ZH (Pátek 15. února 2013)

Z prvé se omlouvám, nebyl jsem asi v kondici - jednak jsem se v jednom z příspěvků přepsal a napsal Michal místo Martin, jednak jsem spletl světové strany a chybně opravil, kde Eligius leží vůči pozdější barokní kapli. Přesné znění v Um. Památkách (1996): "Podobně jako u jiných jesuitských staveb v Čechách nebylo při novostavbě využito staršího zdiva, zachovaly se pouze fragmenty ve vých. křídle a v části severního křídla (základy got. kostelíku sv. Elegia)." Odpovídá tomu tento nákres od Vl. Píši (1965) - viz, tj. tady.
V publikaci Z. Dragouna Praha 885-1310 je o Klementinu jen jedna věta: "ve východním křídle areálu byla 1927 konstatována přítomnost kvádříkového románského zdiva. Zdejší situaci se zatím nepodařilo ověřit".

Je tedy možné, že i zde bylo přání otcem myšlenky, a tomu zdivu byl přiřazen Eligius dle písemných pramenů, aniž by bylo jisté, že jde o kostel, anebo bylo, ale nebylo to dobře zdokumentováno. Prázdné kolečko na nákresu znamená "kostel zařazený hypoteticky do vývoje osídlení podle patrocinia, analogie založení a jiných dohadů", tak je ale označen třeba i sv. Haštal, nejde o existenci pozůstatků, ale zařazení do Píšova vývoje.