Jan Cinert (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

Jako na potvoru je Samhain jen 38 dní po rovnodennosti. Takže by to byly Čarodějnice, noc na 1. květen, Beltain.

Jan Cinert (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

Franta: S těmi 40 roky plus přidanými 40 dny mi to přijde už spíše jako náhoda, protože je to trochu komplikovanější pro pravěké zobecnění. Muselo by to být tak, že v určité dané době po uplynutí 40 roků + 40 dnů, by Keltové stanovili pevný kalendář s posunutím svátků o 40 dnů oproti dělení solárního roku. Nedokážu to posoudit, ale jinak máte pravdu.

Mayské počítání je založeno na používání dvojky, neboť Indiáni opustili Euroasii před uplatněním šedesátkové soustavy. Tu naopak později znali Egypťani, takže podle nich je 36 x 10 = 360 + 5 = 365.

A co když nejen Keltové, ale i Římani? Nemusel být 1. leden stanoven o šest dnů po rozhýbání sluníčka, jeho narození apod. mohlo být hlavní stanovení 1. listopadu 40 dnů po podzimní rovnodennosti a tomu přizpůsoben zbytek kalendáře. Dochované římské názvy měsíců by byly pozdější, po stanovení lednového počátku. No, ale s jistotou to netvrdím.

My a Germáni také počítáme do 20 jinak. Třináct oproti dvacet tři, dreizehn oproti dreiundzwanzig. Takže společné dědictví tu je, dokonce s Indiány. Asi se klidně mohlo souběžně počítat 18 x 20 i 36 x 10, když se počty do jednoho roku sešly.

Ještě mne napadlo, že sedm bran nemusí být celá viditelnost Jitřenky. Mohl by to být jen sestup bez té smyčky, kterou končí příslušná křivka sestupu viditelné Venuše. Čili část těch křivek pětilístku v odkazu. Tím by ubyly zlobivé přebývající dny.

Franta (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

ZH:
S tím modulem 20 se asi také dostávíme k 36 denním obdobím, která byla použita na
http://www.khaldea.com/planets/venus_type.shtml
navzdory tomu, že se uvádí, že Venuše je nejjasnějčí 37 dnů před a 37 dnů po dolní konjunkci

36 x 80 = 2880 + 40 = (36 x 10 + 5) x 8

Franta (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

J.Cinert: S Přemyslovým polem se nejspíš dostáváte k magické čtyřicítce.
144 x 20 = 2880
2920 - 2880 = 40 a tedy k textu, z odkazu, který uváděl ZH

Mayové: 18 x 20 = 360 +5 = 365
Egypt: 36 x 10 = 360 + 5 = 365

a Z. Ministr zmiňuje, že Francouzi vyjadřují např. 80 jako 4 dvacítky - francouzsky quatre-vingts. Míří tím k tomu, že dvacetidenní modul používali i Keltové. Viz i posun keltskéch svátků od rovnodenností a 100 dnů mezi samainem a imbolcem.

Jan Cinert (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

Pro jistotu bych doplnil ještě, co vlastně v mýtech o tomto je. Původní sumerská Inanna pouze sestupuje sedmi branami do podsvětí. To přispělo k mé mýlce, že by se mohlo jednat o sedm lunací letní poloviny roku, protože i dosavadní výklady mýtus vysvětlují tak, že se jedná o podstatu ročního vegetačního cyklu. V pozdějším akkadském mýtu o Ištaře je totéž s doplněním návratu (stoupání) stejnými sedmi branami. Ištara je nepochybně STAR - hvězda a podle počtu prožitých hvězd byl člověk STARÝ. Ištara je tedy určitě Venuše a sedm bran je sedm jejích výšek daných sedmi lunacemi a nejvýše vystoupá "až do sedmého nebe".

