Jan Cinert (Pondělí 24. února 2014)  ⇑

To i v Dejvicích jsme říkali, že jdeme do města (centra).

S "hradem Prahou" je to dnes po (mém) vyhodnocení archeologických nálezů a jejich datování úplně jinak. Bylo založeno rovnou "město" Bořivojem, tedy včetně Malé Strany. Hrad, jako samostatně opevněná akropole, byl do tohoto areálu vložen až dodatečně za Vratislava. Navíc, Bořivoj postavil rotundu P. Marie na akropoli, takže "městem pražským" je míněna v tomto případě akropole.

Jde rovněž o to, že Bödecký rukopis je již také slepencem předchozích legend a nějak se vyrovnával se zapsanými údaji o postavení a vysvěcení kostelů. Z předchozích legend, obohacených již o vypravěčské mytologické prvky, převzal zřejmě novější termín "Pragam" (založili město Prahou nazvané), ale u informace o založení kostela P. Marie je "Pragensi". To vypadá, že v prvotním starším zápisu o kostelu bylo město ještě považováno za "pražské".

ZH (Pondělí 24. února 2014)  ⇑

Ono to není tak jednoduché, já jsem v latině o krůček pokročilejší, ale ablativ jsem nikdy pořádně nepochopil, je to tvar, na který nejsme v češtině zvyklí, a tak se překládá nějakým jiným tvarem, který však přesně nevyjadřuje původní záměr. Zeť je odborník na antickou latinu, se středověkou mi pomáhá neochotně, protože nezná dobové zvyklosti.
Jen tak namátkou mi napadá, že tak jak je to přeloženo (město pražské), může to znamenat město příslušející ke hradu Praha, může to být vzletné vyjádření, může se to lépe hodit do rytmu řeči či do rýmu atd. Lidi z Karlína říkali "jdeme do města" (jakého? - no pražského). Ale ten ablativ je tvar, který se do češtiny přesně přeložit nedá.

Jan Cinert (Neděle 23. února 2014)  ⇑

Malá drobnost k názvu Praha. Průběžně si kontroluji správnost překladů z latiny textů se kterými pracuji. Nezakrývám, že vzhledem k jazykové indispozici mi to činí potíže, ale průběžně se také někdy nestačím divit. Teď jsem narazil v Bödeckém rukopisu (stejně i v Kristiánově legendě) na překlad "in civitate Pragensi" jako "v městě Praze". Správně je "v městě pražském". Bořivoj tedy nezaložil kostel P. Marie v městě Praze, ale v městě pražském. To je v souladu s tím, že Praha byl původně název krajiny.

Jan Cinert (Čtvrtek 20. února 2014)  ⇑

To snížení terénu o 1/4 metru je vidět z porovnání současného stavu a fotky s paní Štorchovou z poč. 20. století. Pořád mi není jasné, v jaké hloubce mohl být ten novější a jestli byl vztyčen tak, že bylo ctěno původní místo postavení. O tom pí. Skřivánková nic neříkala? To by musel novější být kdysi zakopán?

ZH (Středa 19. února 2014)  ⇑

Ten malý je opravdu malý, 84-letá paní jej vzala jakoby nic do náruče a zas položila na zem, jako by to fakt bylo děcko ;). Takže jak byl umístěný, jestli je vůbc odtud, kdo ví. Prý při kopání sklepů atd. tam jiný velký kámen nebyl.
Ještě paní říkala, že ten původní menhir byl víc zanořen, asi o 1/4 metru, ale při stavbě silnice byla země kolem odhrabána.

Jan Cinert (Středa 19. února 2014)  ⇑

Ten novější menhir opravdu vypadá jak čerstvě odloupnutý. Taky nechápu, že byl celá léta dobře schovaný pod zemí a pak byl nedávno objeven. Ale ten nejmenší mi připadá zajímavý. Vršek je typicky odkorodovaný povětrnostními vlivy, zatímco spodek jako by byl původně více zasazen do země. A kde tam na zahradě nejmenší kámen je? Slunovratová linie skutečně míří na vrchol Ládví. Tehdy se rodí "potomek", takže ona rodinka by nebyla od věci :-). Těžko se ale zcela vcítit do toho, jak tehdy dávno uvažovali ohledně menhirů.

