cinert: Poznámka k Dylanovi
Jsem ryzí suchozemec a moc mi tedy pojmy příliv a odliv neříkají. Jen vím, že souvisí s Měsícem, a také Sluncem. Tak bych svou připomínku k Dylanovi uveřejnil tady.
Ve svém článku Bůh Cernunnos a kultovní vozík ze Strettwegu píšete, že:

Zajímavá je i velšká pověst v Maginogionu ve které vystupuje Dylan ail Don ve smyslu Dylan druhé vlny. Jméno se jeví jako archaické, tedy obsahující neolitický základ TAL-AN, s významem potomek Ana. V mýtu se Dylan proměňuje v rybího tvora a je samozřejmě „náhodně" zabit strýcem. Druhou vlnou je zřejmě míněna vyšší hladina přílivu na severní polokouli v zimě, zatím co první vlnou výška samotného denního přílivu. Vegetační období Dylan s příchodem „druhé vlny" mizí a při jejím odchodu naopak přichází.

Podle článku Slapové jevy

K přílivu a odlivu dochází s dvojnásobkem frekvence odpovídající průchodu Měsíce nad příslušným poledníkem, tj. každých 12 hodin 25 minut a 14 sekund, mluvíme o půldenním dmutí. Interval mezi přílivem a odlivem na stejném místě je tedy 6 hodin, 12 minut a 37 sekund. Vlivem deklinace Měsíce je v některých oblastech každé druhé dmutí velmi málo patrné, proto se mluví o jednodenním dmutí. Půldenní dmutí probíhá především v Atlantském a Severním ledovém oceánu, jednodenní zejména v Jávském a Ochotském moři; v mnoha oblastech se oba typy střídají.

Pokud Měsíc, Země a Slunce stojí v jedné řadě, slapové síly obou těles se sečtou a dmutí je velmi výrazné, označuje se jako skočné dmutí. Pokud naopak Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel, slapové síly se částečně vyruší a nastává hluché dmutí. Ke skočnému dmutí dochází, když je Měsíc ve fázi novu nebo úplňku, k hluchému tehdy, pokud je Měsíc v polovině fáze dorůstání nebo ubývání; perioda je tedy přibližně 15 dní.

Lze najít i program (WXTide32), který vypočítává výšku vzednuté mořské hladiny. Z různých míst na zeměkouli, které nabízejí, jsem si vybral: Liverpool (Gladstone Dock), England (aby byl blízko Wales)

Program vypíše v jednohodinnových intervalech výšku hladiny. Pro zmíněný Liverpool je kolísání mořské hladiny zobrazeno na odkazovaném obrázku. Není tam patrné, že by v zimním období byly maximální hodnoty odlišné od zbytku roku. Patrné ale je, že lze vypozorovat rozdíl ve skočných dmutích, která následují po sobě.
Grav začínáá 1.1. v 12:00 a pak následuje 8760 hodnot - každou hodinu jedna. Stejné úrovně jsou někde na hranicích vegetačního období.Ve vegetačním období je mezi nimi patrný rozdíl, na konci vegetačního období a dále je rozdíl méně patrný

Co z toho lze soudit k Dylanovi je otázka? Snad jen, že jeho matka, při jeho narození, také něco přeskakovala.

ZH (Neděle 17. února 2013)  ⇑

Jan Čihák: podívejte se na str. 386 a 387 (Posvátná místa král. hl. města Prahy), kde je o kostelu sv. Martina Menšího a o jiné kapli sv. Eligia a jejím umístění v místě pozdějšího zimního refektáře Klementina. Tady je další zmínka. Nevím ovšem, kde je zimní refektář. Nynější kaple sv. Eligia je skutečně tam, kde jsme mysleli, mezi 5. a 9. pilířem v Platnéřské od Vltavy, kaple tam ovšem byla již v době psaní dotyčných textů, kdyby původní kaple byla na místě nynější, autor by to tak jednoduše napsal.

Teda, dodávám, že mi nejde o linie atd., ale baví mě takovéhle pátrání.

ZH (Sobota 16. února 2013)  ⇑

Zakreslil jsem do mapy některé zaniklé kostely (viz), s vykřičníkem jsou dle Cís. otisků či Jüttnerova plánu či dle spolehlivých nákresů, s křížkem dle Schematické rekonstrukce MS z r. 1953.

Tady jsou méně známé věže gotického opevnění.