Franta: Že by se měnila délka synodického měsíce a v pravěku jich bylo 100 do Venušina cyklu, jsem nikde nečetl. Tady se jedná o něco jiného.
Prvotní Bůh na počátku soupeří s Ďáblem (hadem), který je obecně lunárním časem, tedy zároveň noční polovinou dne, kdy svítí Měsíc. Dalším nepřítelem je Satan (Stovák), který je počtem 100 lunací. Na počátku sté lunace začíná nový Venušin cyklus, tedy Světlonošky - Lucifera, a proto ve středověku na základě tohoto principu splynul pojem Satan a Lucifer. Dnes už je lidem jedno, zda mluví o Ďáblu, Satanu nebo Luciferu.
V příslušných mýtech, např. O Danaovnách, je to vyjádřeno tak, že je 50 manželek a 50 manželů, čili dohromady 100 lunací. Ale stý manžel je odlišný, stejně jako sedmé nezbedné kůzlátko, které není sežráno, protože neuplynul čas sedmé letní lunace. Proto stý manžel není v mýtu o svatební noci zabit, protože stá lunace už není součástí Venušina cyklu, ale začíná v ní nový cyklus. Satan musí být znova poražen, aby se čas nepočítal podle "zlého" měsíčního času, ale podle "hodného" solárního času a Venušina cyklu.

Přesně na dny je to takto:
99 lunací- 2920,5 dne
5 roků planety Venuše - 2919,6 dne
8 solárních (pozemských) roků - 2922 dnů
Jak píše níže ZH, tak zaokrouhleno na celé dny, a tak lidé asi počítali, je to vše 2920 dnů.

Kupodivu, když vydělíme 2920 dnů rozměrem Přemyslova pole 12 x 12 = 144, tak dostaneme 20,27 dne. Když dále násobíme počtem 18 mayských měsíců (tam ale po 20 dnech + 19. s 5 dny), tak vyjde 365 dnů - solární rok.

ZH (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

Přiznám se, že ani tam jsem tak hluboko nešel ;).
Snad se vzchopím, abych byl schopen diskutovat ;).

Zatím se pokusím doplnit do programu, aby k zadávanému odkazu bez http:// se to automaticky přidalo.

Franta (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

ZH: z uvedeného odkazu

(7/11/14 LeBron James played 7 years with the Cleveland Cavaliers then 4 years with the Miami Heat before announcing he was returning to the Cavaliers. After the announcement that evening, the Cleveland Indians won 7-4.)

:-)

Franta (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120128203/?lang=cs

Diplomová práce na téma Venuše kontra Hórovo oko
Charakteristika Venuše - nápadné těleso, které se vzhledem k SLunci neustále vzdaluje a vrací.

Zaznamenávali-li lidé mezní polohy Slunce a Měsíce (slunovraty a lunovraty), jistě by je napadlo něco podobného i s třetím nejjasnějším objektem na obloze. Tedy mimimálně maximální elongace by neušly jistě jejich pozornosti.

Franta (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

ZH: Nevím, co přesně myslíte tím, že dny jsou přesně dané. Byl to takový pokus jak napasovat do Venušina cyklu 2x7 lunací, jako alternativa k tomu, co popsal jan Cinert. Možná by se dalo ještě použít to, že lunací za Venušin cyklus je 99, viz číslo 2920. A že popis Inaniny cesty mohl být řízen fázemi Měsíce (viz JK, vstává z mrtvých první neděli po prvním jarním úplňku).



Když se nyní udává průměrná synodická perioda Měsíce 29,5 dne, mám takový pocit, že někde byloo uváděn, že se ta synodická doba mění v čase, myslím tím směrem do pravěku a že dříve bylo lunací 100

ZH (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

Jan Cinert: synodická perioda Venuše je 583.92 dne, oběžná doba Země 365.27 dne.
583.920 * 5 = 2919.6
365.257 * 8 = 2922
tedy rozdíl 2.4 dne

Ovšem v celých dnech:
584 * 5 = 2920
365 * 8 = 2920

Ještě jeden odkaz. Dlouho jsem dřív nechápal tu pětilistou růži (mochnu?), protože jsem si neuvědomil, že je to z geocentrického hlediska.

Franta: zatím jsem se do toho nedokázal ponořit, ty dny jsou přesně dané?

Jan Cinert (Pátek 24. dubna 2015)  ⇑

Psal to zase nějaký astrolog. Já nejsem schopen posoudit, do jaké míry něco jen odněkud opsal, nebo je to fundované. Venušin cyklus je jen o 2,4 dne kratší, než 8 solárních roků. Ale mohlo by to tak být, jen k tomu podvědomě nemám zcela důvěru. Průchod sedmi branami může být nejméně počátek sedmé lunace a nejvýše její průběh. Myslím si, že už ne ukončení sedmé lunace, to by bylo osm bran. Chtělo by to ještě nějak ověřovat.

