Jan Cinert (Čtvrtek 14. února 2013)  ⇑

Víte kdy by se ty vykopávky měly konat? Dalo by se zkusit zadat "Pražský sborník historický". Tam jsou stručné informace o nálezech v Praze, které teprve čekají na zpracování a publikování, případně nejsou vůbec publikovány.

ZH (Čtvrtek 14. února 2013)  ⇑

Já vím jen to, co jsem tu v úterý citoval.
Nicméně jsem shlédl jakýsi rozhovor s archeoložkou v Klementinu, která říkala, že možná bude den otevřených dveří u odkrytých vykopávek, tam by se asi člověk mohl něco dozvědět.

J. Čihák (Čtvrtek 14. února 2013)  ⇑

S tím východním křídlem mě nestrašte. Jak dokázali, že se jedná o kostel sv. Eligia? Proč by potom kapli, která převzala zasvěcení, stavěli poněkud západněji?

ZH (Čtvrtek 14. února 2013)  ⇑

Z vedut se určit nedá. Ale, jak jsem psal, základy prý nalezeny byly a někde jsou jistě zakresleny, podrobnosti však nevím. Otázka, je zda nyní budou na dotyčném místě kopat. Jestli byly základy nalezeny ve východním a části severního křídla, je to dost přesné určení, myslel jsem si původně, že byly v půdorysu barokní kaple, která je západněji.

J. Čihák (Čtvrtek 14. února 2013)  ⇑

Kdysi jsem tu napsal, že přesná poloha kostela sv. Eligia není známa a nenašel jsem ani dobu jeho zániku. Z vedut jsme také nic nevyčetli. Proto musíme čekat, až začnou kopat na Révovém nádvoří.

ZH (Středa 13. února 2013)  ⇑

A ještě hrere.com, viz. A Globic z B. 1660 (MKM), viz.

ZH (Středa 13. února 2013)  ⇑

Ještě k tomu přidám Hubera, co už tu jednou byl, viz.

ZH (Středa 13. února 2013)  ⇑

Na Hollarově prospektu (viz) je možná kostelík vidět.

Baráky na Křížovnickém ostrově, viz můj předchozí příspěvek, jsou pozoruhodné, protože rytina je datována 1611, ale na Sadelerově prospektu z r. 1606 (viz) to není a na onom Hollarově (1636) taky ne. Přitom ta rytina, o jejímž původu nic nevím. Vlastně datum na ní se váže k události (vpád Pasovských), takže bůhví, z jakého roku reálie jsou, vypadá to jinak dost věrně.

J. Čihák (Středa 13. února 2013)  ⇑

V jedné starší knize o církevních památkách jsem našel zmínky o vztazích mezi oběma kostely a dnešní kaplí. Bohužel jsem starší záznamy zlikvidoval a už bych se nedonutil znovu prohrabat regály v Pragensii. Informace mě přesvědčily, že p.t. existuje a napsal jsem k tomu příspěvek.

(8.2.2007) 3. svatyní do p.t. bude zaniklý kostel sv. Martina menšího postavený okolo r. 1230. Zatím jsem nezjistil, jestli měl nějakého předchůdce. Za Karla IV. byl přebudován a zasvěcen sv. Eligiovi. Později byl nahrazen kaplí sv. Eligia v konviktu.

Ve zkoumaném prostoru se zachovaly románské základy kláštera a tak zbývá jen čekat, až se začne kopat přímo na nádvoří. Doufám, že se zachovaly alespoň nějaké části a rohy zdiva, které umožní zrekonstruovat půdorys kostela.

ZH (Úterý 12. února 2013)  ⇑

V Um. památkách píšou, že ve východním a v části sev. křídla se zachovaly části zdiva (základy gotického kostelíku sv. Eligia). Tudíž umístění někde zachycené je. To, že předchůdcem kostela sv. Eligia byl sv. Martin Menší, je uvedeno jako "snad".

Někde tam měla být i kaple sv. Bartoloměje. Původní románský kostel sv. Klimenta byl předchůdcem sv. Salvátora, jenž je ovšem větší, nynější sv. Kliment je na místě kapitulní síně dominik. kláštera.

Koukal jsem znovu na panoráma z r. 1611, srovnané s pohledem here.com, tam tedy moc kostelů nevidím. Zato jsem si všiml baráků v místě Křížovnického ostrova, nemůže to být Ostrov pod Mostem pražským?

J. Čihák (Úterý 12. února 2013)  ⇑

Klementinum, idnes.cz, tyden.cz.

J. Čihák (Sobota 9. února 2013)  ⇑

Váhal jsem, jestli by nebylo lepší dosadit -600, -500 nebo -400. Ale je fakt, že od roku -1000 do přelomu letopočtu se východ Slunce o svátku Imbolc změnil jen velmi málo. Ládví je protáhlé a zaoblené, takže odtržení slunečního kotouče stále probíhalo na vrcholu kopce.
Imbolc byl zasvěcen bohyni Brigid a proto uvažuji o tom, že měla svatyně na Ersu i na Ládví. Podle jednoho výkladu je Ládví pojmenováno od bohyně Lady, které pohané na kopci obětovali dary. Podobnost mezi Brigid a Ladou lze hledat přes Děvanu.

Franta (Sobota 9. února 2013)  ⇑

J.Čihák: Asi je otázka, kdo to ti "Keltové" byli. Laténská kultura je jejich rozkvět - přelom letopočtu, kterému mohlo předcházet klidně 1000 let vývoje. Tisíc let před naším letopočtem, to by u nás mohla být kultura knovízská, kde by klidně mohlo být možné, že už byl vztah k Slunci vyvinut tak, že by mohly být fixovány směry východů Slunce v krajině (a vzhledem k rondelům určitě byl). A také se mluví o něčem jako "protokeltové".

A pak, že byl Imbolc 1. února, kdo to ví? Třeba Lughnasad byl zjevně posunut v době římské okupace na začátek srpna, synchronizace s římským kalendářem. A uvážíte-li, že 1000 let se příliš v poloze Slunce na horizontu neprojeví. S odkazem na Zdeňka Ministra by měl být před 4800 lety východ Slunce o letním slunovratu posunut o dva sluneční kotouče severněji, tj je o jeden úhlový stupeň. Zimní slunovrat byl tedy posunut jižněji. Rovnodennostní východ Slunce je pořád na východě - to je definice rovnodennosti (deklinace Slunce je rovna nule -> pak azimut je 90 stupňů - o rovnodennosti vždycky Slunce vychází na východě).

A uvážíme-li, že v určení doby svátku mohl hrát roli ještě měsíc, je přílišná starost o určení vhodného roku možná zbytečná.

J. Čihák (Pátek 8. února 2013)  ⇑

V obci Schwarzenbach byly údajně nalezeny keltské artefakty staré 3000 let. Nejstarší nálezy na našem území jsou prý staré 2800 let, ale více jsem o nich zatím nenašel. Z nálezů lze usuzovat, že už tehdy pronikly první keltské kmeny na naše území. Nebo to jen dokazuje, že se mezi sousedy čile obchodovalo?

J. Čihák (Čtvrtek 7. února 2013)  ⇑

Uložil jsem spojnici Ers – Ládví. Azimut je časově nasměrován na keltský svátek Imbolc slavený 1. února. Nevím však, jestli jsem dosadil vhodný rok. Keltové měli v první vlně osídlení přijít do Čech v době 1000-700 BC.