J. Čihák (Sobota 16. února 2013)  ⇑

Také jsem na to myslel, vždyť změna patrocinia nebyla běžným jevem. Starý románský kostel nevyhovoval, proto ho zbořili a kousek vedle postavili nový “zlatnický“. Nyní už víme, že románský klášter byl v prostoru Révového nádvoří. Tam musel být i románský Martin.

ZH (Pátek 15. února 2013)  ⇑

Nechci tangovat vaše kruhy a čáry. Na mnou uvedeném výřezu Sadelera dotyčné věže nejsou, jsou víc vpravo, jsou to ale spíš kostel P.Marie na Louži (na Mariánském náměstí) a kostel sv. Linharta (kousek dál v Linhartské a Magistrátu).
Krom toho je jen domněnka, že sv. Martin Menší byl na místě kostela sv. Eligia, mohly to být dva různé nedaleké kostely.

J. Čihák (Pátek 15. února 2013)  ⇑

Děkuji za pomoc při pátrání, ale raději počkejme na výsledky vykopávek. Zbývá jenom Révové nádvoří a sklepy přilehlých budov. Počítám ale s tím, že sv.Martin ani tam nebude. Základy mohly být během přestaveb odstraněny a zůstanou pouze dohady. Pythagorejský trojúhelník by potom také zůstal v úrovni domněnek.

ZH (Pátek 15. února 2013)  ⇑

Možná jsem kostelík objevil na onom prospektu z r. 1611 (viz), a to pod levým spodním okrajem onoho pravého horního rámce s nadpisem. Odpovídalo by to cca umístění dle Píšy. Je to asi jedna z těch tří věží na Holarově prospektu, vlevo od střechy Mostecké věže, jsou vidět i na Sadelerovi.

Hranolová věž na Hollarově prospektu někde v místě severovýchodního portálu křížovnického komplexu nevím, co je, ale na tomto (1611) prospektu je cosi připomínající gotický kostel, o kterém ale nikde nic není. R. 1378 kř. areál vyhořel a byl zgruntu budován nový kostel a později špitál, ty pak byly vybombardovány Švédy 1648 a 1661 položen základní kámen k novému konventu. V barokní době se na původní stavby moc neohlíželi. Na Globicově prospektu nic takového není, je z r. 1660.

ZH (Pátek 15. února 2013)  ⇑

Z prvé se omlouvám, nebyl jsem asi v kondici - jednak jsem se v jednom z příspěvků přepsal a napsal Michal místo Martin, jednak jsem spletl světové strany a chybně opravil, kde Eligius leží vůči pozdější barokní kapli. Přesné znění v Um. Památkách (1996): "Podobně jako u jiných jesuitských staveb v Čechách nebylo při novostavbě využito staršího zdiva, zachovaly se pouze fragmenty ve vých. křídle a v části severního křídla (základy got. kostelíku sv. Elegia)." Odpovídá tomu tento nákres od Vl. Píši (1965) - viz, tj. tady.
V publikaci Z. Dragouna Praha 885-1310 je o Klementinu jen jedna věta: "ve východním křídle areálu byla 1927 konstatována přítomnost kvádříkového románského zdiva. Zdejší situaci se zatím nepodařilo ověřit".

Je tedy možné, že i zde bylo přání otcem myšlenky, a tomu zdivu byl přiřazen Eligius dle písemných pramenů, aniž by bylo jisté, že jde o kostel, anebo bylo, ale nebylo to dobře zdokumentováno. Prázdné kolečko na nákresu znamená "kostel zařazený hypoteticky do vývoje osídlení podle patrocinia, analogie založení a jiných dohadů", tak je ale označen třeba i sv. Haštal, nejde o existenci pozůstatků, ale zařazení do Píšova vývoje.

Jan Cinert (Pátek 15. února 2013)  ⇑

Zadal jsem termín špatně, správně je "Archeologický výzkum v Praze v letech...". Záznamy končí myslím rokem 2008, zpracovával to Z. Dragoun, ale nějak nemá v tomto nástupce. Něco je k tomu v Archeologický potenciál Klementina. Mně nějak ty odkazy na Pdf nejdou. :-)

ZH (Čtvrtek 14. února 2013)  ⇑

V Uměleckých památkách bohužel nic jiného není. Kdyby měl člověk motivaci, mohl by zajít třeba do knihovny Arch. ústavu, kde by asi poradili.