Mimochodem u názvů Jitřenky jsem si něco uvědomil. Řecké FOS - světlo je vlastně náš PES, který je zoomorfikací jarní rovnodennosti, ale zároveň liška podle germánského FOX. Latinské LUX - světlo je naše *LIX-KA - liška. Jsme navyklí psí šelmu lišku označovat v ženském rodě, ale ve skutečnosti je pohádková Liška Ryška původně mýtickým psem.

Franta (Pátek 24. dubna 2015)  ⇑

Podle
http://www.khaldea.com/planets/venus_type.shtml

Tady cyklus Venuše popisují následně:
40 dní "retrograde period", která je složena z 20 dnů k dolní konjunkci (ekvivalent Novu u měsíce)a 20 dnů (3 týdny) k objevení se Venuše jako Jitřenky. 36 dnů po dolní konjunkci, tj. 16 dnů po objevení se Jitřenky je Venuše nejzářivější, za dalších 36 dnů je Venuše úhlově nejvíce vzdálená od Slunce. Maximální vzdálenost od SLunce by mohlo být chápano jako minimální přiblížení ke vstupu do podstvětí. Následuje 6x36 dnů, kdy Venuše putuje k horní konjunkci (ekvivalent úplňku u Měsíce).
6x36=216 dne, 7x29,5=206,5 dne. Během 216 dnů projde 7 branami, tedy může tam proběhnout 7 lunací, a dospěje k horní konjunkci. Od dolní konjunkce uplynulo 288 dnů. Za stejných 288 dnů a stejně členěných se Venuše vrátí k dolní konjunkci. 288+288=576. Chybí mi tedy vložit někam 8 dnů.
Takhle by to asi mohlo fungovat?
Obrázek se znázorněním cyklu Venuše

Jan Cinert (Čtvrtek 23. dubna 2015)  ⇑

ZH: V odkazovaném článku je opravdu hodně "šamanistické" omáčky a také nemožné spojování býka s Měsícem.

Ale zaujala mne tam myšlenka, že sedm bran, jimiž prochází Innana při své návštěvě sestry Ereškigal v podsvětí, by mělo být sedm konjukcí s Měsícem během viditelnosti Jitřenky. Já zatím předpokládal, že se jedná o sedm letních lunací. Přehlížel jsem při tom, že Innana se pak stejným způsobem vrací. Byť se vrací po 1,6 roku, takže se střídáním polovin solárního roku to nejde dohromady, leda po osmiletech, tak by se mi to docela líbilo. Jak jsme tu uvedli, tak při první Jitřence sestupují umístění za východu Slunce a dělají onu křivku se smyčkou. Při druhé Jitřence po 1,6 roku umístění naopak stoupají. To by pěkně odpovídalo tomu, že Innana se vrací a postupně si bere ve stejném pořadí předtím odložené části šatstva.

Počty mi ale nějak nevychází. Je tam uvedeno, že Jitřenka je vidět 260 dnů, což má odpovídat 7-8 konjukcím s Měsícem. Ve skutečnosti ale 7 lunací po 29,5 dne je 206,5 dne.

Tak jsem to spočítal takto:
7 lunací = 206,5 dne, včetně viditelné Večernice by to bylo x 2 = 413 dnů. Do 1,6 roku, tedy 584,4 dne, zbývá 171,4 dne neviditelnosti Jitřenky a Večernice, tím na samotnou neviditelnost Jitřenky : 2 = 85,7 dne. Takhle mi to připadá přijatelné, jen nevím jestli je myšlenka správná a výpočet realitě odpovídající.

ZH (Čtvrtek 23. dubna 2015)  ⇑

PS v tom odkazovaném článku jsou nějaké bláboly, ale ta tabulka heliakálních východů je asi OK. Heliakální východy jsou zhruba měsíc před Frantovými maximy jasnosti.

ZH (Čtvrtek 23. dubna 2015)  ⇑

Franta: díky, sedí to.
Dovedu si představit, že když vypozorovali, že každých 8 let vychází Venuše na stejném místě na obzoru, zapamatovali si i ostatní body v tom cyklu.
Heliakální východ Venuše je trochu problematický okamžik, tady něco je, ale ještě jsem to nečetl, jen tak přelít...