Jan Cinert (Pondělí 10. února 2014)  ⇑

Probírali jsme tu obětování býka. Něco jsem o tom napsal. Je tam přesunuta i havraňská pověst s upraveným výkladem. Mytologie je prostě nekonečná detektivka se spoustou mrtvol a možných motivů. :-)

J. Čihák: Nevím, jestli to může být ten "před opevněním", chce to tam ještě pořádně obhlédnout. Ale je divné, že by tento měl být snad vztyčený. Pokud se skulil se svahu, tak by měl spíše ležet.

J. Čihák (Pondělí 10. února 2014)  ⇑

Cinert: Jeden podezřelý kámen už jsem našel v lednu. Je z téměř bílého buližníku, asi metr vysoký a zahrocený, foto 1 a 2.

ZH (Sobota 8. února 2014)  ⇑

Původní Písecká brána, vedoucí do osady Písek, stála u Pálfyovského paláce, tedy hluboko ve Valdštejnské ulici. Když se rozšířilo opevnění, nahradila ji brána před čp.p. 132/III, což je zbořené křídlo Bruských kasáren dle číslování na přelomu 19. a 20. století, tedy v místě, kde ústí ulice u Bruských kasáren do Chotkovy, je vidět na Huberově prospektu, zbourána byla údajně v r. 1829, brána se jmenovala Bruská či po staru Písecká. Lokalita se nazývala Bruska, tipnul bych si, že zde mohla stát vodní bruska, jindy třeba mlýn. I když, o Brusnici mluví již Kosmas.

Kde mlýn byl, je otázka, ale zřejmě vně původních hradeb.

Mlýny byly jistě provozovány různými podnikavci, takže každá možnost byla dobrá, když se nedostali k Vltavě.

Jan Cinert (Sobota 8. února 2014)  ⇑

No já myslím, že z šáreckého menhiru zbyla alespoň ona zajímavost, jak se budou chovat východy Slunce po jarní rovnodennosti nad Ládvím při pohledu od horoměřického menhiru. Dále ještě zbývá nalezení toho samostatného kamene, snad před opevněním.

J. Čihák (Sobota 8. února 2014)  ⇑

Cinert: Alespoň už víme, že nemá smysl hledat archeoastronomické souvislosti.

ZH: Pro Prahu měly význam mlýny na Vltavě. Mlýn z Jeleního příkopu byl schován za hradbami a ve směru od Vltavy za Opyšem. Jen tak mě napadlo, že s ním počítali v případě obléhání.

Jan Cinert (Pátek 7. února 2014)  ⇑

P. Pavel mi napsal, že ohledně vzpomínek, případně nalezení nějakého pamětníka, mi už více nemůže pomoci. Zkoušel jsem oklikou oslovit organozátora celé akce, jak je uvedeno v časopisu Šestka, zcela bez úspěchu. Takže tím ta záležitost bohužel zmrzla.

Snad se mi v novém článku podařilo napravit záležitost s rovnodennostními bohy. Dal jsem si tam do pořádku i jednorožce, takže snad jsem tím napravil i své nepřesnosti zde dříve uváděné.

ZH (Pátek 7. února 2014)  ⇑

Zde je psáno, jak je to nyní s vodou v Brusnici.

J. Čihák (Pátek 7. února 2014)  ⇑

Celková vydatnost všech vývěrů v pramenní kotlině Brusnice dosahuje 3-4 l/s. Dost vody se dnes zjevně ztrácí. Dříve to bylo příznivější, 3 hodiny napouštění a hodina mletí. Ale mlýnské kolo by muselo být hodně malé.

J. Čihák (Pátek 7. února 2014)  ⇑

Pro pohon malých mlýnských kol na horní vodu stačil průtok 10 l/s, ale mlýny většinou potřebovaly 50-300 l/s, záleží na převýšení a šířce kola. Brusnicí dnes protéká 0,2-1 l/s. Z toho plyne, že mlýn na konci Jeleního příkopu byl málo významný. Dejme tomu, že museli den a noc napouštět, aby mohli alespoň hodinu mlít nebo brousit, pokud na kolo stačil přítok 10 l/s. Předpokládám však, že prameny Brusnice byly dříve vydatnější.

ZH (Čtvrtek 6. února 2014)  ⇑

Na potůčku, jako je Brusnice, musel být mlýn napájen vodou z nádrže, která se za účelem pohonu vypouštěla.

J. Čihák (Čtvrtek 6. února 2014)  ⇑

Náhon nemusel začínat ve vodní nádrži. Někdy stačilo udělat v korytě potoka malý jez, foto.

ZH (Čtvrtek 6. února 2014)  ⇑

Je fakt, že to každých padesát let mohlo být jinak, vč. mlýnů. Formulaci "poblíž Čertovky" jsem někde převzal, upozorňuji ještě na tvrzení "V záhybu Chotkovy ulice původně u rybníčku stával mlýn. Pod ním tekla Brusnice stokou na Klárov a stáčela se Cihelnou ulicí k jihu, kde za dnešním parkem ústila do Vltavy.", které je v onom odkazu www.monet.cz/atlas.

Jan Cinert (Čtvrtek 6. února 2014)  ⇑

Brusnice původně končila v zaniklém ramenu Vltavy někde v místě severní strany Klárova ústavu. Když se terén zarovnával, asi v 16.-17. století, tak se zřejmě udělaly štoly v nichž se Brusnice ztrácí. Tím navýšením terénu se zároveň směr Brusnice stočil jižně kolem vyvýšeniny s kostelem Sv. Petra a Pavla (dnes konec Mánesova mostu). Takže Brusnice vytékala ze štoly severně od stávající náplavky, kde Josef Švejk ukrad psa. Formulace, že Brusnice ústila poblíž Čertovky je tedy trochu zavádějící.

V Hlavsa-Vančura: Malá Strana je plánek z roku 1678 a u něj se uvádí, že zhruba v místě bloku severně od Klárova ústavu byl dům Walderodovský, při němž býval mlýn.

ZH (Středa 5. února 2014)  ⇑

Řekl bych, že i na II. mapování v místě rozdvojení (roztrojení) drobný rybníček je. Na Hurtigově plánu (1891) je ještě Brusnice bifurkovaná, rybníček tam není.
Na Huberově prospektu zřejmě rybníček je, a je tam vidět koryto Brusnice až někam k začátku Mánesova mostu, kde u kostelíku Petra a Pavla v Rybářích končí, dosavadní koryto směřuje dál opravdu k ústí Čertovky, ale mohlo to prudce zahnout.

J. Čihák (Středa 5. února 2014)  ⇑

Díval jsem se na 1. voj. mapování. Brusnice tam končí rybníčkem, který by měl ústit rovnou do podzemní stoky. Na 2. voj. mapování se Brusnice rozdvojuje. Je to náhon? Rybníček tam není.