ZH (Neděle 6. dubna 2014)  ⇑

Jak jsem vás zval na exkurzi do malostranské Juditiny věže, tak to probíhalo tak, že jsme byli i s manželkou čtyři návštěvníci, prohlídli jsme si věž až do krovu, krom dvou podzemních pater, kam se nesmí.
Pan Navrátil hovořil mj. o tom, že prý severní mostecká věž není na půdorysu věže románské, ta prý byla na Dražického náměstí. Pak prý našli základy další věže blíže k mostu, prý v místě domu U Lužického semináře 2 (?). Nevíte o tom?
Taky říkal, že dr. Dragoun se domnívá, že první most přes Vltavu nešel přes celou řeku, ale přes bažiny k brodu ;). Z jaké doby je tato spekulace, nevím.

ZH (Neděle 6. dubna 2014)  ⇑

Nevyznám se v tom, ale soudím, že problém s g jako j atd. atd. pramenil z toho, že latina měla 21 písmen a čeština nyní 42 a dřív asi ještě víc. J latina vůbec nemá. Takže dlouhé í se zapisovalo v 15. st. jako ij, později jen j, g jako ǧ.

Mám problém uvěřit, že změna g v h na přelomu 12. a 13. st. se týká výslovnosti hlásky a ne jen zápisu.

Franta (Neděle 6. dubna 2014)  ⇑

A Mácha napsal Mág a to není ještě ani 200 let.

Jan Cinert (Pátek 4. dubna 2014)  ⇑

Vzpomněl jsem si, že jsme tu dříve narazili na to, že v řeckořímském prostoru bylo někdy psáno a vyslovováno H- a někdy ne. Začíná to už u boha Herma (Hermes), který byl v mykénském písmu zapsán jako Erematio. A tím je problém, jestli H- bylo původní složkou kořene a odpovídá tomu "Germes", nebo přidáno jako protetické.
U nás se zase od hora (hodina) a hors (kůň) dospělo k orloj a oř, takže H-, jako neslyšené, bylo vypuštěno. Přitom hora a hors mají praevropskou spojitost s gora (hora). Podle toho jak na "horu" vystoupal sluneční "oř", tolik bylo "hor", či lépe, taková byla "hora". Takže jsme zase u toho, že kdyby etymologové přestali vymýšlet indoevropejské zhůvěřilosti, a zabývali se takovými konkrétními problémy, bylo by líp. V naší záležitosti bych se proto přiklonil k, byť pozdějším, dokladům, že H- bývalo vynecháno.
Na druhou stranu, Praga a hypotetické Praja, je obojí palatalizovaně Praža. Což by také chtělo prozkoumat. Staročesky se někdy Vojtěch psalo jako Wogtiech.

Jan Cinert (Čtvrtek 3. dubna 2014)  ⇑

Ohledně filologického vzdělání jsem na tom obdobně. Ale dá se přihlédnout k historické časové ose. U západních Slovanů proběhla přeměna G na H od konce 12. století a ve 13. století. Proto i ukrajinská "synahoha" bude přeměna dost pozdní. U Římanů se ovšem dostáváme až k praevropským výpůjčkám, kde je otázka, jak to vlastně doopravdy bylo. A tady já se také neumím vyslovit zodpovědně, jak to bylo s H, G a Q. Podobně u Rusů by to chtělo odborníka, aby vysvětlil, zda je u nich náhrada H za G spontánní, nebo pod vlivem dodatečných mluvnických pravidel.

ZH (Čtvrtek 3. dubna 2014)  ⇑

Na té námitce o výslovnosti něco je. I když - Rusové neumějí také vyslovit h, a já jsem pro ně Gomola ;). Naopak Ukrajinci říkají synahoha, hymnasium atp. Římané utvořili z ahwa aqua, tedy znělou souhlásku.
Asi bych se do toho neměl motat, když v tom nemám bazální vzdělání.

Jan Cinert (Čtvrtek 3. dubna 2014)  ⇑

S vrchností máte pravdu. Já jsem podstatu problému pochopil tak, že jde o to, zda bylo před založením Prahy osídlení a jestli byl název Praha přenesen od starousedlíků na Slovany. Proto ta má argumentace. Dřívější osídlení bylo v Bubenči a Dejvicích, takže místo pozdější Prahy nemuselo mít jméno a název mohl vzniknout až při založení Prahy.

Jestliže Kelt nebo Germán vyslovil Per-aha, tak Slovan to nedokázal vyslovit. Buď -h- neslyšel plnohodnotně, jen jako přídech a ne jako samostatnou hlásku, nebo slyšel, ale stejně neuměl vyslovit. Řekl by Per-aja podobně, jako ten kdo dnes neumí říci R a místo kráva řekne kjáva. Celkem podrobně je toto pojednáno ve fotbalovém seriálu Okresní přebor.