ZH (Středa 19. února 2014)  ⇑

Stavil jsem se v Chabrech u 'menhiru' a mluvil s ochotnou pí Skřivánkovou z domu, na jehož pozemku balvan stojí, vyprávěla mně vše, co se tam za 50 let, co dům postavili, stalo, jak zapisovala východy Slunce pro Z. Ministra atd. atd., druhý kámen vykopali před několika lety snad metr dva od toho prvního, vztyčili ho nadšenci z magistrátu, je tam ještě třetí, takový řekněme 50*30*20 cm s nezřetelným žlutým srdíčkem.Ministr hovořil o slunovratovém směru k Ládví, o pohledu Draháňskou roklí k Vltavě (to se mi nezdá) atd. našla se tam nějaké zlomky keramiky 5-7 tisíc let staré, z toho kdosi usoudil, že tak starý je i menhir.
Pro skeptika ale nic přesvědčivého.
Druhý kámen moc menhirovitě nevypadá, připadá mi, jakoby byl z lomu na Ládví. Kdybych měl fantazii, mohl by starý menhir představovat těhotnou ženu, ten hranatý jejího muže a kamínek se srdíčkem miminko, ale já bohužel fantazii nemám...
1, 2.

Jan Cinert (Středa 12. února 2014)  ⇑

J. Čihák: To je zajímavé, jak mapy mýlí a nejsou přesné. Podle nich by měl terén východně od menhiru v Horoměřicích jen klesat.

ZH (Středa 12. února 2014)  ⇑

Obdobný blok byl prý vykopán a vztyčen vedle onoho chaberského (viz), což se může různě vykládat, nebyl jsem tam v poslední době. Ta slunovratová linie je dost mlhavá, Ládví je převýšeno, oblé, kde tam kdysi byl nějaký výrazný skalní suk, nikdo neví, bylo to odtěženo. Chaberský menhir je prý vysoký 3 metry (?), to by byl ještě 143 cm pod zemí.

J. Čihák (Středa 12. února 2014)  ⇑

O.Dvořák v knize Kamenné otazníky české historie píše:
“Podle středověkých záznamů vedla právě kolem Horoměřic „Magma via que vadit Pragam", tedy „Velká cesta pražská", která ještě ve 12. století přicházela ze severozápadních Čech přes Slaný, Budeč, Černý Vůl a „za Horoměřicemi, při lese Skála" (tedy v místě našeho menhiru) začínala sestupovat do údolí, k brodu pod Pražským hradem.
A tak se zdá, že horoměřický menhir byl jakýmsi rozcestníkem.“

J. Čihák (Středa 12. února 2014)  ⇑

Menhir v Chabrech docela beru. Tvar na to má a byl od něho vidět slunovratový východ nad vrcholem Ládví. Kamenu u Horoměřic bych přidělil otazník. Ládví od něho vidět není, na to si pamatuji, viz foto. Musel jsem jít na vyvýšeninu. Dnes výhled navíc zakrývají nové domy.

Jan Cinert (Středa 12. února 2014)  ⇑

Já osobně takové věci nevím, menhiry se moc nezabývám, ale asi nejde o nicotnost, nýbrž že jsou vztyčené lidmi.

ZH (Úterý 11. února 2014)  ⇑

Kameny u Horoměřic i v Chabrech jsou dost nicotné, kdo vlastně vymyslel, že by to byly menhiry?

Jan Cinert (Úterý 11. února 2014)  ⇑

To je ale výškový rozdíl necelé 2 m. Ládví je výše o více než 40 m. S lesy je to otázka, jedná se tam o plošiny se sprašovými půdami, které by měly být zemědělsky využívány. V jaké míře, si já osobně nedokážu představit.

J. Čihák (Úterý 11. února 2014)  ⇑

Cinert: Před více jak 10 lety jsem prošel cestu z Horoměřic až na Kozí hřbety. Překvapilo mě, že od menhiru není vidět krajina na východ. Bránila tomu vyvýšenina v poli vzdálená asi 100 m, profil 1 a 2. Udivilo mě, že menhir nebyl umístěn tak, aby od něho bylo vidět do všech stran. Pak jsem si pomyslil, že kolem možná byly neprůhledné lesy nebo houštiny a tak na tom nezáleželo.