ZH (Středa 2. dubna 2014)  ⇑

Pravda, že manuálně pracující obyvatelstvo nedlelo na výšinných hradištích, ale vrchnost ano. Přinejmenším od Keltů dále. Brod byl vždycky strategický z obchodního i vojenského hlediska, a mírová idyla existuje jen v pohádkách.

Per-aha se ke Slovanům dostalo přes Kelty a Germány.

Jan Cinert (Středa 2. dubna 2014)  ⇑

Ještě jsem si uvědomil, že kořen "aha" je na Praha nepřenositelný. Slované neznali hlásku -h- a při jejím vyslovení starousedlíky by jí neslyšeli, takže by opakovali Praja. Totéž se přihodilo při výrobě razidel pro mince kněžny Hemmy. Tvůrci H- v jejím jméně neslyšeli a tak vyryli Enma a Emma. Podobně vzniklo Jan z Johanes po vynechání -h- a koncovky -us. Rovněž je to doloženo mincemi z Vyšehradu, kde je Ian místo Iohanus.

Jan Cinert (Středa 2. dubna 2014)  ⇑

"Kdo to vymyslel" nevím, ale asi to nikdo nevymyslel, prostě to tak bylo. Ono koukání z okna, jestli někdo nejde (nebrodí), nebylo významnou součástí tehdejšího života. Lidé pracovali na polích, chovali dobytek, vyráběli výrobky atd. Proto sídlili v místech pro tuto činnost nejvhodnějších. Hradní ostroh ani malostranská kotlina takovými místy nebyly. Jestli se někdo tehdy chystal někoho vojensky napadnout, tak se to nedalo utajit a napadení byli dopředu informováni. Nemuseli tedy sídlit tam, kde se dalo koukat, jestli někdo nejde. :-)
Bořivoj Prahu nezaložil ze strategických důvodů, ale aby více vydělal. Byla založena přímo na obchodní stezce. Lépe se dalo bránit hradisko v Šárce, a proto bylo staré ústředí právě tam. Jenže bylo moc vzdálené od brodu, kde se dalo lépe přinutit všechny obchodníky, aby zaplatili za "ochranu".

ZH (Středa 2. dubna 2014)  ⇑

Zajímalo by mě, kdo vymyslel, že jde o běžný kopec, četl jsem to již před Vámi.
Odtud bylo možno z maximální možné blízkosti přehlédnouot jak staroměstskou kotlinu, tak, z mírně vyvýšeného místa, třebaz Žiži, i bubenečskou. Tedy všechny brody. Z Petřína to šlo taky, i z Vítkova, ale z mnohem větší dálky, v době před dalekohledy to bylo nepoužitelné.
Když to bylo strategické místo od Bořivoje dále, proč by nebylo i před tím? Jediná příčina toho názoru je, že tam archeologové nic nenašli. Jenomže to bylo stokrát přeryté až na holou skálu a zbytek je nedostupný.

Jan Cinert (Středa 2. dubna 2014)  ⇑

Pokud by byla Praha pojmenována již "praevropsky", tak by se muselo jednat o průběžné osídlení v Bubenči a Dejvicích. Nikoliv o neosídlený celkem běžný kopec a malostranské miniúdolíčko. A jak by se z názvu poznalo, že se jedná zrovna o pražský brod, když by místo bylo pojmenováno obecným pojmem Brod? Ale je to tak, to bychom se točili v kruhu. :-)

Jako nelatiník jsem dosud pasívně přijímal, že v Nitraensi a Pragensi je koncovka -ensi. Teď jsem poněkud znejistěl, není tam vlastně koncovka -si? To by pak kořen byl Pragen od Pragani - Pražani?

J. Čihák (Středa 2. dubna 2014)  ⇑

Na doplnění uvádím brga, berega, břehy.

ZH (Středa 2. dubna 2014)  ⇑

Takový pocit formou konstatování už jsem někde čet ;). Ve skutečnosti je to per-aha, tj. brod, ev. záříčí ;). Ale to bychom se točili v kruhu.

Jan Cinert (Středa 2. dubna 2014)  ⇑

Zdá se, že dcera se ve škole učila dobře a pamatuje si, protože teorie a jerech tak je.

Je tam ale i častá argumentační přesmyčka, aby platila stávající teorie: "mohlo se B-r-g přenést na město, kopec, hrad", ale zároveň i "Praha byla b-r-g, protože to bylo zásadní opevněné sídlo". Tak Praha byla pojmenována s významem "kopec" nebo jako "opevněné sídlo"?

Rovněž nejde porovnávat B-r-g a G-r-d, vždyť se jedná o zcela jiné slovní kořeny. Do souboru hlásek B- a P- patří ještě V-, takže B-r-g má vazbu na V-r(-g), čili Vrch, kdežto G-r-d na Gora (Hora). Protože se svým způsobem jedná o synonyma, říkáme také Vařit (V-r) a Pražit (P-r), ale Hřát (G-r), neboť když je v létě slunce nejvýše (Nahoře), je největší vedro.

Nemohu jinak, nežli zase konstatovat, že Praha byla pojmenována podle Práh, s významem "vyvýšené místo".